18.2.2021
Ve snu jsem viděla katedrálu svaté Alžběty. Stála jsem venku a dívala se, jak divně vypadá. Celá boční strana kostela, přesně v místě, kde se nachází svatostánek, byla shora až dolů jakoby zalitá krví. Pak jsem viděla na chodníku malou kostku, na které bylo ze všech stran něco zobrazeného, a bylo mi ukázáno, jak ji Boží ruka zvedla a obrátila ji opatrně mezi prsty.
Ježíš řekl: „Kajte se a obracejte k Bohu, aby má Krev, kterou jsem za vás prolil, nepřišla nazmar. Všechno je v Božích rukou, a ne v lidských.“
19.2.2021
V noci mi anděl přinesl kousek ořechového koláče. Nechápala jsem proč. Pán Ježíš to vysvětlil: „Barličko, anděl ti přinesl jídlo. To proto, abys viděla, jak to dělají andělé v nebi, a abys cítila, jak to jídlo chutná. Chtěl jsem ti udělat radost.“ Cítila jsem nejenom jeho chuť, ale i vůni. Dnes mi zemřela maminka. Vzpomněla jsem si na slova Pána Ježíše, když mi asi před rokem oznámil, že v průběhu této epidemie mi zemře moje mamka.
Ježíš mi vzkázal: „Netrap se, Barličko, pro svoji maminku. Protože byla členkou společenství, dostala hodně milostí a mnoho věcí jí bylo odpuštěno. To, co říkám, platí po smrti pro všechny členy Společenství přátel Eucharistie.“
20.2.2021
V noci mě velmi rozbolela hlava. Bolest jsem hned obětovala za kněze, který má problém. Jen co jsem to udělala, rozbolela mě ještě víc a ukázalo se mi větší množství černých mravenců. Ježíš mi řekl: „Barličko, přinesla jsi za kněze oběť a oběť je oběť. Proto tě hlava ještě víc rozbolela. Ti mravenci, které jsi viděla, to jsou ti zlí, co ho pokoušejí a napadají.“
Dcera Anička měla sen. Řekla mi: „Mami, viděla jsem dvě duše. Jedné byl ukázán krásný příbytek, který pro ni připravil náš Pán, ale pro svůj hříšný život o něj přišla. Pak jsem viděla Pána Ježíše, jak říkal té druhé duši: ‚Tobě jsem dal druhou šanci a ty jsi ji využila.‘“
Pán Ježíš dodal: „Je to tak, jak to Anička viděla. Všichni ti, kteří propadnou hříchu a odkloní se od Boha, přijdou o své příbytky, které jsem jim připravil, ale ti, kteří využijí šanci a obrátí se k němu, ti je dostanou.“
Často vidím zatracené duše, ale i duše z očistce. Všimla jsem si, že mnohokrát vypadají stejně a že mají i stejné tresty.
Pán Ježíš mi to vysvětlil: „Barličko, vidíš je tak proto, že za stejný hřích je také stejný trest. To, jak duše vypadá, je výsledek jejího života na zemi. Rozdíl mezi peklem a očistcem je takový, že duše v pekle již nemůže změnit svoji podobu, ale duše v očistci ano. Neustále se očišťuje a je čím dál krásnější. Až se úplně očistí, může už vstoupit do nebe.“
21.2.2021
Ve snu jsem byla na nějakém neznámém hřbitově. Procházela jsem se mezi hroby a u jednoho z nich jsem se na chvilku zastavila. Byl takový zvláštní. Neměl pomník ani nijak zajímavý kříž, ale úplně obyčejný ze dřeva, přičemž jeho ramena byla chráněna obloukovým krytem z plechu. Byl podobný křížům stojících u cest nebo na některých poutních místech, ale mnohem menší. Nevím, komu patřil, protože jméno té duše jsem neviděla.
