26.11.2020
Měla jsem sen. Byla jsem na nějakém setkání lidí, na kterém měl každý z přítomných povědět něco o sobě. Lidé většinou rozebírali banální věci nebo svůj hříšný život, kterým se dokonce chlubili. I já jsem chtěla mluvit. Chtěla jsem jim povědět o Ježíšově díle a o milostech, které skrze toto dílo mohou získat, ale nikdo mě nechtěl poslouchat. I o svém životě jsem jim chtěla něco povyprávět, ale nepustili mě ke slovu. Nakonec se jeden z účastníků ozval a řekl: „Kdo z vás dokáže něco říct o této ženě, které jste doposud nedali možnost promluvit?“ Najednou se přihlásila jedna paní a tvrdila, že je z mojí rodiny. Že mě dobře zná, že jsem zlá, zákeřná, a vymýšlela si o mně samé nepěkné věci. Potom se ozval i jeden úplně potetovaný muž, který také tvrdil, že je z mojí rodiny, a vyprávěl o mně samé nemravné věci. Šla z něho taková hrůza, že jsem měla pocit, že je to sám ďábel. Tiše jsem všechno snášela, ty lži i intriky, a prosila jsem Boha, aby mi dal sílu vydržet to. Všichni na mě křičeli a častovali mě neslušnými nadávkami. Najednou se otevřelo nebe, z kterého sestoupil anděl s lanem a zvolal: „Chyť se, Barličko. Nyní jim všem ukážeš, jakou máš ochranu, bude to zázrak.“ Já jsem se chytila a anděl se mnou letěl přes moře, do kterého mě ponořil a znovu rychle vytáhl, abych se neutopila. Lidé se na to všechno dívali a mezi sebou si říkali, že to, co viděli, není vůbec žádný zázrak, ale jen náhoda. Nadále se na mě nenávistně dívali a vykřikovali o mě samé výmysly. Už jsem to nedokázala vydržet a rozplakala jsem se.
Pán Ježíš promluvil: „Barličko, to setkání, na kterém jsi byla, představuje běžný život lidí. Je nezajímá a ani nebude zajímat váš život spojený s Bohem. I když uvidí zázraky, vždycky si najdou zdůvodnění, že to není zázrak, ale jen náhoda. Jen málokdo vám uvěří. Více je budou zajímat drby o vás a nactiutrhání, než váš zbožný život. Vaši příbuzní o vás také nebudou říkat pěkné věci, což jste už nejednou zažili. Ale neboj se, Barličko, v nebeském království z tebe mají radost.“ Když jsem se modlila, slyšela jsem hlas: „Barličko, pošli mailem svoji knihu do Austrálie a Jižní Ameriky. Tam se z tvé knihy zaradují.“
Pán Ježíš to vysvětlil: „Tam bude nejvíce žádaná.“ Řekl i toto: „Valentíne, za tvoji věrnost ti dávám další milosti a dary, jaké, to poznáš později. Budeš je potřebovat.“
27.11.2020
Valentín se zeptal Pána Ježíše, jak se dostane kniha Dotyky nebe do Austrálie a do Jižní Ameriky. Pán Ježíš odpověděl: „Já to manažuji, Já se o to starám. Boží cesty jsou nevyzpytatelné.“
Když jsem se modlila, najednou mi byl ukázán pater Filip Stajner na lůžku, jak trpí. Jak jsem se tak na něho dívala, na to jeho velké utrpení a bolest, spatřila jsem, že z jeho těla vystupuje umučený Ježíš.
Pán promluvil: „Barličko, ukázal jsem ti, jak tento kněz trpí. Viděla jsi v něm mě, ukřižovaného Ježíše. Pater je ukřižovaný.“
29.11.2020
Dneska jsme s Valentínem zesmutněli. V chrámu u premonstrátů jsme byli upozorněni, že máme přijímat Eucharistii jen na ruku.
