8.4.2021
Dneska Pán Ježíš nadiktoval Valentínovi další poselství:
„Mnozí znají Starý zákon Písma svatého, ale nepoučili se z něho. Mnozí znají dějiny lidstva, ale nepoučili se z nich. Dívají se, ale nevidí paralelu s tím, co se teď děje. Myslí si, že dneska je jiná doba, že se jich to netýká. Opravdu?
To si mysleli i lidé před nimi, dokud nepochopili, proč se to děje a proč na ně Bůh dopustil různé pohromy. Izraelité i vaši předkové pochopili, že se to děje, protože se odklonili od Boha, od jeho zákonů, že na něho zapomněli nebo ho dočista zavrhli. Pochopili, že jediným řešením je znovu se k němu vrátit, kát se a být mu věrní. Tím zažehnali pohromy a různé epidemie, které je sužovaly, protože Bůh byl milosrdný a odpustil jim provinění.
A co se děje teď? Místo obrácení se k Bohu se na mnoha místech zavřely jeho chrámy, omezil se přístup ke svátostem a víra a důvěra v Boha a jeho všemohoucnost byla nahrazena vírou a důvěrou ke zlatému teleti, které má ochránit lidstvo před pandemií. Moji věrní, modlete se za obrácení hříšníků a za návrat lidstva k Bohu. Buďte aktivní ve svém okolí, pomáhejte najít cestu k Bohu těm, co ji hledají, a těm, co zabloudili na své cestě při hledání pomíjivého štěstí na tomto světě. Buďte světlem pro ty, co neznají a nechtějí poznat Boha, aby poznali, že jenom v něm je záchrana a spása. Váš boj bude teď vypadat jako zápas Davida s Goliášem. I Davidovi se vysmívali, ale on měl pevnou víru a věřil, že Bůh je s ním. I vy mějte takovou víru a důvěru v Boha, jako měl David, když šel bojovat s Goliášem. Mé požehnání vás bude provázet. Nebudete v tomto zápase sami, tak jako nebyl ani David. Já budu bojovat s vámi, protože tam, kde je Bůh, tam je i vítězství. David měl prak. Vaší zbraní jsou vaše kolena a drobné kuličky na šňůrce, vaše víra a důvěra ve mě a v ochranu mojí Maminky. Žehnávám vás a s láskou objímám.“
Měla jsem toto vidění. Stála jsem v tmavém pokoji. Viděla jsem postel, na které ležel nemocný člověk. Neviděla jsem, zda to byl muž, nebo žena, jenom mi byla ukázána jeho stará ruka, jak se najednou smýkla z postele a už se nepohnula. Pochopila jsem, že asi zemřel.
Pán Ježíš promluvil: „Tak dneska umírají staří opuštění lidé. Jsou izolovaní, nikdo je nenavštěvuje, což se také odráží na jejich psychice a na jejich chatrném zdravotním stavu. O tom vás statistiky neinformují.“
9.4.2021
Když jsem se dneska dívala na Valentína, jak se modlí, viděla jsem zářivé kuličky vycházející z jeho růžence, jak vystupují nahoru. Ježíš poznamenal: „Barličko, chtěl jsem ti ukázat, že všechny modlitby jdou k nebesům.“
11.4.2021
Při modlitbě se přede mnou objevila mladá asi 17letá nahá dívka. Zpozorovala jsem, že je těhotná. Ježíš mi vzkázal: „Viděla jsi hříšnici, která otěhotněla při těžkém hříchu. Modli se za ni, protože chce spáchat ještě těžší hřích.“
14.4.2021
Slyšela jsem hlas, který zvolal: „Pater Pio.“ Pak mi byla ukázána pěkná, mladá, asi dvacetiletá žena oblečená v jednoduché tunice. Nejprve jsem si myslela, že je to nějaká spasená duše, ale za chvíli jsem pochopila, že jsem to vlastně já. Ježíš řekl: „Barličko, Pater Pio ti vyprosil milost, abys viděla svoji duši, protože jsi po tom toužila.“
15.4.2021
Pamatuji si, jak jsem před několika měsíci slyšela hlas, který řekl: „Ve čtyři ráno.“ Tehdy mi Pán Ježíš vzkázal, že až se to stane, všechno pochopím. Dneska jsem se ve zprávách dočetla toto: Zemřel mladý, 24letý Skot, dvanáct hodin po podání vakcíny. Dále se psalo, že matka mladíka volala záchranku, protože jejímu synovi se náhle zvýšila teplota. Dostal záchvat, při kterém mu z úst vycházela pěna, a měl velké bolesti v rameně i po celém těle. Médiím sdělila, že když volala o pomoc, sestřička jí řekla, že se do dvou hodin ozvou, ale neozvali se. Zavolali jí až ve čtyři ráno. Tehdy jim řekla: „Syn je mrtvý.“ Pán řekl: „To je to, co se mělo stát ve čtyři ráno.“
16.4.2021
S Valentínem momentálně chodíme do města do řeckokatolického chrámu, ve kterém můžeme, jak nám poradil jistý manželský pár z naší farnosti, přijímat Eucharistii svátostně a můžeme se také vyzpovídat.