Pán řekl: „Barličko, pro tebe neznámá duše tě prosí o pomoc.“ Dále dodal: „Barličko, napiš do knihy, jak jsi vytvořila růžencovou novému k mým ranám a co se ti přihodilo s tvým tatínkem.“
To bylo tak. V roce 2010 po našem obrácení na Turzovce jsem dostala vnuknutí, že z růžence ke Svatým ranám vytvořím růžencovou novénu za mého zesnulého otce, že se za něho budu modlit 7 růženců denně po dobu 9 dní. Když jsem novénu skončila, desátý den jsem měla tento sen: Byla jsem na jeho pohřbu. Ležel ve skleněné rakvi, kolem které stáli moji příbuzní, známí, ale i lidé, které jsem neznala. V okamžiku kdy mě uviděl, začal volat: „Lidé, lidé, já žiju! Díky své dceři žiju!“ Vylekala jsem se, co to můj tatínek vyvádí, a hned jsem ho s láskou napomenula: „Tati, uklidni se, máš pohřeb a všichni se na tebe dívají.“ A on hned na to: „Majko, ty nechápeš? Vždyť díky tobě žiju.“ Zvedl víko, vyskočil z rakve, chytil mě za ruku a běžel se mnou přes několik místností až k té poslední, kde za velkým stolem seděli tři muži. Otec mi řekl: „Teď je dobře poslouchej, oni ti to vysvětlí.“ Podívala jsem se na ně a ten uprostřed, ten nejvyšší z nich, ke mně promluvil: „Pojď blíž, něco ti ukážu.“Přistoupila jsem ke stolu a on pokračoval: „Podívej se, to jsou tři medailonky.“Viděla jsem, že každý z nich měl před sebou položenou zázračnou medailku Panny Marie. Před ním byla největší, velká asi 35 cm. Muži po jeho boku měli medailky velké asi 10 cm. Všichni se na mě mile usmívali, přičemž ten uprostřed pokračoval: „Podívej!“ a ukázal na tu menší vlevo.„To jsi udělala doteď.“ Pak ukázal na tu druhou vpravo a dodal: „A toto děláš teď.“Nakonec ukázal na tu největší, kterou měl před sebou, a řekl: „A toto tě čeká.“Druhý den mi telefonovala mamka a sdělila mi: „Nechápu, co to znamená, ale zdálo se mně o otci a říkal mi, že ti mám zavolat, že díky tobě žije.“Pán Ježíš mi můj sen s otcem vysvětlil takto: „Barličko, to se ti stalo před 11 lety. Tvůj otec ti ukázal, že byl díky této novéně vysvobozen z očistce. Ti tři muži, to byli tři archandělé. Ta největší medailka představuje moje dílo, Společenství přátel Eucharistie, pro které jsem si tě vyvolil a pro které pracuješ.“
23.2.2021
Chtěla jsem vědět, kde je anděl strážný zemřelého, kde se nachází a co dělá. Ježíš mi to vysvětlil: „Anděl strážný je společně s duší v Samientu, až dokud neskončí její soud. Když jde duše rovnou do nebe, anděl odchází s ní. Když jde do očistce, anděl po vynesení rozsudku odchází do nebeského království mezi ostatní anděly, a až se duše očistí a vrátí do Samientu, přijde pro ni a spolu odejdou do nebe. Pokud se duše, které byl strážcem, propadne do pekla, dostane anděl na starost novou duši.“
25.2.2021
Když jsem usínala, přišlo ke mně Boží Světlo, které se po chvíli změnilo na Boží oko, ze kterého vyzařovala láska a nepopsatelný pokoj. To Boží oko vždy, než vidím ty věci, které mi Bůh chce ukázat, pulzuje, pak mění své barvy, nakonec se ustálí a duhovka se změní na safírově modrou. Až potom se dívám na to, co mi Pán dovolí vidět. I dnes večer to tak bylo. Boží oko se změnilo na modro a v něm jsem uviděla monstranci s Eucharistií. Byla celá ze zlata, a jak jsem se tak na ni dívala, najednou zmizela a ukázal se mi zlatý kříž, na kterém místo ukřižovaného Ježíše byla také Eucharistie.
