3.9.2022
Při adoraci mi byla ukázaná moje ruka a náhle jsem slyšela hlas: „Bude zachovaná.“
Pán mi vzkázal: „To znamená, Barličko, že dílo, které píšeš, nikdy nezanikne. Bude zachované.“
4.9.2022
Dcera Majka měla opět zvláštní sen. Řekla mi: „Mami, viděla jsem letadlo letící blízko paneláků a do každého bytu, na jejich okna vystřelovalo nějaké modré krabičky s anténkami. Pak jsem viděla, jak v noci opět létalo nějaké letadlo a do oken bytů vystřelovalo ozdobné plechové krabičky naplněné masem. Věděla jsem, že je to špatné a že to nemáme jíst, ale byli mi ukázáni lidé, kteří to jedli.
Ježíš řekl: „Mocní tohoto světa chtějí ovládat všechny lidi tak, že budou sledovat každý jejich krok, později vše, co dělají, až je budou ovládat tak, že budou dělat jen to, co jim dovolí. Proto buďte opatrní, co přijímáte, nebuďte důvěřiví a lhostejní vůči tomu, co vám nabízejí zadarmo, a to různými způsoby. Ať už tím, že se budete registrovat mobilními aplikacemi, které si stáhnete, nebo čipy, které vám budou chtít implantovat do ruky, nejdřív dobrovolně těm, kteří to chtějí, a potom úskoky pro ty, kteří to nechtějí. Buďte opatrní.“
7.9.2022
Dnes se do společenství zapsala mladá žena, paní Irena, která je v posledním stádiu rakoviny. Valentín přinášel za její uzdravení oběti a v pátek i přísný půst a všechny celodenní modlitby. Pán slíbil, že jí pomůže.
8.9.2022
Ve snu jsme se s Valentínem setkali s menší skupinou lidí. Byli tam i manželé, kteří nás pozvali k sobě, ale protože jsme nevěděli, kde bydlí, vzali nás do auta a ukázali nám cestu až k jejich domu. Projeli jsme několika uličkami po jejich vesnici a ani jsme se nenadáli, zastavili jsme před jejich bránou. Dům byl zvenku pěkný a ani jejich zahradě nic nechybělo, ale ne vše bylo celkem v pořádku. Domácí přivítal velký pes a jedno velké prase. Když jsem se nad tím pozastavila, řekli mi, že jsou to jejich miláčkové a život bez nich si neumí představit. Rozloučili jsme se a slíbili, že je druhý den navštívíme. Když jsme k nim přijeli, zůstali jsme šokovaní. Po zahradě už neběhal jen pes a to prase, ale i jeden velký tygr. Všechna tři zvířata vydávala zlostné zvuky, vzájemně se napadala a neustále se hryzala. Manželům jsme řekli: „Vejdeme k vám, jen vás pěkně prosíme, zavřete ta zvířata, protože se jich velmi bojíme.“ Po těchto slovech muž přišel a někam je zahnal. Vešli jsme do domu a s hrůzou zjistili, že ta zvířata běhají po všech jejich pokojích, po schodech, po všech poschodích i po terase, že jsou prostě všude. Tygr hryzal prase i domácí, zuřil, jako zuří divoká zvěř, a všechno kolem sebe ničil. A pes také nebyl nejmilejší. Zakousl se do prasete a to zase do něho. Všude byl štěkot, kvikot, řev a sváry a velký nepořádek. Když jsme se zeptali, proč ta zvířata drží v domě, řekli nám, že jsou to členové jejich domácnosti a že žijí spolu s nimi. V tom domě byl takový neklid, že jsme z něho museli utéct, protože se tam nedalo vydržet.
Ježíš promluvil: „Barličko, na tomto příkladu ti bylo ukázáno, jak v současnosti mnohé domácnosti fungují. Navenek se prezentují pěkným domem, zahradou, ale uvnitř je neklid a chaos. Ta zvířata představují emoce, které v těch domech vládnou. Někdo se hádá a štěká jako pes, někdo se vyvaluje jako prase, je líný, nic nedělá a v ničem nepomáhá a někdo je zuřivý jako ten tygr, který všechny napadá a bije. Proč k tomu dochází? Ve většině případů je to egoismus partnerů a následně jejich dětí a je to tam, kde Boha vyhnali z domu, nebo ho do něj vůbec nepustili. Problémy způsobuje i to, když je jeden věřící, a druhý ne. Je to tím, že mladí tomu před svatbou nepřikládají důležitost a netuší, jaké problémy to způsobí.“
9.9.2022
Nad ránem mě probudil špatný pocit. Náhle se mi začaly ukazovat moje hříchy z minulosti, ze kterých jsem se už dávno vyzpovídala a na které jsem i zapomněla, protože jsem si je už nepřipomínala. Byl to velký boj. Chtěla jsem usnout a nemyslet na to, ale zlý mi je stále ukazoval a přicházely další a další, až jsem se z toho rozplakala. Plakala jsem nad svým životem, nad tím, jaká jsem byla a jaká jsem hříšná.