Ježíš řekl: „Valentíne, Barličko, i když jste měli úmysl chodit do tohoto kostela, už sem nechoďte. Eucharistii budete přijímat v řeckokatolickém chrámu tak, jak vám to poradily ty dvě ženy z vaší farnosti, které také přijímají svátostným způsobem.“
3.12.2020
Chtěla jsem vědět, jak je to s přislíbeními. Mnoho věřících si totiž myslí, že když se modlí modlitbu, v které je kromě jiného přislíbení, že nepůjdou do očistce, že se to také opravdu stane. Pán Ježíš to vysvětlil:
„Samotné modlitby nikomu nezaručí, že půjde rovnou do nebe bez očistných trestů. Jen křesťanský život mu to může zaručit. Jak se tam dostat, to bylo pověděno skrze vaši vnučku Viktorku, která to poznání dostala od mojí Maminky:
1. Ti, co nechodí do kostela ani se nemodlí, nedostanou se do nebeského království.
2. Ti, co chodí do kostela, ale nemodlí se, nedostanou se do nebeského království.
3. Ti, co nechodí do kostela, ale modlí se, nedostanou se do nebeského království.4. Ti, co chodí do kostela i se modlí, ale nemilují Ježíše, nedostanou se do nebeského království.“
4.12.2020
Dcera Majka mi vyprávěla svůj sen: „Mami, stála jsi na vysoké hoře s knihou, kterou píšeš. Vedle tebe stál taťka. Pod tou horou byla obrovská masa lidí, která se na to dívala. Vlevo nahoře, kousek od vás jsem byla já, když tu najednou se ozval hlas Pána, který řekl: ‚Nyní budou označena křížem přesná místa. Odhalím přesné místo, kde stál můj kříž.‘ Místa se začala osvětlovat a já jsem do nich vsazovala vysoké dřevěné kříže. Vlevo byl kříž Narození, vpravo kříž Golgota a před vámi kříž Společenství přátel Eucharistie. Potom Pán dodal: ‚Sledujte, jak v okolních zemích vichřice strhává kříže. Na Slovensku zůstane jen kříž Společenství.‘
Ta místa, do kterých jsem vsadila kříže, svítila zeleně a byla v tvaru kříže. Kříže byly stočené na stranu. Byla tam označená ještě dvě místa, která vypadala jako zhasnutá.“
Ježíš to vysvětlil: „Majka měla prorocké vidění o stavu Církve a víry ve světě. Ty tři kříže znamenají toto: Na počátku bylo moje narození, potom moje vykupitelská smrt na kříži a nyní toto moje dílo na záchranu Církve a duší. Pandemie koronaviru zničí Církev, která je už i tak ve špatném a chatrném stavu, a víru v mnohých zemích, hlavně na západě. Skrze toto moje Společenství, které se bude šířit po světě hlavně skrze knihy Dotyky nebe, soustředím své věrné a oddané. Vy, Valentíne, Barličko, jste jako moji poslové toto dílo začali a vaše dcera Majka v něm bude pokračovat a šířit víru, moje Boží narození a moji vykupitelskou oběť na kříži po celém světě. Ta dvě zhasnutá světla znamenají zničený kříž mého Narození a zničený kříž mojí Smrti. Ta osvětlená místa představují obrozenou Církev, kterou budou tvořit ti, které si shromáždím ve svém srdci.“
5.12.2020
Když jsem se večer modlila, v Božím oku se mi najednou ukázala zářivá holubice. Třikrát nade mnou přeletěla a potom se mi ukázalo krásné světlo, z kterého vytryskly zářivé barevné jiskřičky a dopadly na mě.
