3.6.2020
Dneska mi dcera Majka pověděla, co viděla ve svém snu: „Mami, byla jsem s manželem Martinem na nějaké pouti. Navštívili jsme klášter, kde žila sv. Kateřina Labouré. Když jsme vešli dovnitř, zůstala jsem zhrozená, jak to tam upadlo. I nás tam ubytovali. Všude byla samá tma, vůbec nikde se nesvítilo. Paní, která nás provázela po klášteru, mi ukázala umyvadlo, kde se sv. Kateřina umývala, okno, které prý otevírala, a takový zvláštní čepec, co nosila. Zeptala jsem se jí, kde je Kateřina, že se chci jít na ni podívat. Ukázala mi dolů po schodech nějaké divné přízemí a tam ve tmavém výklenku leželo její tělo. Ležela ve tmě jako odložená nepotřebná věc. Nikdo z lidí u ní nebyl. Lidé si z pouti udělali výlet a prohlídku kláštera. Stála jsem tam s Martinem smutná z toho, že jí nikdo z poutníků neprokázal úctu. Byl tam ještě jeden výklenek a v něm sochy umučeného Pána Ježíše a Panny Marie s malým Ježíškem. Hýbali se a také byli ve tmě. Jak jsem se tak na ně dívala, najednou přišli nějací lidé a vyprávěli, že čekají, kdy Kristus promluví, že je to úžasný zážitek, když Pán Ježíš říká ta samá slova z evangelia a slova, která říkal apoštolům, že je úžasné to slyšet přímo od něho. Socha Panny Marie se celou dobu mile usmívala.
Pán promluvil: „Majko, viděla jsi smutný obraz stavu Církve ve Francii a v západních zemích. Lidé na tato místa chodí už jenom jako do muzea a svaté věci jsou pro ně už jenom artefakty, na které se přišli podívat pouze ze zvědavosti. Berou to jen jako minulost, ale Já jsem živý a moje Maminka také. A i když mě uložili kamsi do přízemí svých duší, Já stále žiju a mám radost z každé duše, která projeví zájem o moje slova, která znáte z evangelia. I moje Maminka se těší z každého člověka, který se navrátí k Bohu, z každého, kdo zanechá svůj hříšný život.“
V Božím oku jsem viděla nějakou světle hnědou koženou podložku, na které byla položená trnová koruna a něco černého. Pán Ježíš řekl: „Barličko, viděla jsi nástroje, kterými jsem byl mučený. Trnovou korunu a hřeby.“
4.6.2020
Chtěla jsem vědět, jak Pán Ježíš podával svoje Tělo apoštolům při poslední večeři. Pán Ježíš zdůraznil: „Když jsem lámal chléb a dával svoje Tělo apoštolům, vkládal jsem ho do jejich úst.“
5.6.2020
Když jsem se modlila, viděla jsem, jak z relikvie sv. Kateřiny Sienské vycházely černé kuličky, dopadly na relikviář s polibkem Pána Ježíše a Panny Marie a v tom okamžiku se změnily na zářivé světlo.
Ježíš mi vzkázal: „Barličko, Kateřina ti chtěla říct, aby ses netrápila tím, co se nyní děje, že všechno zlo se v dobré obrátí.“
7.6.2020
Dneska prožíváme velkou radost. Pan farář, u kterého bude mít naše vnučka první svaté přijímání, oznámil Aničce, že její dítě dostane Tělo Kristovo do úst.
10.6.2020
Dcera Anička mi pověděla svůj sen: „Viděla jsem majestátní pomník slavného básníka. Na něm byl obraz Pána Ježíše s trnovou korunou, přesně takový, jaký máme my, i přesně s takovým stejným rámem. Utíkala jsem pro vás, abyste se přišli podívat, ale než jsme se vrátili, byl obraz pryč. Byl pohozený na hromadě s jinými rámy, ale už bez Ježíše.“
Pán Ježíš řekl: „V Aniččině snu jsem chtěl ukázat, jak lidé po jeho smrti vzpomínají pouze na to, co dělal pro tento svět, jenom na jeho básně, na jeho světskou slávu. Zapomínají na jeho lásku k Bohu a ani ho nedávají za příklad jako zbožného člověka. To pro lidi není důležité.“
11.6.2020
Dneska se naší dceři Aničce stala velmi nepříjemná věc. V kostele měli poslední setkání rodičů, jejichž děti půjdou na první svaté přijímání. Jedna z mladých žen k ní přiběhla a řekla, že se doslechli, že chce, aby její dcera dostala Eucharistii do úst, oni že s tím nesouhlasí a ani to nedovolí. Vtom vstoupil kněz a řekl Aničce, aby šla s dcerkou ven, že to matkám vysvětlí. Už to vypadalo tak, že pod jejich nátlakem znovu změní názor. Když dcera slyšela, co se uvnitř děje, z toho stresu začala krvácet a volala o pomoc. Pan farář utíkal ven, a když viděl, co se stalo, celý šokovaný rychle volal záchranku. Ženám oznámil, že si kvůli nim nevezme na svědomí život dítěte a že se definitivně rozhodl, že naše vnučka dostane Eucharistii do úst. Mezitím to ustrašené dítě utíkalo ke svatostánku. Klekla si a s pláčem volala: „Ježíšku, zachraň moji sestřičku, Ježíšku zachraň moji sestřičku….“ Naštěstí záchranka přišla včas a miminko se zachránilo.
