6. 2. 2017
Valentín rozeslal maily. Pán Ježíš mu sdělil třetí podobenství o duši člověka:
Nerozumní rodiče zasévají na svých polích koukol a v naději očekávají, že v době žní sklidí pšenici. Těmi poli jsou duše jejich dětí. Špatným chováním, příkladem a tolerancí zla zasévají do duší svých dětí zlo, to je ten koukol, v naději, že z nich vyrostou dobré a poslušné děti, to je ta pšenice. Co zasejete, to budete sklízet. Pokud chcete, aby vaše děti byly hodné, musíte jim být svým chováním dobrým příkladem a chránit je před vnějším zlem. Jestliže přinesou z okolí něco špatného, ihned to z nich vykořeňte, protože i když na svých polích zasejete jen samou pšenici, stejně se tam objeví koukol. Rozumný hospodář nedovolí, aby mu koukol přerostl pšenici a zničil úrodu.
Celé podobenství o lidské duši zní takto:
Duše člověka je jako surový diamant. Když ho najdeš, ani si nevšimneš, že je to diamant a jak obrovskou má cenu. Mnozí ho i zahodí, protože vypadá jako obyčejný kámen. Do nebe se dostane jenom briliant, proto ten diamant musím obrousit. Nejlepší je, když ho obrousím už tady na zemi, protože pokud se neobrousí na zemi, musí se jít obrousit do očistce. Briliant jde rovnou do nebe. Ke mně, do nebeského království.
Lidská duše je křehká jako zrcadlo. Musíš s ním opatrně zacházet, aby neprasklo nebo se nerozletělo na kousky. Z rozbitého zrcadla už neuděláš totéž zrcadlo, co bylo předtím. Tady pomůže jen zázrak. S lidskou duší je to podobné. Musíš dávat pozor, čím ji zatěžuješ, co do ní pouštíš a jak přijímáš Boží vůli. Snadno se může stát, že se zraní. V raněné duši zůstávají jizvy, které se bez Boží milosti a zázraku nikdy nezahojí tak, aby byla čistá a krásná jako zrcadlo. Raněná duše se podobá rozbitému zrcadlu.
Nerozumní rodiče zasévají na svých polích koukol a v naději očekávají, že v době žní sklidí pšenici. Těmi poli jsou duše jejich dětí. Špatným chováním, příkladem a tolerancí zla zasévají do duší svých dětí zlo, to je ten koukol, v naději, že z nich vyrostou dobré a poslušné děti, to je ta pšenice. Co zasejete, to budete sklízet. Pokud chcete, aby vaše děti byly hodné, musíte jim být svým chováním dobrým příkladem a chránit je před vnějším zlem. Jestliže přinesou z okolí něco špatného, ihned to z nich vykořeňte, protože i když na svých polích zasejete jen samou pšenici, stejně se tam objeví koukol. Rozumný hospodář nedovolí, aby mu koukol přerostl pšenici a zničil úrodu.
8. 2. 2017
Dnes přišel mail od pana Jaroslava. Připravuje nový dokumentární film o minulých a současných zjeveních Panny Marie v Evropě pod názvem AVE MARIA. Poprosil nás, abychom i my přispěli do tohoto filmu svým svědectvím, s čímž jsme ochotně souhlasili.
10. 2. 2017
Pán Ježíš řekl: „Já nedělám zázraky jenom pro zázraky, ale aby měly nějaký smysl. Budu dělat zázraky skrze tebe, tak jako jsem dělal zázraky skrze své první apoštoly, aby bylo zřejmé, že máš pravá zjevení a Společenství přátel Eucharistie je skutečně mým dílem.“
12.2. 2017
Křest našeho vnoučka Jana Marii
Pán Ježíš ukázal Valentínovi, co se dělo při křtu. Ježíš stál před svatostánkem spolu s Pannou Marií, která stála po jeho pravém boku. Vpravo i vlevo u svatostánku stáli i všichni naši patroni. Na křest přišly ještě dvě další děti. Když kněz přistupoval ke každému dítěti, při každém úkonu, který se při křtu dělá, přicházel s knězem i Ježíš, který měl nad každým děťátkem vztažené ruce. Když kněz uděloval všem přítomným požehnání, tehdy všem žehnal i Pán Ježíš, Panna Maria a všichni naši patroni. Na konci křtu se najednou otevřelo nebe a Valentín viděl nespočetné množství malých andílků. Tehdy Pán Ježíš, Panna Maria i naši patroni zvedli oči a ruce k nebi a majestátně zvolali: „Vítejte, ať jsou vaše duše vždy tak čisté, abyste mohli přijít mezi nás.“
13.2. 2017
Ježíš promluvil: „Jaroslav a Katka udělají mému dílu největší reklamu.“
14.2. 2017
Ve snu jsem měla vidění. Byla jsem sehnutá nad mladou mrtvou dívkou. Spolu se mnou byl přítomný i muž, který mi řekl: „Takhle budeš umývat mrtvé a oblékat jim šaty.“ Chytil dívku za ruku a řekl: „Takhle jim umyj ruce, pak jim umyj tvář a vlasy, umyj jim trup i nohy, a když budou mít umyté celé tělo, obleč jim šaty.“ Ukazoval mi to a já jsem to dělala spolu s ním. Když jsem dívku umyla a chtěla jsem ji obléknout, zjistila jsem, že její šaty jsou strašně špinavé. Pomyslela jsem si, že jí musím koupit nové, vždyť máme dost peněz, a tak jsem jí oblékla krásné bílé šaty. Pak jsem to udělala stejně s dalším mrtvým. Muž, který mi ukázal, jak to mám dělat, řekl ještě toto: „Takhle to dělej pořád!“
Potom se stala velmi zvláštní věc. Přišli ke mně mrtví, které jsem umyla a oblékla do nových šatů (bylo jich více), vzali jsme se za ruce a šťastně tancovali v kruhu. Já jsem přitom radostně zvolala: „Nebojte se mrtvých, tancovat s nimi je krásné.“ Pán Ježíš můj sen vysvětlil: „Barličko, ten sen byl o duších v očistci, za které se modlíš. Vidění jsi měla proto, aby ses nepřestala modlit za duše, na které nikdo nevzpomíná. Ten muž, to byl anděl. Špinavá těla a špinavé šaty, to jsou jejich hříchy. Svými modlitbami jim očišťuješ tělo a bělíš jejich roucha. Tanec, to je vzájemná radost. Tebe těší, že jim pomáháš, a oni ti za to děkují.“