6.12.2020
Dneska nad ránem se mi stala zvláštní věc. Vzbudilo mě silné světlo, které celou dobu vycházelo z obrazu Ježíšovy tváře a plavalo ke mně takovým zvláštním způsobem. Nejzajímavější na tom bylo, že jsem celou dobu měla zavřené oči a všechno jsem viděla tak, jako bych je měla otevřené. Viděla jsem komodu, nad ní ten obraz s Ježíšovou tváří a všechno, co na ní máme. Sochu Panny Marie, kříž Milosrdné lásky, relikvie svatých i ty květy, které u nich mám. Všechno přesně tak, jak to skutečně je. Nechápala jsem, jak je to možné. Když jsem otevřela oči, zjistila jsem, že je něco po čtvrté hodině. Hned jsem si vzpomněla na hlas, který mi jednou v noci řekl: „Ve čtyři ráno.“
Pán Ježíš promluvil: „Ano, Barličko, to je to, co se mělo stát ve čtyři ráno. To je to, co dostal Valentín. I ty uvidíš skryté věci. To je ten dar, který včera přinesl Duch Svatý.“
Maily stále přicházejí a také zápisové listy do Společenství. Mnozí prosí o rady. Napsala nám i jistá členka Společenství. Je smutná, protože pan farář její rodinu a rodinu její sestry nazval sektáři, a to jen proto, že odmítají přijmout Eucharistii na ruku. Prosila o radu.
Pán Ježíš řekl: „Tímto zjednodušeným přístupem se dá nazvat sektou všechno, co jen chcete. Je emeritní papež Benedikt XVI. sektář? Je prefekt pro liturgii a svátosti kardinál Sarah sektář, protože vyzval biskupy, aby nešířili podávání Eucharistie na ruku, protože je to satanovo dílo? Jsou všichni ti biskupové, kardinálové a duchovní otcové, co toto dodržují sektáři? Je Společenství přátel Eucharistie, které hlásá a šíří úctu k Eucharistii, a kněží a řeholníci, kteří jsou v něm, sektou? Potom můžeme podle toho každé církevní společenství nazvat sektou, ať už je to společenství Srdce Ježíšova, Neposkvrněného Srdce Panny Marie, růžencová společenství a jiná společenství, protože ne každý člen Církve vyznává to, co oni.“
8.12.2020
Napsal nám pan Vladimír z Čech. Nabídl se, že nám vytvoří internetovou stránku pro Společenství. Velmi se z toho s Valentínem radujeme, protože to otevře bránu do celého světa.
9.12.2020
Dneska ráno ke mně přišla duše asi 50letého muže, který ke mně promluvil: „Pan farář v jedné vesnici špatně vysvětluje, že Ježíš je náš Pán. Špatně to vysvětluje i kněz v další vesnici. Jestliže je Ježíš náš Pán, tak proč potom dávají Eucharistii na ruku a kárají ty věřící, kteří ji chtějí přijmout to úst?“
Pán Ježíš promluvil: „Činí tak, protože neposlouchají mě, Boha, ale poslouchají člověka.“
14.12.2020
Měla jsem sen. Viděla jsem velké setkání lidí, na kterém byl přítomný i předseda jisté strany. Dívala jsem se na něho zezadu. Stál za řečnickým pultem a něco jim vyprávěl, přičemž ho všichni pozorně poslouchali. Pán Ježíš poznamenal: „Lidé se začínají vzpamatovávat a začnou ho poslouchat.“
15.12.2020
Pan Vladimír s láskou pracuje na naší internetové stránce.