Pán Ježíš řekl: „Barličko, Bůh Otec ti ukázal, že teď v tomto postním období byste měli s Valentínem ke mně chodit každý den k okénku řeckokatolického chrámu, kde jsem vystaven ve Svátosti oltářní. Bůh Otec vás volá k svému Synovi, který se za vás obětoval a který na vás čeká.“
Dcera Anička ve snu viděla, jak nějaký mladý muž podvedl svou manželku. Prosil ji o odpuštění, ale ona místo toho, aby mu to prominula, vrhla se hned do náruče jiného, který jí sliboval manželství a krásný život s ním. Pak viděla, jak se k nim přiblížila obrovská kudlanka a několikrát na ně zaútočila.
Ježíš promluvil: „Ance jsem ukázal, jak velkou moc mají modlitby a jak pomáhají. Modlitbami se může zabránit i velmi těžkému hříchu, který se člověk právě chystá spáchat. Ukázal jsem jí sílu modlitby, aby lidé na to nezapomínali.“
26.2.2021
Uvažovala jsem nad tím, jak je to s duší, která jde do očistce. Jestli už ví, jak dopadla, proč tak dopadla a co všechno je jí ukázáno. Také jsem chtěla vědět, jestli dostane poznání, do jaké krajiny po očištění půjde.
Pán Ježíš mi to vysvětlil: „Po smrti člověka se duši promítne celý její život, na který se už nedívá lidskýma očima, ale Božíma. Už ví, že jde do očistce, ví že tam musí jít, ale ještě neví, co ji tam čeká. Události a tresty za hříchy jsou jí postupně odhalovány. To, do jaké krajiny po svém očištění odejde, se dozví až při setkání s Bohem, při slovech znám tě. Některé vyvolené duše vědí, kam po očištění odejdou. Dostanou to poznání. Jsou to ty duše, které patří do květové krajiny.“
27.2.2021
Dnes při sledování mše svaté jsme si vyslechli kázání o nás. Celé bylo namířeno proti nám a současně bylo jakýmsi varováním pro lidi, aby nás nebrali vážně. Kněz upozornil věřící na to, že jsme s Valentínem neposlušní, protože nechceme přijímat Eucharistii na ruku, jenom do úst, což je důkazem toho, že naše zjevení nejsou pravá a že takových tady už bylo.
Ježíš promluvil: „Ano, to kázání byla o vás. Vždyť jsem vám říkal, že půjdou proti vám.“
1.3.2021
V noci po probuzení se mi ukázal nějaký řeholní kněz. Měl oblečený tmavě hnědý hábit a kolem pasu převázanou bílou šnůru. Hlavu jsem mu neviděla, jenom jeho tělo. Viděla jsem, jak v rukách drží velkou hostii o průměru asi deset centimetrů, kterou přelomil a v tom momentu se z ní odlomilo několik větších i menších drobků, které popadaly na zem. Pak ty dvě poloviny přeložil na sebe a viděla jsem, jak je jde velkými krejčířskými nůžkami přestřihnout.
Pán Ježíš smutně poznamenal: „Mnohé řeholní řády přistupují k Eucharistii velmi necitlivě. Způsobují mi tím velké bolesti a rány.“
2.3.2021
Ve snu jsem se ocitla na zvláštním místě. Nebylo tam nic, jen samé domy podobné srubům, ale nebyly to sruby, ale jakési řadové zástavby ze dřeva. Bylo jich tam mnoho, všechny stály v jedné linii, od nejmenších po ty největší, a slyšela jsem hlas, který zvolal: „To jsou domy pro všechny vesničky.“Dívala jsem se na ně a řekla jsem si, jdu se na všechny podívat, jak vypadají zevnitř, snad mě tam pustí. A hlas mi hned odpověděl: „Pojď, je tam i tvůj dům.“ Ukázal mi kde a já jsem hned šla. Domy byly postavené tak, že mezi řadovými zástavbami byly mezery. Hlas mi řekl, že tak jsou od sebe oddělené vesničky a že všechny domy si můžu prohlédnout. Přiznám se, že jsem byla zvědavá na ty největší a hned jsem se k nim i rozběhla. Přemýšlela jsem, jaké budou zevnitř, protože nebyly až tak velké, ale když jsem vešla do jednoho z nich, zůstala jsem v překvapení stát. Viděla jsem, že dům je krásný a prostorný. Řekla jsem si: ten je krásný! Kdyby tak byl můj! Ale hlas mi hned oznámil: „Ten je už rezervován.