20.9.2020
Doslechla jsem se, jak jistý kněz na konci mše svaté vyzýval lidi, aby se k Eucharistii chovali uctivě. Říkal, že někteří věřící ani nečekají, až jim položí hostii na dlaň, ale sami mu ji vytrhávají z ruky, přičemž padají drobečky, ba dokonce se stává, že i hostii polámou. Mnozí si oprašují ruce o oděv a všechno, co končí na dlažbě, lidé pošlapou a dochází tak ke zneuctění Ježíšova těla. Proto vyhlásil, že každý, kdo chce přijímat Eucharistii do úst, ať přijde ke svatostánku, že mu ji tam podá. Ježíš řekl: „Slýcháváte, že je opovážlivé tvrdit, že při podávání Eucharistie na ruku dochází ke zneuctění mého Těla. To, co hovořil ten kněz, je potvrzením v praxi.“
Už Dva dny po sobě se mi ukazují různí lidé, které znám, ale i tací, které jsem nikdy neviděla. Vidím je v různých životních situacích, kde žijí, nebo se jen tak na mě dívají.
Ježíš poznamenal: „Barličko, to jsou všechno lidé, co tě budou znát skrze knihu, kterou píšeš.“
Majka ve svém snu viděla dvě zvířata. Jedno bylo malé krátkosrsté se zaoblenou hlavou s ouškama dlouhýma asi 8 cm a asi s 5cm výrůstky podobnými těm, jako má žirafa. Ta ouška směřovala dozadu a srst zvířete byla jako z hedvábí. Druhé zvíře bylo dlouhosrsté s velmi dlouhým ocasem, vysoké asi 1 m a dlouhé asi 1,7 m. Mělo silné zadní nohy podobné klokaním a skákalo jako klokan. Bylo tak roztomilé, že ho toužila až obejmout. Mělo krásně tvarovanou hlavu a velké tmavé oči, uši asi 15cm, podobné jako má srnka. Měla pocit, že se dívá na zvířátka z nebeského království. Ježíš promluvil: „Ano, Majka viděla nebeská zvířata. Ať je nakreslí do druhé knihy.“ I dcera Anička měla zvláštní sen. Sdělila mi, že jsem jí řekla, že jsem viděla, co se má stát.
Ježíš promluvil: „Ano, Barličko, budeš mít prorocký sen.“
V kostele během mše svaté jsem ucítila vůni šeříku a ukázal se mi Pater Pio. Valentín řekl, že i on ho viděl u svatostánku s Pánem Ježíšem.
Pater řekl: „Valentíne, Barličko, vy jste ke mně nemohli přijít, tak jsem přišel já k vám, abych vás povzbudil. Nebuďte smutní z toho, že se vám nedaří vydat knihu. Pán to zařídí.“
21.9.2020
Ve snu mi bylo ukázáno nějaké starobylé město ležící na vysokém kopci. Potom jsem se ocitla před jednou úzkou uličkou, po které se vystupovalo po strmých schodech. Jak jsem tak po nich vystupovala, zalilo mě velké světlo. Ježíš mi vzkázal: „Barličko, viděla jsi symbolické Boží město Jeruzalém. Vede k němu velmi úzká a strmá cesta. To světlo, co tě zalilo, byl Bůh.“
22.9.2020
Dneska jsme se dozvěděli, že v sobotu bude v našem chrámu na Furči celoslovenské večeřadlo. Ježíš s úsměvem poznamenal: „Já jsem to zařídil. Já to manažuji. Chci, aby se tento váš chrám dostal do povědomí věřících na celém Slovensku. Proto je u vás vysílání mší svatých skrze rádio Lumen a na You Tube.“
25.9.2020
Ukázal se mi indický politik Móhandás Karamčand Gándhí. Ježíš řekl: „Byl to dobrý člověk. Nežil jen pro sebe, ale žil i pro svůj národ. Barličko, i jeho zařaď do pořadníku.“ Mám zdravotní problémy a někdy už nemůžu. Valentín se zeptal Pána Ježíše: „Ježíši, co je s Barličkou? Stále ji bolí srdce, těžce se jí dýchá a má velké bolesti nohou.“ Ježíš mu odpověděl: „Někdo je zdravý, a brzy zemře, někdo je nemocný, a žije velmi dlouho.“
27.9.2020
Když jsem se modlila, přišlo ke mně Boží oko. Vyšlo z něho krásné světlo, v kterém se objevily ruce a držely něco jako kouli. Cítila jsem, že jsou to ruce našeho Pána a že drží zeměkouli. Potom jsem se najednou ocitla nad oceánem a viděla potápějící se Titanic. Viděla jsem i nějakého kapitána, který stál a díval se na tu hrůzu z jiné lodi.
