6. 6. 2017
Chtěla jsem vědět, které duše za mnou můžou přijít, protože už jich za mnou chodí určitý počet. Ježíš to vysvětlil: „Jenom ty, které to mají dovolené. Bude jich stále víc.“
8. 6. 2017
Valentínovi se zjevila Anička Tomanová. V pátek totiž odjíždíme do Klášterce, a proto přišla s Pánem Ježíšem a řekla: „Valentíne, Barličko, moc se na vás těším a na všechny lidi, kteří přijedou do Klášterce. Já si takovou poctu ani nezasloužím, to všechno patří Bílému Králi. Já jsem jenom taková chudobka z Orlických hor. Mám vás moc ráda, protože vy přinášíte lidem Bílého Krále. Pa v Klášterci.“
10. 6. 2017
V Klášterci jsme se seznámili s dalšími zajímavými lidmi. Mezi ně patří i paní I. ze Slovenska. Valentín měl v Pastvinách přednášku o Ježíšově Společenství, která mnohé zaujala. Snažil se o tom říct co nejvíc, ale některé věci zmínit opomněl, protože byl v časové tísni. Trápilo ho to.
11. 6. 2017
Ježíš ho utěšoval: „Valentíne, tvá přednáška bylo to nejlepší vystoupení, jaké jsi doteď měl. Řekl jsi, co jsi měl, a neřekl, co jsi neměl. Byl jsi veden Duchem Svatým.“
17.6. 2017
Dnes byl Valentín u svaté zpovědi u dominikánů. Zpovídat se chodíme k nim. Měl štěstí, protože vystavili Svátost oltářní. Pán Ježíš mu nadiktoval toto podobenství:
„Loďka na moři.
Když je konstruktérem dobře navržená a stavitelem dobře zhotovená z předepsaných materiálů tak, aby odolávala všem nepříznivým povětrnostním podmínkám, bouřím a vlnobití, doplave do cíle. Když je navržena a postavena chatrně, při první velké bouři se potopí. Tak je to i s člověkem. Pokud má pevný základ ve mně, v Eucharistii a mé Církvi, dojde do cíle i navzdory nepříznivým životním situacím, které ho na této cestě čekají. Každý člověk bez tohoto základu při první velké překážce ztratí správný směr a utopí se v problémech tohoto světa. Je jenom na svobodné vůli člověka, na jaké loďce se rozhodne proplout životem.“
18.6. 2017
Viděla jsem číslo 495. Ježíš řekl: „Jednou pochopíte, co to znamená.“
19.6. 2017
Přišly zápisné listy od paní I., a to jejích rodičů a syna. O rodiče se velmi bála. Protože jsme cestovali z Klášterce vlakem spolu, poradila jsem jí, aby za ně udělala novému ke Svatým ranám, že se to Ježíšovi velmi líbí a že ji určitě vyslyší. Vyslyšel ji. Vzkázal jí toto:
„Tvá snaha o záchranu duší tvých blízkých mi byla velmi milá. Nemohl jsem nevyslyšet tvé modlitby a prosby. Ani nevědí, jak velkou věc jsi pro ně udělala. V Božích očích je největší věc, kterou člověk může vykonat, záchrana duše jiného člověka. Za to tě bude po celý tvůj život provázet mé požehnání.“
Před několika dny dostal Valentín mail od jedné mladé ženy, ve kterém ho prosila o pomoc, protože má velký problém s lidmi. Valentín se jako vždy zeptal Pána Ježíše, co jí vzkazuje.Ježíš jí vzkázal: „To, co prožíváš, je fóbie. Strach z lidí, strach z nepřijetí. Kladeš velký důraz na mínění lidí, na to, co si o tobě myslí, jak o tobě smýšlejí. Ale to vůbec není důležité. Důležité je to, co si o tobě myslím já a jak tě přijímám já. Jestli si o tobě myslí dobré nebo zlé, to ti nic nepřidá ani neubere. Musíš se na ně dívat jinýma očima. Na každého člověka, kterého ti pošlu do cesty, se dívej, jako bych to byl já sám, tvůj největší přítel. Tak k němu také přistupuj, s láskou a pokorou. Nestarej se o jeho přístup, o jeho reakce. Ty pro tebe nejsou vůbec důležité. Důležitý je tvůj postoj.“
23.6. 2017
Dnes, na svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, jsem našemu Pánovi řekla: „Ježíši, z lásky k tobě si už nebudu barvit vlasy. Přijímám své šediny jako přirozený projev stáří a jako Boží vůli.“
24.6. 2017
Ježíš mi vzkázal: „Barličko, konečně jsi to pochopila.“
29.6. 2017
Dnes mě navštívila spolu se sv. Matkou Terezou duše princezny, která tragicky zahynula ve velmi mladém věku. Dost mě to překvapilo. Pán Ježíš řekl, že za mnou bude chodit mnoho duší z očistce, ale o této mladé ženě jsem si myslela, že dopadla špatně.
Ježíš řekl: „Jsi překvapená, Barličko? Její dobré skutky převažovaly ty zlé. Proto jsem ji vzal z tohoto světa v takovém mladém věku, aby se to nestalo naopak.“
30.6. 2017
Ráno u svatostánku jsem se ptala Pána Ježíše, jestli se lidé ze Starého zákona skutečně dožívali tak vysokého věku, jak se uvádí v Písmu svatém. Ježíš mi to vysvětlil takto: „Ne, tehdy se roky počítaly jinak než teď. Bůh stvořil člověka tak, že mu určil věk dožití 120 let. Dnes lidé umírají dřív. Způsobuje to nezdravý život. Mnohé potraviny jsou nekvalitní, ve vzduchu je smog, stresy, alkohol, kouření a drogy, které také ubírají člověku ze života. Nejdéle se člověk dožil 200 let. Víc ne.“Ptala jsem se Ježíše i na anděly strážné, kteří strážili lidi, jejichž duše jsou zatracené. Ježíš řekl: „Jsou z toho smutní, že je neuhlídali, ale proti svobodné vůli člověka ani andělé nic nezmůžou. Každý takový anděl dostane na starost novou duši.“
