7.11. 2016
Valentín prosil Pána Ježíše, aby nás uchránil od hříchů. Ježíš řekl:„Ne, neuchráním vás. S tím musíte bojovat sami. Vy se musíte stát maličkými a pokornými. To je vaše úloha do konce vašeho života. Chci vás to naučit, proto vás občas nechám i padnout, abyste nezpyšněli.”
9.11. 2016
Přemýšlela jsem, že bych mezi naše patrony měla dopsat i Matúše Lašuta. Zjistila jsem, že tam mám ještě volné místo, tak jsem ho zapsala. Jen co jsem to udělala, hned mi bylo ukázáno ještě další volné místo, kam bych měla zapsat emeritního papeže Benedikta XVI, až zemře. Stále se za něho modlím a mám ho velmi ráda, protože velmi miluje Boha. Chyběl by mi mezi patrony. Stává se mi, že když si večer lehnu do postele, přicházejí mi před oči tváře různých lidí – děti, mladí, lidé ve zralém věku i starci, a to různých ras a různého společenského postavení. Ukazují se mi běloši, černoši, Asiati, knězi i řeholníci. Všechno jsou to lidé, které jsem nikdy v životě neviděla. Vidím je dokonce v pohybu, při různých činnostech. Například dítě Asiata, jak jde do školy nebo muže, jak jde po ulici, řeholní sestru, jak právě něco dělá anebo i úplně staré lidi, často i ležící na lůžku.
10.11. 2016
Ježíš mi vzkázal: „Barličko, správně jsi udělala, že jsi zapsala Matúše Lašuta mezi svoje patrony. On byl první na vaší cestě ke mně a k mojí Mamince, proto si zasloužil, abyste i jeho měli za svého patrona. Je mezi svatými. Benedikt XVI. je můj budoucí svatý. On vás bude všude doprovázet a žehnat na vašich cestách. Jen co ke mně přijde, zapiš ho mezi vaše patrony. Barličko, ty máš dar proroctví. Vidíš i to, co se ještě nestalo, ale teprve se stane. Tváře, které vidíš, jsou budoucí členové Společenství.“
11.11. 2016
Ve snu jsem měl vidění o očistci. Vlevo stála úplně opuštěná trpící duše. Byla nad kolena ve žhavé lávě. Všude kolem byla jen tma, sem tam jakási hustá mlha a samá žhavina. Za ní jsem viděla hrůzostrašný tmavý dům, celý z prohnilého dřeva. Ta duše se neuměla absolutně pohnout, jako by byla v té lávě přikovaná. Bolestí strašně sténala, protože bolest byla tak přeukrutná, že se to nedalo vydržet. Vpravo jsem viděla celý zástup duší v bílém rouchu kráčející majestátním krokem k velkému oslňujícímu Světlu, přeplněnému láskou. Když procházely kolem této duše, začala k nim vztahovat ruce a toužila být mezi nimi, ale nemohla se ani pohnout. Od bolesti, že není s nimi, ji přemohl velký žal.
Ježíš řekl: „Barličko, viděla jsi dvojí utrpení v očistci, fyzické i psychické. Fyzické plné bolesti, psychické, když duše vidí, jak někteří jdou do nebe a ona nemůže.“
12.11. 2016
Dnes poprosil Valentín Pána Ježíše, jestli by nám nepožehnal růžence, s kterými se modlíme, a růžence, které chceme darovat. Ježíš vyřkl tato slova: „Žehnám tyto růžence dárců i obdarovaných. S každým, kdo se bude s nimi modlit, budu bytostně spojený.“
13.11. 2016
Přinesli jsme další růžence, protože jich máme doma větší množství. Pán Ježíš nám řekl: „Růžence, které mi dáváte požehnat, budou mít mimořádnou moc. Budou velmi žádané.“
15.11. 2016
Dnes nám Pán Ježíš požehnal i medailky, které nosíme na krku. Valentín se zeptal Ježíše: „Ježíši, je pravda, že všechny děti, které nejsou pokřtěné, tě nevidí? Nevidí Boha? Jak to bude s našimi adoptivními dětmi, které byly potracené, ke kterým se nehlásí jejich biologičtí rodiče?”
Ježíš řekl: „A proč je nepokřtíte? Všem chlapečkům dejte jméno Adam a všem děvčátkům dejte jméno Eva.“
16.11. 2016
Dnes jsem pokřtila všechny potracené děti. Udělala jsem to hned po svatém přijímání. Ježíš promluvil: „Barličko, tvůj křest byl přijatý. Velká radost nastala v nebi. Dětičky se velmi těší a radují, že už jsou z nich normální duše lidských bytostí se jménem. Ani na sebe nežárlí, protože všechny mají stejná jména.“
17.11. 2016
Vzhledem k tomu že zemřela babička jednoho našeho člena, která byla také členkou Společenství přátel Eucharistie, napadlo mě zeptat se Pána Ježíše, jak to je s duší po smrti do jejího pohřbu a jestli pro ni můžeme ještě něco udělat. Pán Ježíš nám to vysvětlil: „Duše zemřelého do svého pohřbu ještě putuje. Proto je důležité se za ni modlit, protože ještě může dostat milosti. Po pohřbu je už všechno uzavřené. Duše je už pryč. Už nemá možnost být na světě. Až na výjimky, které to mají povolené.“