Pán mi vzkázal: „Barličko, zlý tě chtěl trápit a vzít ti pokoj, ale ty se netrap, stačí ti moje milost.“
10.9.2022
Modlila jsem se a náhle se přede mnou objevil pater Filip Stajner. Ježíš řekl: „Ukázal se ti, protože se blíží významný den, kdy bylo založeno Společenství přátel Eucharistie. Jako jeho patron ho bude chránit a pomáhat při jeho šíření.“
11.9.2022
V noci jsem měla sen: Stála jsem někde na poušti. V dálce jsem zahlédla pěknou kamennou studnu. Rychle jsem se k ní rozběhla, že se z ní napiju, ale když jsem se nad ní sklonila, zjistila jsem, že je prázdná, že tam není žádná voda, ale jen samé haraburdí. Pán Ježíš poznamenal: „Lidé si neváží vodních zdrojů, které jim dal můj Nebeský Otec. Teď, když vysychají, se v plné nahotě ukazuje jejich nezodpovědnost a bezohlednost a na dně těch vodních zdrojů se objevuje plno nečistot a odpadu.“
12.9.2022
Pán Ježíš požehnal všem Mariím, které jsou členkami Společenství, a promluvil k nim: „Mé požehnání vás bude provázet po celý rok. Ničeho se nebojte, vždyť máte tu největší patronku, jakou jste jen mohly mít. Moje Maminka vás bude chránit a bude stále při vás stát.“
Pán Ježíš dál řekl: „Uběhlo sedm roků od založení Společenství přátel Eucharistie. Na jeho začátku vytryskl jen malý pramínek živé vody ze srdcí těch, kteří stáli při jeho zrodu. Pomaličku sílil, tak jak k tomu pramínku začaly proudit další přítoky. Dnes se to dá nazvat řekou, která je napájená už i z různých zemí Evropy, a připojily se k ní přítoky už i z Asie a Ameriky. Co jsou to ty přítoky, které napájejí řeku živou vodou a činí ji stále mohutnější? To je každý z vás, kteří jste se aktivně zapojili do šíření mého díla, a každý, komu není lhostejný osud jeho blízkých. Lidská duše má obrovskou cenu, a jestli jste zapojením do tohoto díla zachránili byť jen jedinou duši, získali jste velké zásluhy v nebi. Každý z vás má v nebeském království truhličku, do které si ukládá poklady získané tady na zemi. Je to ta truhlička, kterou viděla a zmiňovala malá Viktorka, když byla v nebi. Po odchodu z tohoto světa ji někdo má prázdnou, a někdo ji má plnou pokladů. A co máte dělat, abyste nepřišli přede mne s prázdnýma rukama a vaše truhlička nebyla prázdná? Když ji chcete naplnit, musíte dávat. Co máte dávat? To je velmi jednoduché. Každým skutkem milosrdenství, který prokážete bližnímu, získáte malý poklad do truhličky a za každou zachráněnou duši získáte krásné brilianty, neboť je to největší skutek, jaký můžete vykonat. Proto je tak důležité, aby pramínek živé vody, který vám vytryskl v srdci při zápisu do Společenství, nevyschl, ale aby vydatně napájel řeku života, která teče tímto světem a přivádí ke mně všechny ty, kteří se mě rozhodli následovat. Mnozí jste znepokojení tím, co se děje ve světě. Neslibuji vám, že to bude lehké ani že nebudou problémy. Co vám můžu slíbit, je to, že se mnou to překonáte, neboť Já vás nikdy neopustím.“
13.9.2022
Nad ránem, po probuzení se náhle přede mnou objevil neuvěřitelně dlouhý stůl, až tak dlouhý, že jsem nedohlédla na jeho konec. Na něm byl prostřený nádherný, zářivě bílý ubrus, na kterém byly precizně naskládané bílé talíře. Vypadalo to jako přichystané na nějakou velkou hostinu.
Pán řekl: „Všichni členové Společenství přátel Eucharistie budou jednou přítomní na nebeské hostině, kterou jsem pro ně připravil.“
14.9.2022
Při večerní modlitbě se náhle nad komodou na stropu ložnice objevil velmi zářivý kruh. Byl tak zářivý, jako by se otevřelo samotné nebe. Pak vyšlo zářivé kulaté světélko z obrazu Ježíšovy tváře, z kříže Milosrdné lásky i ze sochy Panny Marie. Vyšlo i z relikvie polibku Pána Ježíše a polibku Nebeské Maminky a postupně ze všech relikvií svatých…, které máme v pokoji na komodě. Pán Ježíš se přitom na obraze mile usmíval. Pán dnes řekl: „Valentíne, Barličko, chtěl jsem vám ukázat, že tento váš koutek je otevřené nebe.“
17.9.2022
Měla jsem vidění. Dívala jsem se na jednoho kněze, který právě vycházel ze sakristie, přičemž měl své kněžské roucho oblečené naruby. Zůstala jsem velmi překvapená, že ho na to neupozornila ani kostelnice, ani nikdo z lidí, proto jsem k němu rychle přiběhla a pošeptala mu: „Otče, máte špatně oblečené roucho.“ On se jen na mě zadíval a klidně odkráčel k oltáři. Věřící byli z něho nadšení a radovali se, že ho vidí.