Ježíš řekl: „Ano, byly to moje ruce. Držel jsem v nich zeměkouli. Lidstvo si myslí, že má všechno ve svých rukou, že vyřeší krizi i pandemii, ale nic nezmůže. Všechno je jen v mých rukou. Čím dřív to pochopí, tím lépe. Lidstvo si myslí, že i jeho výtvory jsou nezničitelné, ale to je velký, velký omyl. Bez Boží pomoci a požehnání nic nezmůže. Tak jako ten Titanic. Mysleli si, že je nezničitelný, nepotopitelný, a stačila jedna kra a bylo po něm. Zůstaly jen oči pro pláč a pohled na tu zkázu.“
28.9.2020
Slyšela jsem hlas: „Některé děti neumějí číst, psát, ba ani počítat.“ Ježíš promluvil: „Barličko, modli se i za chudé děti.“
29.9.2020
Při modlení se mi ukázal Pán Ježíš jako král sedící na trůnu. Tvář jsem mu neviděla, byla zamlžená, ale viděla jsem jeho nádherné oblečení zdobené zlatem. Potom přistoupil k němu jakýsi muž a místo žezla mu podal černou hůl. Ježíš řekl: „Lidstvo mi nedává svým způsobem života jinou možnost, než jen seslat na něj trest.“
30.9.2020
Když jsem se modlila, byla mi ukázána Dvojčata Světového obchodního centra. Viděla jsem, jak do nich narazila letadla a způsobila jejich pád. Pán Ježíš k tomu poznamenal: „Tak, jako se zhroutily budovy Světového obchodního centra, tak se zhroutí i světový obchod a ekonomika. Mocní tohoto světa si hrají na bohy. Myslí si, že mohou řídit celý svět podle svých představ, ale zapomněli na to, že jsem tu ještě Já, všemohoucí Bůh.“
1.10.2020
Do dnešního dne žádný vydavatel neprojevil zájem o moji knihu. Ježíš promluvil: „Valentíne, otevři nový e-mail dotykynebe. Oznam Jaroslavovi, ať odprezentuje ve filmu, že každému, kdo napíše žádost na tento e-mail, bude zaslána kniha v elektronické podobě.“
2.10.2020
Slyšela jsem: „Adam a Eva.“ Potom jsem viděla dva dlouhé stoly, na kterých byly natěsno vedle sebe poskládané velké bohaté kytice obsypané drobnými kvítky. Kytice se střídaly světle modré s bílými. Pán Ježíš nám to vysvětlil: „Valentíne, Barličko, ty kytice, to jsou vaše modlitby, které obětujete za své bližní a za duše v očistci. Modré kytice, to jsou růžence jdoucí přímo ke mně, a bílé, to jsou růžence, které jdou ke mně skrze moji Maminku. Barličko, anděl ti řekl, že Adam a Eva žili v době kamenné.“
6.10.2020
Nad ránem jsem slyšela hlas: „Už nedělejte testy.“ Ježíš poznamenal: „Bůh poslal vzkaz skrze svého anděla, aby se už nedělaly testy.“
11.10.2020
Ve snu jsem kráčela po kamenité cestě. Někde byly kameny větší, jinde menší, některé byly hladké a jiné velmi ostré, špičaté. Jak jsem tak pomalu šla, na jednom z nich, na tom největším, byl namalovaný černý kříž. Chtěla jsem si trochu odpočinout. Sedla jsem si na dřevěnou lavičku a prosila Boha, aby mi dal sílu zvládnout to. Najednou si ke mně sedl nějaký muž, přivinul mě k sobě a 2krát mi pověděl: „Tady jsem, tady jsem.“
Ježíš mi to vysvětlil: „Barličko, to byl anděl, tvoje ochrana. Každý, kdo s láskou přijme Boží vůli a s láskou kráčí po křížové cestě, dostane takovouto ochranu.“
13.10.2020
Dneska ke mně přišlo Boží Světlo, změnilo se na Boží oko a vtáhlo mě do sebe. V tom prostoru, v kterém jsem se najednou ocitla, jsem zahlédla Boží ruku, jak počítá něco na prstech. Napočítala do čtyř. Ježíš mi vzkázal: „Barličko, za čtyři dny něco uvidíš.“
15.10.2020
Ve snu jsem zjistila, že na komodě, kde stojí kříž Milosrdné lásky, už není ten kříž, ale že tam stojí jiný a je celý ze zlata. Pán Ježíš řekl: „Barličko, chtěl jsem, abys viděla, jaký máš velký poklad.“
16.10.2020
Viděla jsem hrůzostrašnou ruku ďábla, jak k sobě prsty něco shrnuje. Pán řekl: „Viděla jsi ruku satana, která se snaží z této situace, která je nyní ve světě, vytěžit co nejvíce.“ Viděla jsem i utrpení Aničky Tomanové. Pán dodal: „Abys viděla, Barličko, čím vším musela tato žena projít a jaká je nelehká cesta ke svatosti.“ Ukázala se mi i mladá řeholnice ve skleněné rakvi. Cítila jsem, že je to velká světice. Pán řekl: „To jsi viděla sv. Markétu Alacoque. Přihlásila se vám takovým neobvyklým způsobem.“
17.10.2020
Večer se mi začaly připomínat hříchy, kterých jsem se dopustila od svého raného dětství až do této chvíle. I když jsem se už dávno z nich vyzpovídala, zmocnil se mě strach, nepokoj a velká bolest srdce. Na mnohé jsem už dávno zapomněla, ale dneska mi byly znovu ukázané. Plakala jsem a prosila Boha o odpuštění. Jak jsem tak naříkala, objevila se přede mnou Boží ruka a vypustila černý písek.