Ježíš mu vzkázal: „Vladimíre, stal ses významnou součástí tohoto mého díla. Skrze tebe se mu otevře cesta do celého světa. Moje požehnání a milosti tě budou provázet celý tvůj pozemský život. Velká bude tvoje odměna na věčnosti.“
22.12.2020
Ve snu se mi ukázala mladá žena, která měla hrudník z kartonu. Na zádech měla díru. Ježíš to vysvětlil takto: „Ten karton představuje imunitu člověka, která vás chrání. Tak jako karton časem slábne, tak věkem slábne i imunita člověka. Ale jsou i mladí lidé, kteří mají oslabenou imunitu. To je ta díra v kartonu.“
23.12.2020
Ježíš k nám promluvil těmito slovy: „Spínejte ruce k nebesům, aby se lidstvo obrátilo k Betlémské hvězdě a k tomu, co přináší, aby všichni viděli a slyšeli.“
24.12.2020
Napsala nám jedna členka Společenství, že pan farář vyzýval věřící, aby neposlouchali nás, ale biskupy, že jsme sektáři a že mají přijímat na ruku, a ne do úst. Pán Ježíš jí vzkázal: „Církev je krizí Eucharistie rozdělena na dva tábory, na liberální a konzervativní. Záleží jen na svobodné vůli duchovních, do kterého proudu se zařadí. Když slepý pastýř vede slepé ovce, padnou do jámy. Když slepý pastýř vede ovce, které vidí, ty se jámě vyhnou a nespadnou do ní. Nadarmo budou na pastýře bečet, aby tam nešel, nebo spadne do jámy, on neposlechne jejich hlas a do té jámy spadne. Když pastýř, který vidí, vede ať už slepé, nebo vidoucí ovce, nikdo z nich do jámy nespadne“.
25.12.2020
Ukázala se mi ruka se sevřenou pěstí. Ježíš promluvil: „Valentíne, Barličko, budete biti a budete dostávat údery a rány tak, jako jste to zakusili včera.“
26.12.2020
Dceři Majce se ve snu ukázal Carlo Acutis a řekl: „Co se divíš, vždyť jsme rodina.“ Pán promluvil: „Ano, jste, skrze Eucharistii.“
28.12.2020
Napsal nám pan Jaroslav. Volal mu jeden řeholník z jistého kláštera. Kniha Dotyky nebe se mu líbí, chválil ji, až na jeden moment. Nedokáže si vysvětlit křty dětí, které nežijí v tomto hmotném světě. Ptá se, jak se může jednat o křest v pravém slova smyslu, když křest má vykonávat kněz na živé osobě, a to pomocí vody.
Ježíš mu to vysvětlil takto: „Pokud novorozenec, neviňátko, z nějakého důvodu zemře, jaký je rozdíl mezi tím, jestli byl pokřtěný, nebo nebyl pokřtěný? Duše pokřtěného jde přímo do nebeského království, do květové krajiny. Duše nepokřtěného jde též přímo do nebeského království, ale už do stonkové krajiny. Pokud zemře dítě v nízkém stádiu těhotenství, ať už při spontánním potratu, nebo interupci, jeho duše jde přímo do nebe, do stonkové krajiny. To je ta Boží spravedlnost. Ale já jsem i milosrdný Bůh. Takovým neviňátkům nebyl umožněn svátostný křest, protože nebylo co křtít. Když rodiče touží po tom, aby jejich potracené dítě bylo pokřtěné, umožním jim to už ne svátostným křtem, ale duchovním. Musí být provedený tak jako svátostný v chrámu před tváří živého Boha. Může ho provést duše ve stavu milosti, hned po přijetí Eucharistie. Musí požádat o křest a Já skrze tuto osobu, tak jako při svátostném křtu skrze kněze, pokřtím dítě ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého duchovně. O křest může žádat i jiná osoba ve stavu milosti, nemusí to být jen rodič, protože k dětem po interupci se rodič obyčejně nehlásí. Dávám tuto milost, aby i tyto zavržené děti tady na zemi měly stejné podmínky jako ty, ke kterým se rodiče hlásí.“
Pán Ježíš dodal: „Barličko, napiš do knihy, jak to děláš ty.“
Děti křtím při každé mši svaté. Dělám to takto: Kleknu si a říkám tato slova: „Můj milovaný Bože Otče, Synu a Duchu Svatý, nyní jdu pokřtít všechny potracené dětičky a všechna zemřelá nepokřtěná neviňátka. Všechny chlapečky jménem Adam a všechna děvčátka jménem Eva. Prosím Tě, Bože, přijmi ode mě tento křest. Všichni potracení chlapečkové Adamové a všechna zemřelá nepokřtěná neviňátka chlapečkové Adamové, já vás křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen. Všechna potracená děvčátka Evy a všechna zemřelá nepokřtěná neviňátka děvčátka Evy, já vás křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen.“ Přitom je požehnávám.