V noci jsem měla vidění. Probudilo mě Boží Světlo a za chvíli jsem se ocitla v tomto chrámu. Viděla jsem, jak někdo v černých kalhotách otevřel bránu tohoto kostela a dovnitř vešel člověk, který měl též černé kalhoty, ale nevím, jestli to byl muž, nebo žena, protože jsem viděla jenom nohy. Brána se zavřela a za chvíli znovu otevřela a dovnitř vešel muž s rybím tělem. Jelikož neměl nohy, vešel vlnitým pohybem jako ryba.
Ježíš to vysvětlil: „Barličko, viděla jsi, že do tohoto chrámu vstupují křesťané, aby mohli přijmout svátosti, ale vstupují tam i tací, co tam nemají co dělat a jejichž úmysly jsou jiné.“
Když mi Valentín odevzdal vzkaz od Pána, vzpomněla jsem si na mladého muže sedícího předevčírem za námi. Choval se velmi divně. Při odchodu z kostela, když jsem se na něho dívala, si lehl obličejem na lavici, aby ho přede mnou schoval. Pán Ježíš poznamenal: „Byl to jeden z nich.“
17.4.2021
Dneska se přede mnou objevila duše nějakého muže. Měl na sobě tmavý značkový oblek, obuté kvalitní tmavé boty, vlasy precizně upravené, ale jeho tvář byla škaredá, jakoby rozleptaná kyselinou. Cítila jsem, že jde o duši velmi významného člověka. Jak jsem tak uvažovala nad tím, kdo to asi může být a proč mi byl ukázán, objevila se mi jeho tvář v podobě, jakou ve skutečnosti má, a hned jsem ho poznala. Pán Ježíš řekl: „Viděla jsi duši vysoce postaveného člověka, který nevěří v Boha, a podle toho řídí i svoji zemi.“
Byla mi ukázána také duše mladé ženy v odpuzujícím stavu. Její tvář vzbuzovala hrůzu. Měla velké černé oči vtažené do očních jamek asi do hloubky 2 cm, takže vypadala, jako by měla na tváři dva velké černé krátery. Dostala jsem vnuknutí, že ta žena zabila své ještě nenarozené dítě. Pak mi byla ukázána další mladá žena, která líbala svou malou roztomilou dcerku s dlouhými zvlněnými vlásky téměř až po pás, a byla velmi šťastná.
Pán Ježíš promluvil: „Barličko, na jedné straně ti byl ukázán těžký hřích a jak vypadá duše ženy, která ho spáchala. Pohrdla Božím darem, dítětem, které jsem jí požehnal, a ona nevidí, že je to hřích. Je slepá. Na druhé straně ti byla ukázána ta samá žena a také to, jak by byla šťastná, kdyby můj dar přijala.“
18.4.2021
Když jsem se modlila, objevila se přede mnou duše, která neměla vlasy ani obočí ani řasy. Nebyl to příjemný pohled. Nechápala jsem, komu patří ani proč tak vypadá.
Ježíš mi vzkázal: „Barličko, viděla jsi duši těch, kteří se řídí jenom svým rozumem, a nepřijímají Boží vůli. Bůh jim dal vlasy a oni si holí hlavy. Odmítají Boží dar. Ženě požehnám dítě a ona mi ho vrátí. A tak je to se vším, když si člověk myslí, že on to ví nejlépe.“
20.4.2021
Ve snu jsem se ocitla v přírodě, kde byly tři velké kameny. Na dvou seděli mladí muži, na třetím, o něco dále od nich, jsem seděla já. Modlila jsem se svatý růženec a přitom jsem viděla, že mě oba sledují a něco si o mně šeptají. Jeden z nich najednou vstal, přišel ke mně, ukázal mi na toho, co zůstal sedět, a řekl: „Ten muž, co tam sedí, tě miluje a chce ti něco říct.“ Když to dořekl, odešel. Přistoupil ke mně ten druhý a začal mi vyprávět: „Mám pro tebe něco hezkého, protože tě miluji. Podívej se, jaký mám krásný růženec, chci si ho vyměnit za ten tvůj.“ Jakmile to dořekl, dal mi svůj ze zelených drahokamů a z mých rukou si vzal můj, celkem obyčejný, dřevěný, ten, na kterém se momentálně modlím. Usmál se na mě a pokračoval: „A mám pro tebe i tuto taštičku, budeš ji potřebovat.“ Taška byla velmi zvláštní, ve tvaru čtverce, celá z kůže, zajímavá tím, že všechny kovové části, které na ní byly, zobrazovaly nějaký užitečný nástroj. Například jezdec na zipu byl jakýsi háček, na druhém zipu zase jakési kladívko a kovové pracky představovaly nějaké nedefinovatelné nástroje. Taška vypadala, jako by v ní něco bylo, ale když jsem ji otevřela, zjistila jsem, že jsou v ní jenom samé papíry a že je úplně nová a že ten mladý muž ji vůbec nepoužíval.