“ Vešla jsem do jiného, který byl tak velký, že jsem nechápala, jak je to možné, vždyť zvenku tak nevypadal. Měl krásně vyřezávané schodiště, krásné výhledy a v každém pokoji svítilo slunce. Cítila jsem se v něm tak šťastně. Zeptala jsem se: „A tento může být můj?“ A hlas mi hned odpověděl: „I ten je již rezervován, podívej se na další.“ A tak jsem i udělala. Vstoupila jsem do dalšího krásného domu a hlas mi hned řekl: „Tady bude bydlet tvá dcera Majka a vedle ní je tvůj dům. Budete se stále navštěvovat.“ Viděla jsem, že dceřin dům je krásný, ale toužila jsem vidět i ten svůj. Když jsem vešla dovnitř, byla jsem z toho prostoru v úžasu. Měla jsem velkou radost, protože hlas mi říkal, že i dcera Anka bude bydlet vedle nás, že budeme spolu. Jak jsem se tak z toho všeho těšila, najednou přiběhla jedna nešťastná žena a zvolala: „Pojď se podívat, jak bydlím já.“ Vešla jsem k ní dovnitř a nechápavě jsem se dívala. Její dům sestával jen z jedné místnosti, ve které žila ještě se třemi ženami. Stěžovaly si, že se nemají kam pohnout, protože jejich pokoj je velmi malý a postele jim zabírají celý prostor. Že nemají skříně, ani stůl, ba ani jednu židli a že nevědí, co mají dělat. Snažila jsem se je uklidnit a nabídla jsem se, že jim pomůžu a že jim to uvnitř uspořádám tak, aby se jim tam vešel alespoň ten stůl, který tak velmi potřebují. Řekla jsem jim: „Podívejte se, po obou stranách budete mít patrové postele a tak získáte víc místa. A tady bude stát stůl.“ A ukázala jsem na místo pod oknem.
Pán Ježíš můj sen vysvětlil takto: „Barličko, ty vesničky, co jsi viděla, představují srdce. Proto jsou oddělená od sebe, protože jsou rozdělená podle toho, o jaká srdce se jedná. První, ta nejmenší, byla srdce egoistů. Ta další byla postupně laskavější a milosrdnější, až na konci byla srdce plná lásky, milosrdenství, vždy otevřená pro každého, který prosí o pomoc nebo kdo ji potřebuje. Bylo ti ukázáno tvé srdce a srdce tvých dcer. Máte je stejná. Potom tě zavolala žena egoistka, která celý život žila jenom pro sebe a pro příbuzenstvo, se kterým žila. Tady jsi viděla, že už v tom srdci nebylo místo pro nikoho jiného a jaké je to neštěstí pro tyto lidi. Hledají pomoc, protože už nevědí, jak žít dál a jak si poradit. Takovým lidem je potřeba podat pomocnou ruku, jako jsi ji podala ty, aby se jejich srdce otevřelo pro potřeby jiných a aby bylo laskavější a milosrdnější. Není to jednoduché změnit takové srdce. Dá se to jen po velmi, velmi malých krocích. To je současně i výstraha pro ty, co mají taková srdce, protože je to neštěstí pro ně i pro jejich okolí a zároveň i povzbuzení a příklad, jaké je to štěstí mít srdce laskavé a milosrdné, plné pochopení pro bližní. Takový člověk má radost ze života a každý jeho skutek milosrdenství ho naplňuje štěstím. Jenom tak člověk dosáhne štěstí na této zemi.“
5.3.2021
V noci se mi ukázala mladá princezna v podobě, jakou měla na zemi. Tvář se jí postupně začala měnit a byla stále krásnější a krásnější, až nakonec vypadala asi jako dvacetiletá a byla tak krásná, že kdybych nevěděla, že je to ona, myslela bych si, že je to nějaká velká světice. Pán Ježíš poznamenal: „Barličko, bylo ti ukázáno, jak jí pomáhají tvé modlitby.“
