28. 10. 2016
Už delší dobu ve svém srdci cítím, že bych měla napsat litanie k naším patronům. Poprosila jsem manžela, aby se zeptal Pána Ježíše, jestli můj pocit je správný. Ježíš řekl: „Barličko, tvůj pocit je správný. Napiš litanie k vašim patronům a modlete se je spolu každý den. Seznam už máš, ale jestli chcete ještě nějaké další patrony, seznam můžete doplnit. Všichni vám budou pomáhat.” Litanie jsem vytvořila a modlíme se je každý den.
30. 10. 2016
Dnes jsme se vydali do mého rodného města, abychom si uctili naše zesnulé a potěšili je. Valentín viděl, jak můj otec stojí nad svým hrobem, a protože to měl dovolené, řekl: „Jsem velmi šťastný, že si vás Pán Ježíš vyvolil za své posly pro tak velké dílo. Mám z vás velkou radost. Jsem stále s vámi.” Přesunuli jsme se potom ke kříži, abychom zapálili svíčku našemu Jakubkovi a nenarozeným dětem. Manžel řekl, že sotva se za ně začal modlit, spustil se velký křik dětí. Jak řekl, bylo jich nesčetné množství a všechny volaly: „Já, já, já…já, já, já…já, já, já…já, já, já…”
Večer u svatostánku nám to Pán Ježíš vysvětlil: „To jsou výkřiky potracených dětí, ke kterým se biologičtí rodiče nehlásí, které marně čekají na své blízké. Každý den se za ně modlete. Takto si je adoptujete, jako jste si adoptovali dětičky z Rwandy. Ony se k vám budou hlásit jako vaše adoptivní děti.”
1.11. 2016
Po mši svaté jsme šli ke kříži, který stojí před chrámem. Zapálili jsme svíčku našemu Jakubkovi i nenarozeným dětem, kterým jsme řekli, že od teďka jsme jejich adoptivní rodiče a že je velmi milujeme. Valentín mi řekl, že se stalo něco úžasného. Že se všechny děti, opět nesčetné množství, chytily za ruce a radostí, že už někam patří, začaly tancovat a poskakovat. Přišel i náš Jakubko, asi osmiletý. Usmíval se a těšil se z naší přítomnosti. Mluvil o tom, že nás miluje, políbil nás a řekl i to, že je šťastný, že jeho rodiče jsou Ježíškovi poslové a že je stále s námi. Manžel mi sdělil, že se potom všechny děti i s naším synkem znovu chytly za ruce a radostí jásaly. Nakonec se Jakubko usmál a řekl, že je rád, že má už v nebi i sourozence. Pro Valentína to byl krásný zážitek. Večer Pán Ježíš vyslovil tato prorocká slova o Společenství: „Nyní jste ještě malé stádečko, ale jednou vás budou miliony.” Večer jsme si přečetli mail od jednoho kněze, který prosí Pána o pomoc.
2.11. 2016
Vzkaz Pána Ježíše pro tohoto kněze: „Můj věrný, mám tě rád. Všechno, co ti dávám, dávám ti s láskou. Jediné, co od tebe chci, je, abys to i ty z upřímného srdce s láskou přijal, ať jsou to věci příjemné nebo nepříjemné. Až to uděláš, začnou se věci měnit. Tak tě chci naučit přijímat s láskou Boží vůli.”
Dále Valentín napsal:
Já bych Vám to chtěl trochu přiblížit popisem události, která se mi nedávno stala. Zhoršil se mi zrak, tak jsem potřeboval nové brýle. Protože musím mít multifokální brýle, což není laciná záležitost, nechtěl jsem riskovat a všechno jsem svěřil do rukou Pána Ježíše. On mi doporučil optiku, v které si je mám vybrat, i které obroučky budou pro mě dobré, abych neměl problémy. Mám silnější skla a brýle jsou trochu těžší, tak se mi postupně začaly na nose sesouvat a tlačit, skoro až do krve. Dvakrát jsem je byl znovu nastavit, padání pominulo, ale bolest a rány ne. Prosil jsem Pána Ježíše, aby mi pomohl odstranit tento problém a poradil, co s tím mám dělat. Brýle byly prakticky nenositelné a nemohl jsem bez nich existovat. Začal jsem přemýšlet, co mi tím chtěl Pán říct, vždyť mi je vybral on, tak jak to, že jsou tak špatné? Šel jsem před svatostánek a řekl jsem Ježíšovi tato slova: „Pane Ježíši, ty chceš, abych trpěl, já to s láskou přijímám a děkuji ti za to.
Je to tvoje vůle, a proto to budu snášet a z lásky k tobě budu trpět. Vždyť tvoje utrpení bylo nesrovnatelně větší. Děkuji, děkuji.” A víte, co se stalo? Všechny problémy pominuly. Brýle jsou v pořádku, bez jakéhokoliv zásahu přestaly tlačit. Vzpomeňte si na podobenství o lidské duši (diamant) a na Ježíšova slova: „Láska za lásku, věrnost za věrnost, důvěra za důvěru.”
6.11. 2016
Často vidím a slyším duše v očistci. Poprosila jsem Valentína, aby se zeptal Pána Ježíše, jestli to, co vidím, je realita. Ježíš řekl: „Ano. Barlička vidí a slyší, jak duše v očistci trpí. Slyší jejich bolestné sténání a pláč.” Často přemýšlím i o andělech. Hlavně jestli mají křídla i v nebi. Ježíš mi to vysvětlil takto: „Barličko, andělé jsou duchovní bytosti, které nemají tělo a slouží Bohu. Jsou něco jako u vás výkonný orgán. Většinou když se zjevují, mají křídla, aby lidé poznali, že jsou to andělé. Strážní andělé slouží lidem. Vyšší andělé mohou nabýt i jiné podoby, například lidské. Většinou je lidé vidí tak, jako jste viděli anděla v Bysteru.”
Abych to blíže vysvětlila, bylo to takto: V Bysteru, ještě když jsme tam bydleli, asi rok před naším stěhováním, jsme pozdě večer na jasné obloze zpozorovali, že tam lítá anděl. Byl velmi velký a měl obrovská křídla. Lítal od našeho domu směrem k Furči a zpět, přičemž mával křídly.
