30.4.2021
Když jsem se modlila, objevilo se přede mnou Boží oko a v tom momentě jsem se ocitla u zvláštního stolu s duší, která je již v nebi. Seděly jsme, povídaly si a byly jsme velmi šťastné. Na stole byl položený talířek a na něm na kostky nakrájený žlutý meloun. Krásně voněl, a když jsem ho ochutnala, zjistila jsem, že má také úžasně slaďoučkou chuť. Všechno kolem bylo rozmazané, takže jiné věci jsem neviděla, ale měla jsem poznání, že ten stůl je s námi někde na ulici v nebeském městě a že se takto setkávají duše v nebi.
Pán řekl: „Ano, Barličko, správně jsi to pochopila. Chtěl jsem ti ukázat, jak se žije v nebi.“
1.5.2021
Viděla jsem duši s hrozným výrazem ve tváři, úplně bez vlasů, kterou jsem ani neuměla definovat. Nevěděla jsem, zda jde o duši muže, nebo ženy, ale věděla jsem, že jde o duši zatracence.
Ježíš promluvil: „Barličko, viděla jsi ji proto, abych ti ukázal, že i takto vypadá duše zatraceného člověka. Duše člověka, který se neuměl rozhodnout, jestli bude muž, nebo žena.“
Byla mi ukázána i duše ženy, která ještě žije. Stála na chodníku, a když si mě všimla, v té chvíli se její tvář změnila k nepoznání. Pán ježíš dodal: „Takto vypadá duše pyšné a namyšlené ženy.“
3.5.2021
Cestujeme na Oravu. Autem pro nás přijeli obětaví manželé Helenka a Peter. Cestujeme na pozvání, které zorganizovala paní Majka spolu se svými přítelkyněmi a postarala se také o vydání nové knihy Dotyky nebe. Ubytovaní jsme byli ve Tvrdošíně v penzionu, jehož majitelkou je sympatická paní Marta. První přednášku jsme měli v bytě Martušky, kde na nás již čekali samí milí lidé, takže jsme se v jejich společnosti cítili velmi příjemně.
4.5.2021
Dneska jsme měli dvě setkání v penzionu a jedno v Habovce. Celou dobu se o nás staraly paní Majka, obě Marty i paní Helenka. Všechny jsou to milé, zbožné, a hlavně obětavé ženy, které si náš Pán, jak řekl, vyvolil za své apoštolky a na organizování setkání s námi v tomto regionu.
Pán Ježíš jim vzkázal: „Tím, že šíříte mé dílo, jste se staly mými apoštoly. Mými apoštoly jsou i všichni ti, kteří ho již aktivně šíří, a stanou se jimi i všichni ti, co ho aktivně šířit budou.“
5.5.2021
V noci jsem viděla, jak se v našem pokoji rozzářila klika od dveří, a za chvíli vešlo do pokoje červené kulové světlo, což mě dost překvapilo. Manžel již spal. Nechtěla jsem ho budit, protože byl velmi unavený. Pomyslela jsem si, řeknu mu to ráno a on se v kostele Pána Ježíše zeptá, co to pro nás mělo znamenat a proč jsem to viděla.
6.5.2021
Když jsme se probudili, zjistila jsem, že se s Valentínem něco stalo. Díval se na mě a nechápal, kde je a co v tom pokoji dělá ani to, nač jsme sem přišli. Vysvětlovala jsem mu, že tady měl přednášky a mluvil s lidmi o společenství, ale on si na nic nepamatoval. Zjistila jsem, že má problém a že to způsobil ďábel. Pochopila jsem, že to červené světlo bylo varování a že nebylo ode mě rozumné, že jsem ho nevzbudila. Nepamatoval si ani jména žen, ani o jaké ženy jde. Začali jsme se modlit, ale modlitby vůbec nepomáhaly. Proto mě napadlo, aby z pokoje vyhnal zlé duchy, ale ani to nemělo účinek. Nakonec jsem mu poradila, aby udělal nad sebou autoexorcizmus. Paměť se mu vrátila, a tak jsme mohli v klidu sejít dolů na snídani. Domů nás zavezli opět manželé Helenka a Peter.
