7.7.2020
Paní M… nám napsala, že se chce s námi setkat jejich pan farář. Samozřejmě jsme souhlasili. Setkání bude na faře 19. července.
12.7.2020
Když jsem se modlila, skrze Boží oko začalo vycházet krásné světlo. Celé mě zalilo a cítila jsem velkou lásku. Ježíš mi vzkázal: „Barličko, skrze Boží oko tě zaplavilo světlo a cítila jsi velkou lásku. Tím jsem vám chtěl ukázat, že i když vás lidé nebudou mít rádi, Bůh vás miluje a nikdy vás neopustí. Stačí vám moje láska.“
16.7.2020
Ve snu jsem měla toto vidění. Přestěhovali jsme se do jiného města a s námi i naše dcery s rodinami. První, co nás napadlo, bylo zjistit, kde máme chrám, abychom věděli, kam budeme chodit na mše svaté. Našli jsme ho v centru a velmi se nám líbil. Náš dům byl blízko u lesa, a protože mám velmi ráda přírodu, šla jsem se projít. Jak jsem byla překvapená, když jsem našla chodník, který mě přivedl k jinému kostelu nedaleko od našeho domu. Popošla jsem k němu, ale byl zamčený. Řekla jsem si, nevadí, v neděli bude určitě otevřený. Valentínovi i dětem jsem radostně oznámila, že jsem našla kostelík, který je blíž než ten kostel v centru, ale dlouho jsme se neradovali. Byl celou dobu zavřený a jediný chrám, který byl věřícím zpřístupněný, byl ten v centru města. Ježíš promluvil: „Jednou nastane taková doba i na Slovensku. Kostely budou pozavírané, opuštěné a lidé budou muset cestovat na bohoslužby do těch, které ještě zůstanou funkční.“
17.7.2020
Byla mi ukázána jakási polní cesta. Foukal silný vítr a postupně z ní vymetal prach a různé nánosy špíny. Ježíš řekl: „Ta polní cesta, to je dnešní svět, který se vydal nesprávným směrem, a proto ho musím od nánosu špíny očistit.“
19.7.2020
Ve snu jsem se ocitla v nějaké budově. Zjistila jsem, že je to chrám a že k němu dělají nějaké přístavby. Chtěla jsem vejít dovnitř, ale dělníci mě nechtěli pustit. Řekli mi, že je to kvůli stavebním úpravám nebezpečné a že to už není kostel, ale mně se podařilo proklouznout a všechno si tam prohlédnout. S hrůzou jsem zjistila, že se tam stavějí pizzerie, kavárny, různé butiky, dokonce i kanceláře, které už fungují. Zavolala jsem Valentína, zetě i moje dcery a ukázala jim to. Viděli jsme, že tam jsou i výtahy, nějaká nádvoří, a dokonce i parky.
Ježíš smutně poznamenal: „I toto přijde na Slovensko.“
Dneska jsme byli na tom setkání s panem farářem, který nás pozval k sobě na faru. Valentín mu porozprávěl všechno o nás, o společenství, potom oba vzájemně argumentovali ohledně podávání Eucharistie a rozešli jsme se v dobrém.
22.7.2020
Měla jsem takovéto vidění. Viděla jsem ženské nohy v červených botách, jak kráčejí po chodníku, u kterého zastavilo auto. Potom mi byla ukázána dívka, jak vyběhla z nemocnice a někam utíkala. Viděla jsem, jak běžela k nějakému velkému mostu a neustále se ohlížela, zda ji někdo nesleduje. Když k němu přiběhla, svlékla se do spodního prádla a skočila do hluboké řeky. Čekala jsem, že ji uvidím plavat, ale už se víc nevynořila. Pochopila jsem, že spáchala sebevraždu. Nakonec se přede mnou rozzářilo číslo 400.
Pán mi vzkázal: „Barličko, byly ti ukázány ženské nohy prostitutky. Modli se za tyto ženy, aby se obrátily tak, jako Máří Magdaléna. Viděla jsi skutečnou událost, sebevraždu mladé dívky. Modli se i za mladé, aby svoji neutěšenou situaci a problémy neřešili sebevraždou, ale aby se obrátili k Bohu. To číslo 400, které jsi viděla, představuje milosti, které jste s Valentínem dostali. Jaké, to uvidíte.“
23.7.2020
Dneska mi dcerka Majka vyprávěla svůj sen: „Byla jsem v nějakém chrámu, kde byla vystavená relikvie polibku Panny Marie. Bylo u ní jen několik málo lidí, ale potěšilo mě to, protože to byla právě ta relikvie, kterou máme doma. Jak jsem se tak na ni dívala, najednou se nad ní objevila tvář plačící Matky Boží. Potom jsem viděla staré kamenné uličky s podchody, skrze které procházel dav lidí. Na rukou nesli zmučeného Ježíše, který přestrašně trpěl a byl vyděšený z toho, co ho ještě čeká. Lidé se tvářili jako by nic. Všichni ho nesli v tom davu ve výšce, jako nějakou relikvii, přičemž se ho dotýkali a způsobovali tím jeho Tělu přeukrutné bolesti.
