12.11. 2017
Ve snu jsem měla vidění. Viděla jsem koně, jak po kamenité a hrbolaté cestě vláčejí bezvládné tělo mladého kněze oblečeného v hnědém rouchu, a muže v černém, který tomu bezcitně přihlíží. Pak jsem viděla jiného mladého kněze v bílém rouchu, jak umučený a únavou zničený nese na svých ramenou jakési těžké břemeno, ale nebylo mi ukázáno jaké, protože to břemeno bylo černé. Černý byl i muž, který na něho pokřikoval a strkal ho dopředu. Bylo to strašné.
13.11. 2017
Ježíš mi to vysvětlil: „Viděla jsi mučení kněží na Blízkém východě. To se děje ještě i v dnešní době.“
14.11. 2017
Když jsem se přes den modlila, najednou se přede mnou na chvíli zjevil Slavko Barbarič. Ježíš řekl: „Byl ti poděkovat za květiny, které mu nosíte na hrob. Je rád, že jezdíte do Medžugorje. A že jste si to místo plné milostí tak oblíbili. Bude vám pomáhat.“
19. 11. 2017
Dnes mi byl při mši svaté ukázán hřích, velký hřích dvou mladých mužů a podpora a tolerance jejich matek. Když jsem se ptala, co bude s těmito matkami, Pán Ježíš mi po Valentínovi vzkázal: „Jejich matky se z toho budou zodpovídat a jsou spoluúčastné na tomto hříchu, jako by ho páchaly ony.“
Pokaždé, když přijde nějaká duše prosit o pomoc, hned se za ni modlím. Přidám její jméno do růžence k Svatým ranám, který se modlím za duše v očistci, které mě prosí o modlitby, a za některé duše dle vnuknutí udělám růžencovou novénu, vyzpovídám se, pomodlím se dobrovolné pokání ke Svatým ranám a prosím Pána Ježíše o jejich vysvobození z místa muk. Takhle jsem to udělala i teď, když za mnou přišla duše, která řekla, že jako velmi mladá spadla ze žebříku a zemřela. Před Pána předstoupila nepřipravená, a tak je v očistci již téměř 130 let. Ježíš promluvil: „Je krásné, Barličko, jak se obětuješ za duši, na kterou si nikdo nevzpomene.“
Máme nového jáhna. Pán Ježíš ho vysoko vyzdvihl. Řekl: „Jednou z něho bude velmi dobrý kněz. Je velmi zbožný a má velmi dobrá a poučná kázání.“Již delší dobu mě bolí záda. Mám pocit, jako bych do nich měla něco zapíchnutého. Někdy jsou bolesti silnější, někdy slabší a někdy mě od bolesti bolí až srdce. Ptala jsem se, co je to, Ježíši? Ježíš mi vzkázal: „To je moje skrytá rána. Barličko, snášej ji a přijímej s láskou.“
25.11. 2017
Když jsem se modlila, najednou přede mnou stálo roztomilé děvčátko. Mělo volné šatičky, dlouhé rozpuštěné vlásky a na hlavě věneček ze živých květů. Mohly mu být 3 až 4 roky. Mile se na mě podívalo a obraz zmizel.
Ježíš pravil: „Byla to svatá Kateřina Alexandrijská. Přihlásila se ti jako patronka a ukázala se ti jako malé dítě, protože zachraňuješ duše těch nejslabších, nechtěných, nejzranitelnějších a odvržených.“ Jelikož koncem listopadu odcházíme na pozvání jednoho kněze, který nám připravil setkání s mládeží, Pán Ježíš nám přikázal, abychom na mši svatou přinesli růženec, který mám tomuto knězi odevzdat, protože ho chce speciálně požehnat. Řekl, že to má být růženec, který jsme koupili v Garabandalu, s relikvií polibku Panny Marie.
26.11. 2017
Dnes byl Pán Ježíš oblečený jako král. Tunika byla bílá, na ní měl pelerínu světle modré barvy, lemovanou zlatem a sepnutou zlatou sponou. Na hlavě měl zlatou korunu, vysokou asi deset centimetrů. Takhle mi popsal Ježíše Valentín. Růženec, který jsme měli přinést, jsme položili před sebe na lavici. Ježíš se sklonil a políbil ho se slovy: „Připojuji svůj polibek k polibku mé Maminky pro mého milovaného syna a žehnám jeho dárcům i těm, kdo se na něm budou modlit.“
6. 12. 2017
Ve snu jsem měla vidění. Šla jsem na svaté přijímání. Přede mnou kráčela žena, která vypadala velmi zbožně. Když jí chtěl jáhen podat hostii, spadla mu na zem, takže jí musel podat jinou. Když žena odstoupila, jáhen mi prstem ukázal na hostii. Podívala jsem se na dlažbu a zůstala jsem zhrozená. Na hostii byla černá díra. Ježíš řekl: „Barličko, ukázal jsem ti, jak hřích zraňuje mé Tělo a co mi způsobuje nehodné přijímání.“