13.6.2020
Při modlení mi byla najednou ukázána mladá žena, která si vzala na spaní větší množství prášků. Potom jsem slyšela hlas, který zvolal: „I tímto způsobem se lidé uspávají, neuvědomujíce si, že už se neprobudí.“
Pán řekl: „Barličko, bylo ti ukázáno, že i tímto způsobem přicházejí lidé o život. Pokud nebylo jejich záměrem svůj život ukončit, není to v Božích očích bráno jako sebevražda.“
15.6.2020
Když jsem se modlila růženec, najednou se přede mnou objevila Boží ruka. Pán Ježíš promluvil: „Skrze vaše modlitby rozdávám milosti duším, za které přinášíte oběti.“
16.6.2020
Ve snu jsem se ocitla na nějakém neznámém místě. Byly tam schody, po kterých scházel mladý pár slavnostně oblečený v krásných šatech. Jak tak kolem mě procházeli, spatřila jsem, že žena má na zádech řetízek, na kterém visí zářivý drahokam a pod ním medailka Panny Marie. Pán Ježíš to vysvětlil: „Barličko, viděla jsi spasené duše, i to, jak je důležité nosit medailku mojí Maminky, jaký je to velmi vzácný drahokam. Ten, kdo ho nosí, najde poklad v nebi.“
Když jsem se přes den modlila, najednou jsem se ocitla v nějakém kostele. Seděli tam různí lidé, mladí i staří, když tu najednou se ke mně otočila asi 55letá žena a smutně se mě zeptala: „Dostanu se i já a ostatní do sbírky vašich modliteb?“
Pán mi odkázal: „Barličko, byla to duše z očistce, která si dělala starosti, jestli se spolu s ostatními dostane do tvého pořadníku. Dostane se, vždyť kromě pořadníku se modlíš i růžence ke Svatým ranám za všechny duše v očistci, které tě úpěnlivě prosí o modlitby a které potřebují tvoji pomoc.“
17.6.2020
Měla jsem nepříjemný zážitek. Jako vždycky i dneska jsem šla poprosit kněze o Eucharistii do úst. V sakristii už na mě čekala jedna rozzlobená žena, a jen co jsem vešla, spustila na mě velký křik. Vyčítala mi, že obtěžuji kněze a že jí mám vysvětlit, proč se předvádím a proč to všechno dělám. Že jsem nepokorná, že bych se měla nad sebou zamyslet, a jiné nepěkné a nedobré věci. V klidu jsem jí vysvětlila, že s Valentínem chceme přijímat Ježíšovo Tělo jen do úst, protože k němu máme úctu, a to ji ještě víc rozčílilo. Ještě víc se rozohnila. Celou dobu na mě křičela a já jsem byla zticha. Když skončila, poprosila jsem kněze, který nám stále vycházel vstříc, o Eucharistii, což i učinil.
Ježíš promluvil: „Kněz viděl, která z vás je pokorná. Barličko, už nebudeš chodit za knězem do sakristie. Nestarej se už o to, co bude dál. Já se o vás postarám. Pokaždé, když budete u svatostánku, čekejte. Kněz přijde.“
18.6.2020
Čekali jsme a kněz přišel. Pán Ježíš řekl: „Otec D… je dobrý kněz. Mám z něho velkou radost.“
20.6.2020
Dneska má naše vnučka první svaté přijímání. Kněz, jak slíbil, tak i učinil. Všechny děti dostaly Tělo Kristovo na ruku, jen naše vnučka ho přijala do úst. Valentín stále vidí, co se děje, když je nějaká velká událost v kostele, ale nyní mu nebylo nic ukázáno. Proto se zeptal Pána Ježíše, proč nic neviděl. Ježíš smutně poznamenal: „Protože bylo moje Tělo podáváno na ruku.“
KBS (Konference biskupů Slovenska) vyhlásila, že od 20. června platí, že ti, kdo chtějí přijímat Eucharistii do úst, se mají postavit v řadě jako poslední.
21.6.2020
Dneska jsme se postavili do řady jako poslední a dostali jsme Tělo Kristovo do úst. V noci dostal Valentín prudké bolesti břicha, až takové, že jsem musela zavolat záchranku.
22.6.2020
Zjistili mu zánět tlustého střeva, zůstává v nemocnici. Když jsem se procházela po bytě, ďábel mě najednou srazil na podlahu. Rozbila jsem si celý obličej a potloukla jsem si celé tělo.
27.6.2020
Pán Ježíš řekl: „Valentíne, máš trpět, tak trpíš. Barličko, ďábel číhá na každou příležitost, aby ti ublížil. Utrpení je součástí vašeho života.“
29.6.2020
Při modlení jsem najednou zjistila, že na komodě nevidím kříž Milosrdné lásky a ani sochu Panny Marie. Pán Ježíš to vysvětlil: „Tím jsem vám chtěl ukázat, že když vyprošujete pro někoho milosrdenství a milosti, Já a moje Maminka jdeme k němu a dáváme mu je.“
30.6.2020
Skrze Boží oko se mi ukázaly různé záblesky a potom duha. Ježíš promluvil: „Všechny katastrofy a pohromy, které na lidstvo dopustím, jsou pro jeho dobro, aby se odvrátilo od špatné cesty. Tak jako po každé bouřce nastane pokoj a vyjde duha, rovněž i po těchto neštěstích nastane na zemi pokoj.“