Ježíš jí vzkázal: „To, co jsi viděla, Majko, je stav, který nastal na Slovensku. Přijímají mě do rukou a děsím se toho, co z toho ještě bude a nastane.“
25.7.2020
Měla jsem vidění. Stála jsem u skříně. Odtáhla jsem ji a spatřila jsem, že je tam samý prach, opadaná omítka a nějaké nedefinovatelné kousky a paličky. Uvažovala jsem, jestli to není třeba vysát. Jak jsem tak o tom přemýšlela, objevil se přede mnou stromek obsypaný barevnými růžemi. Pán Ježíš řekl: „Valentíne, Barličko, ty nánosy, to jsou všechny ty nepříjemné věci a všechno to zlé, co o vás lidé říkají a ještě budou říkat. Přijímejte to s láskou, nebraňte se a ani neočišťujte, protože i když to budete dělat, ani tak vám neuvěří. Když se budete držet této zásady jako růže tohoto kmene, budete přinášet krásné plody.“
27.7.2020
Když jsem se modlila, najednou jsem se ocitla v zahradě plné růží. Ty růže byly nádherné. Co se týče jejich barev a výšky, tak úžasně uspořádané, že se to nedá popsat. Potom jsem vstoupila do zahrady ve tvaru čtverce asi 25×25 m. Strany tohoto čtverce tvořily samé azalky a rododendrony v různě barevných odstínech, o jakých se nám lidem ani nezdá. Na každé straně stály vysoké stromy, jejichž koruny se spojovaly nad touto zahradou, čímž nad ní vytvořily jakoby kupoli a tím i příjemný stín. Uprostřed rostla hustá asi 10 cm vysoká tráva nádherné barvy a všude se šířila vůně. Na pravé straně zahrady stála bílá dřevěná lavička, která na mě působila jako krásný kus nábytku. Sedla jsem si na ni, potom i lehla a vychutnávala při tom tuto nádheru, přičemž moje duše byla nesmírně šťastná. Všude vládl pokoj a láska. Jak jsem se tak kochala tou krásou, spatřila jsem, že u lavičky stojí otevřená truhlička, vedle které byl položený kryt s krásným bílým květem. Nakonec se přede mnou objevilo Boží oko a vtáhlo mě do sebe.
Pán Ježíš mi vzkázal: „Barličko, byly ti odkryty a ukázány nebeské zahrady, abys viděla, jak skutečně vypadají. Nakonec jsi byla vtažena do Božího oka. Tím jsem ti chtěl říct, abys netruchlila po tomto světě, ale těšila se na nebeské království. Ta dřevěná truhlička, kterou jsi v zahradě viděla, to je ta, o které ti vyprávěla Viktorka, že každý má svoji truhličku, do které si sbírá poklady svým životem na zemi.“
2.8.2020
Během modlení se před mýma očima objevilo Ježíšovo živé oko. Bylo nádherně modré jako safír a krásně se na mě dívalo.
Pán Ježíš řekl: „Barličko, chtěl jsem ti udělat radost. Netrapte se tím, co se kolem vás děje. Na všechno se dívejte s láskou. Tak jako se Já na vás dívám s láskou, tak se dívejte na lidi i vy a nezarmucujte se.“ Při adoraci vždycky vidím Ježíšovo živé Srdce.
4.8.2020
Byla mi ukázána stará ruka, jak něco seškrabává. Ježíš upozornil: „Staří lidé by měli napravit všechno zlé, co udělali a za co se stydí. Měli by to učinit ještě za života.“
6.8.2020
Dneska mi Anička pověděla sen: „Mami, ve snu mi byla ukázána mamka, která měla postiženou dceru. Chtěla, aby nastoupila do autobusu, ale děvče začalo strašně křičet a vydávat všelijaké zvuky, přičemž se oháněla rukama. Potom jsem viděla, že už sedí a jak se žena trápí pro nějaké fotky. Nechtěla, aby fotografie její dcery byla na titulní straně nějakého časopisu a aby ji lidé litovali. K dceři byla laskavá a něco jí říkala.“
Ježíš promluvil: „Anička viděla ženu, která s láskou přijala své postižené dítě jako Boží dar a nestojí o publicitu a ani o světskou slávu, ale všechno přijímá s láskou a pokorou. Jsou i takové matky. Jsou příkladem pro ostatní.“
7.8.2020
Slyšela jsem hlas anděla: „One, two, white,“a viděla jsem nápis 1. duben. Ježíš řekl: „Raz dva tu bude 1. duben a všechno bude bílé.“
8.8.2020
Chtěla jsem vědět, jak mě mohou chodit prosit o modlitby i duše žijících, když mě neznají. Pán Ježíš to vysvětlil: „Barličko, andělé strážní se starají o to, aby duše byly spasené, proto hledají omilostněné duše, o kterých vědí, že jejich modlitby mají velkou sílu a že jim dokáží pomoct. Barličko, to oni je přivádějí k tobě.“
12.8.2020
Zamýšlela jsem se nad tím, jak se asi cítí duše v nebi, které žijí ve stonkové a nektarové krajině, když mě stále chodí prosit o pomoc. Ježíš mi vzkázal: „Barličko, duše jsou rády, že jsou ve stonkové nebo v nektarové krajině, protože i když jsou to krajiny jaké jsou, jsou šťastné, že se tam dostaly potom, co prožily v očistci. Jsou rády, že ve své krajině mohou postoupit do příjemnějšího prostředí, proto chodí prosit o modlitby a pomoc.“
13.8.2020
Náhodně jsem na internetu zahlédla informaci, jak se na Slovensku rozmáhají nudistické pláže, na kterých je vidět i mnoho starých lidí. Pán Ježíš řekl: „Staří lidé namísto toho, aby se připravovali na setkání se mnou, navštěvují tato hnízda hříchu, kde bezostyšně odhalují svoje vadnoucí těla.“