7.5.2021
Chtěla jsem vědět, co se to s Valentínem dělo a proč. Pán Ježíš mi to vysvětlil: „Valentína napadl satan a odebral mu paměť. Až po exorcismu, kdy ho vyhnal, paměť se mu vrátila. Barličko, vždyť víte, že pokaždé, když je misie úspěšná, vás satan nějakým způsobem napadne. Proto se mějte vždycky na pozoru.“
Potom ještě dodal: „Mám radost z této misie, i z lidí, kteří ji připravili a zorganizovali, i ze všech, kdo se zapsali do Společenství. Mé požehnání je bude provázet celý jejich život.“
12.5.2021
Když jsem se modlila, objevilo se přede mnou Boží oko a v něm mi byly ukázány mužské nohy obuté ve vysokých kožených holínkách. Ježíš řekl: „Barličko, viděla jsi nohy zbloudilého člověka. Jsou to většinou muži. Ženy, dávejte pozor na své manžely. Dávejte pozor na to, co mluví, co dělají a čím jsou ovládáni. Modlete se za ně a přivádějte je na správnou cestu.“
13.5.2021
Napsaly nám dvě členky ze Společenství a prosily nás, abychom zjistili, kde jsou jejich rodiče. Vědí, že jsou už v nebi, ale zajímá je, ve které krajině žijí, jak se mají a jestli potřebují pomoc. Valentín po rozhovoru s Pánem Ježíšem jim napsal. Ježíš nechce poskytovat takové informace, protože to není našim posláním. Vzkazuje vám: „Jak žili, tak i skončili. To, kde asi jsou, můžete vydedukovat z následujícího. Pokud byli ve všem Bohu věrní, měli lásku a byli milosrdní, a pokud nebyli zatíženi nějakým těžkým hříchem, splnili podmínky pro květovou krajinu. Pokud nebyli ve všem věrní, měli lásku, byli milosrdní a nebyli zatížení těžkým hříchem, splnili podmínky pro listovou krajinu. Pokud neměli lásku, neuměli odpustit, hněvali se na někoho a nebyli milosrdní, i když vedli křesťanský život, je to jenom na stonkovou nebo nektarovou krajinu. Záleží na okolnostech. V každém případě je potřebné se za ně modlit, protože modlitbami jim vyprošujete lepší podmínky a modlitbami je můžete přesunout i do krásnějších oblastí.“
14.5.2021
Měla jsem vidění. Dívala jsem se na vysoký obytný dům, ze kterého téměř v nejvyšším patře vyšla na balkon mladá žena. Sedla si na zábradlí a chtěla si udělat selfie. Najednou zakolísala a zřítila se dolů. Potom mi byly ukázány kývající se nohy mladého muže sedícího na střeše nějaké vysoké budovy. Bylo to tak vysoko, že kdyby se nahnul, určitě by spadl. A viděla jsem také asi 16letého mladíka, jak přeskakuje z jednoho mrakodrapu na druhý a jak si to jeho přátelé natáčeli na mobil. Celkem se mu tu dařilo, ale najednou se mu smýkla noha a místo jeho hrdinství, si v přímém přenosu natočili jeho smrt.
Pán Ježíš promluvil: „Barličko, ukázal jsem ti, jak někteří lidé pokoušejí Boha a jak na to často doplatí.“
15.5.2021
Znovu jsme dostali pozvání na Oravu ke knězi, u kterého jsme byli i ubytováni. Paní Majku napadlo, že by bylo dobré, kdybychom jeli i do obce Klin, s čímž jsme samozřejmě souhlasili. Lidé na Oravě jsou velmi milí, pohostinní a setkání s nimi je radost. Věřící dávali otázky a Valentín jim v klidu všechno vysvětloval. Přišla řeč i na přijímání Eucharistie na ruku. Mnozí jsou z toho zmatení, protože na jedné straně chtějí být poslušní vůči biskupům, ale na druhé cítí, že to není správné. Rozpoutala se z toho velká debata, která mě pro nepochopení některých věcí tak zasáhla, že jsem se před všemi rozplakala.
Pán Ježíš mi vzkázal: „Barličko, to, že ses rozplakala, bylo velmi dobré, velmi potřebné a velmi upřímné. Přineslo to své ovoce.“
17.5.2021
Ve snu jsem se ocitla se svými spolužačkami z mládí, se kterými jsem měla cestovat někam na výlet. Autobus měl každého vyzvednout z místa, kde bydlí, a pak už jenom jet, kam má určeno. My jsme měly čekat na zastávce, ale když jsem tam přišla, zjistila jsem, že moje kamarádky už tam nejsou a že odjely beze mě. Lekla jsem se, že došlo k nějakému nedorozumění, že jsem to asi špatně pochopila a že nástup byl někde jinde. Běhala jsem po celém městě, hledala je a nechápala jsem, jak mohly odjet a neříct v autobuse, že chybím. Nechápala jsem ani to, proč mi nezavolaly na mobil. Napadlo mě, že půjdu do školy za naší zástupkyní a poprosím ji, aby zavolala učitelkám, že na mě zapomněly, ale když jsem k ní přišla, nejevila o můj problém zájem a poslala mě pryč. S pláčem jsem vyběhla ze školy a najednou jsem se ocitla na velké zelené louce, na které jsem uviděla tři lidi. Dva muže sedící na vysokém stromě a pod ním mladou ženu. Přiběhla jsem k ní a zeptala se jí, jestli neví něco o tom autobusu, kterým jsem měla cestovat, ale v okamžiku, kdy jsem k ní promluvila, jeden z mužů na stromě vykřikl, že mu vypadlo skleněné oko a že ho to prázdné místo bolí. Volal, abychom mu ho našli, ale v té vysoké trávě to bylo velmi těžké, vlastně nemožné. Žena mě prosila, abych jí pomohla, ale i když jsem se snažila, oko jsem nenašla. Když jsem se podívala na muže, viděla jsem, že na místě, ze kterého mu to oko vyletělo, zůstala jenom velká černá díra. Ze stresu jsem se probudila a v tom momentě jsem měla další vidění. Seděla jsem v nějakém autě, které mě vezlo po různých městečkách, vesnicích, ulicích i přes lesy. Byly mi ukázány různé domy a kostely a bylo mi ukázáno, že tam budou směřovat naše cesty. Jak jsem se tak z auta dívala na krajinu, najednou se nad ní zjevila zářící postava Pána Ježíše a v té chvíli jsem pochopila, že všechna místa, kam mě auto vezlo, byla Orava.