Pán Ježíš promluvil: „Barličko, ti dva muži byli Boží poslové. Anděl, který ti vyprávěl, že tě miluje, ti odevzdal dary, které symbolizují, že za to, že se stále modlíš růžence, Bůh se o tebe postará a dostaneš od něho všechno, co potřebuješ ke svému životu na zemi. Taška byla nová, protože byla pro tebe. Anděl ti vzkázal i to, jak velmi tě miluji.“
21.4.2021
S Valentínem máme radost, protože od 19. 4. jsou zpřístupněné kostely a věřící se už mohou zúčastňovat bohoslužeb, i když v omezeném počtu, ale přece. Jelikož v našem chrámu nám kněží odmítají podat Eucharistii do úst, chodíme každý den do řeckokatolického kostela, kde s tím není problém. Když jsem se modlila, zazněl hlas: „Zapamatuj si, že to, co vydechuješ do respirátoru, to i vdechuješ.“ Pán Ježíš řekl: „Ano, je to tak, jak jsi slyšela.“
25.4.2021
Uviděla jsem dva zářící paprsky, které vystřelily z Božího Světla naplněného láskou, ale neviděla jsem, které místo přesně zasáhly. Bylo mi ukázáno jenom to, že jeden dopadl na pravou stranu severní polokoule a druhý na levou. Pán Ježíš mé vidění vysvětlil takto: „Ty dva paprsky, co jsi, Barličko, viděla, byly paprsky milosrdenství seslané na zem tam, kde již lidé pochopili, že se mají vrátit k Bohu.“
27.4.2021
Na chvilku jsem se zamyslela a najednou se přede mnou objevila tvář muže, kterého znám. Ještě žije, ale i když je křesťan, myslí si, že Boha nepotřebuje. Jeho tvář měla jedno oko, místo toho druhého měl jenom černou díru. Když jsem chtěla vědět, proč mi byl takto ukázán, Pán Ježíš mi vzkázal: „Barličko, dívala ses na jeho duši. Takhle vypadá duše egoisty. Člověk je zahleděný jenom do sebe a nezajímají ho problémy jiných, ale jenom ty jeho. Je vůči okolí slepý.“
28.4.2021
Ve snu jsem seděla v našem kostele. Před námi seděl manželský pár, který působí velmi zbožně. Když si nás muž všiml, přišel k nám a zeptal se, jestli máme v hlavě všechno v pořádku. Jeho manželka se smála a byla očividně s jeho chováním spokojená. Pán Ježíš promluvil: „Barličko, chtěl jsem ti ukázat, jak se vám ti lidé smějí a také to, jak o vás smýšlejí. Na pohled jsou zbožní, ale ve skutečnosti úplně jiní.“
29.4.2021
Dneska jsem měla vidění. Dívala jsem se na nepříjemnou situaci dvou rodin. Stála jsem v nějaké vesnici a viděla jsem, jak v jednom domě, ve kterém žil mladý muž s rodiči i se svou manželkou, došlo k velké hádce. Mladičká žena vyběhla a s pláčem utíkala do domu ke svým rodičům, kteří zůstali zhrozeni z toho, co se stalo. Zavěsila se jim kolem krku a bolestně vykřikla, že se už ke tchánovi s tchýní nikdy nevrátí. Bylo mi ukázáno i to, jak na ni manžel čekal a věřil, že se dá všechno do pořádku, ale když uběhlo několik dní a ona se nevrátila, sbalil si všechny své věci a odešel za ní. Viděla jsem, jak jeho rodiče na jeho ženu nadávali, říkali, že to ona je na vině, ale i to, jak její rodiče nehezky mluvili o jeho rodině. Nakonec mi bylo ukázáno, jak se všichni nenáviděli, jak si neodpustili a jaké to mělo následky. Jde o duše, které již nežijí, které znám a které mě teď chodí prosit o pomoc.
Ježíš řekl: „Barličko, viděla jsi soužití dvou rodin, které způsobuje hříchy, následně nelásku a odcizení, za které musí spasená duše zaplatit krutou daň nejenom v očistci, ale i v nebeském království, protože pro svůj nedobrý život na zemi přijde o místo v lepších krajinách. Teď chápeš, proč tě prosí o pomoc.“