Chtěla jsem vědět, jestli jsou v nebi i holohlaví a kde žijí.
Pán Ježíš řekl: „Jsou, žijí ve stonkové a nektarové krajině. Jsou to ti, kteří si na zemi holili hlavy. Patřilo to k jejich identitě. V květové a listové krajině mají vlasy všichni, protože vlasy jsou v nebi největší ozdobou, proto je mají za odměnu i ti, kteří si hlavy holili.“
29.12.2020
Znovu jsme dostali mail od pana Jaroslava. Řeholník, který se ptal na křest, má další otázku. Další věc mu vrtá hlavou. Jak je to se stvořením duše ještě předtím, než je spojena s tělem. Myslel si totiž, že duše je těsně identicky spojená s konkrétním tělem, že se s ním tvoří současně a tak se tvoří už komplexní člověk, a ne tak, že jedna jeho část se tvoří v nebi a až potom druhá na zemi.
Pán Ježíš to vysvětlil: „Tvůrcem života je Bůh, a ne člověk. Bůh dává a bere život komu chce a kdy chce. Proto jsou rodiny, které mají mnoho dětí, a rodiny, které nemají žádné děti, i když se o to jakkoliv snaží. Život nevzniká jen fyzickým spojením buněk, ale tehdy, když mu Bůh vdechne nesmrtelnou duši. Viktorka viděla duše ještě nenarozených dětí, které jsou v krajině ještě před nebeským královstvím, v Samientu. Tam Bůh duše tvoří a vpisuje do nich Boží zákon. Pokud se Bůh rozhodne, že daruje nový život, vdechne tuto duši do fyzického spojení ženských a mužských buněk a tak vznikne nový život. Osud takto stvořeného člověka je nejistý, protože je ovlivněný mnoha faktory, jako jsou genetická výbava, výchova, vliv okolí atd… Všechno záleží na svobodné vůli člověka, do které Bůh nevstupuje. Dává člověku milosti, dary a plody Ducha Svatého, ale člověk o svém osudu rozhoduje sám. Bůh má ale s lidstvem záměry a potřebuje k tomu lidi, kteří budou bezvýhradně plnit jeho vůli. Viktorka viděla v nebeském království duše, které měly zamlžené tváře, tzv. obláčky, to jsou duše připravené na plnění Božích záměrů. Tyto lidi poznáte, protože jsou jiní. Je neovlivňuje okolí a výchova, ale oni ovlivňují své okolí svou svatostí a svým zaměřením na Boha. Oni jsou vedeni přímo Bohem skrze Ducha Svatého a bezvýhradně plní Boží vůli. V životopisech svatých najdete plno takových duší, ať už je to Jan Mária Vianney, Pater Pio a jiní. Bůh tyto duše vdechuje komu chce, kde chce a kde to potřebuje na to, aby se plnily jeho záměry.“
30.12.2020
Když jsem se modlila, objevilo se přede mnou Boží oko a v něm tři zářivá bílá kulová světla, z kterých vycházela láska. Potom jsem v něm uviděla naši planetu, nad kterou létala zářivá bílá holubice. Viděla jsem, jak létá nad některými státy, i to, že všude, kde přeletěla, se rozzářila i krajina. Ale v zápětí za ní letěl velký černý pták, který všechno zničil. Nakonec se mi ukázala černá gorila, z které šla hrůza.
Pán Ježíš promluvil: „Ano, Barličko, navštívila tě láska. Trojjediný Bůh ti ukázal, že všude, kde jde Duch Svatý, jde i ďábel, aby zničil to, co Duch Svatý zaseje. Gorila představuje mocné tohoto světa, kteří se snaží skrze zkorumpované vlády ovládnout lidstvo na celé zemi.“