Ježíš sen vysvětlil takto: „Barličko, ten výlet s přítelkyněmi, to byla světská cesta, po které jsi měla kráčet, ale Já jsem tě nasměroval na jinou cestu, na cestu hlásání mého díla. Ti muži na stromech představují lidi, kteří si o sobě hodně myslí, ale v podstatě jsou slepí. Dívají se, ale nevidí, jako by měli skleněné oči. Ta žena tě prosila, abys jí pomohla vrátit jim zrak, ale to není jednoduché, protože ho ztratili upírajíce jej pouze na tento svět. Proto jste to oko nemohly najít. Orava, to je to, nač teď upírám svůj zrak a kam vás budu posílat.“
18.5.2021
V kostele jsem najednou viděla sebe samu, jak jsem asi jako dvoutýdenní dítě dostala silný zápal plic, který se mi po několika týdnech znovu vrátil. Bylo mi ukázáno, jak lékař říkal mým rodičům, že umírám, ale neumřela jsem, zůstalo mi však poškozené srdce a plíce.
Pán Ježíš poznamenal: „Barličko, chtěl jsem ti ukázat, proč máš problémy s plícemi a se srdcem, proč jsi stále unavená a proč se ti těžce dýchá.“
Otepluje se a vidím, že někteří lidé si oblékají trička a košile, na kterých mají vyobrazené lidské lebky. Takové oblečení mají dokonce i děti, a to i celkem maličké.
Pán Ježíš promluvil: „Kromě toho, že to působí morbidně, je to vstupní brána zlého ducha. Člověk, který nosí taková znamení, je vystavený působení zlého tak, jako by měl tetování.“
21.5.2021
Mnozí věřící po přečtení mé knihy, zpochybňují dílo Pána, a to všechno jenom proto, že byli při čtení nedůslední. Dokonce někteří kněží upozorňují lidi, aby si na nás dávali pozor a nezapisovali se, protože teď je hodně falešných proroků, a jelikož jsme podle nich neposlušní, patříme k nim i my.
Pán Ježíš si povzdechl: „S tím nic nenaděláte. Upozorňoval jsem vás, že půjdou proti vám, ale nebojte se, nezastaví vás. Já jsem stále s vámi.“
Dneska nám volal člen Společenství pan Robert a prosil o modlitby za svého nemocného syna.
23.5.2021
V noci se mi ukázali dva ďáblové. Měli oblečený černý plášť a na hlavách černý cylindr. Jejich pleť byla nepříjemně žlutá a z jejich tváře šla hrůza. Seděli vedle sebe, přičemž jeden z nich něco pozoroval a ten druhý si něco nabíral vidličkou a jedl to. Nevím, co to bylo, protože to, co si vkládal do úst, bylo neviditelné.
Pán Ježíš to vysvětlil: „Ďáblové ve velkém využívají koronakrizi skrze lidi, kteří nejsou ve stavu milosti, a jsou velmi spokojení, jak se jim daří. Barličko, na prvním ti bylo ukázáno, že působí po celém světě, a na druhém, jak požírají své oběti.“ Ježíš řekl: „Valentíne, ty přinášej oběti a Já Robertova syna uzdravím.“
25.5.2021
Dneska nám náš přítel pan Jaroslav poslal mailem upoutávky na naši internetovou stránku, namluvené ve třech jazycích, a to ve francouzském, anglickém a německém. Ježíš mu vzkázal: „Otevřel jsi cestu mému dílu do celého světa. Stal ses mým apoštolem. Vítej příteli.“