Pán Ježíš to vysvětlil: „Ten duchovní je představitelem kněží, kteří to mají v hlavě popletené. Nehlásají to, co jsem hlásal Já, ale odklánějí se od učení Církve. Takové kněze budete nadarmo upozorňovat, že nekonají správně, protože jejich pýcha a jejich ego jim nedovolí změnit se a poučit se. Že kněze lidé neupozornili na to, že má špatně oblečené roucho, znamená, že slepě věří a důvěřují takovým duchovním, kteří je takto svádějí na zlé cesty.“
Ve snu se mi ukázal pater Pio a volal mě k sobě.
18.9.2022
Při modlitbě se přede mnou náhle objevily nohy jisté ženy kráčející směrem ke mně. Byly staré, nemocné, opuchlé a bylo vidět, že i velmi bolavé. V té chvíli jsem se právě modlila za ženu, o které vím, že je už v nebi, ale v tom okamžiku se mi ukázala i ta stará paní, která ještě žije, ale už delší dobu se nám vyhýbá.
Pán Ježíš promluvil: „Byly to nohy ženy, která se vám vyhýbá. Ona ví, že nedělá dobře, ale netrap se pro ni, Barličko, ona se k vám vrátí.“
19.9.2022
Ve snu jsem byla v nějakém pokoji, ve kterém umírala stařičká žena. Umíralo se jí těžko. Byla plná neklidu a stále padala z postele. Zvedla jsem ji, přikryla přikrývkou, ale za chvíli znovu spadla a byla plná bolesti. Pomyslela jsem si, že té duši musím nějak pomoct, a jak jsem tak nad tím přemýšlela, vzpomněla jsem si, že mám vzácný obraz Božského Srdce Ježíšova, a rozběhla se domů. Vytáhla jsem ho z rámu, opatrně poskládala do tašky a utíkala s ním nazpět k umírající ženě. Když jsem k ní přiběhla, ještě žila a znovu ležela na dlažbě. Zvedla jsem ji a mile jsem k ní hovořila: „Paní, mám pro vás zázračný lék. Ten vám pomůže.“ Odtrhla jsem maličký kousíček z obrazu a vložila jí ho do úst. Jen co ho spolkla, usmála se a její duše v pokoji odešla před Pána. Doslechli se o tom i jedni manželé a hned mě zvali k sobě, ke svému malému, duševně nemocnému synovi. Řekli mi: „Slyšeli jsme, že máte zázračný lék. Pomozte i našemu malému chlapečkovi.“ Vešla jsem k nim do domu a uviděla asi 9leté dítě, dívající se někam do neznáma. Naklonila jsem se k němu a pošeptala: „Mám pro tebe zvláštní lék. Když ho spolkneš, uzdravíš se.“ Chlapec ten kousek z obrazu Ježíšova Srdce spolkl a hned začal radostně běhat po zahradě, smál se, a dokonce si začal i zpívat. „To je zázrak!“ říkali si mezi sebou lidé, „vždyť to dítě je úplně zdravé!“ Doslechl se o tom jistý muž, který mě hned zval do města, že mi něco ukáže. Přišli jsme do města před velkou budovu, na které byly na dveřích fotografie mladých děvčat a žen. Smutně poznamenal: „Vejděte tam a uvidíte, co se tam děje. Mám tam i svou dceru.“ Vešla jsem a s hrůzou zjistila, že se tam všechny dobrovolně oddávají cizím mužům a páchají hříchy, které Boha urážejí a zraňují. Chtěla jsem jim vysvětlit, že to, co dělají, není správné, že si kazí život už tady na zemi, ale především ten na věčnosti. Skoro všechny mě překřičely, ale našly se i takové, které mě vyslechly a vyprosily si ode mě zázračný lék, o kterém slyšely, že uzdravuje. Každé z nich jsem odtrhla kousek z obrazu a vložila jim ho do úst. Ony ho spolkly a v té chvíli všechno pochopily. Jak jsme tak stály na ulici, přiběhla ke mně starší paní a prosila mě, abych s ní rychle utíkala do lesa, že je tam velká skupina lidí, kteří se vydali do jednoho velkého krásného města, ale jdou špatnou cestou a nechtějí si to dát vysvětlit. Že jim hrozí, že zabloudí a že se o ně velmi bojí. Šla jsem s ní, běžela jsem a volala, aby se vrátili, ale neposlechli mě a pomalu začali vcházet do stále hlubšího a tmavšího lesa. Ale našli se i takoví, kteří mě poslechli, a každý z těch, co mi uvěřili, dostal ode mě kousek z obrazu Ježíšova Srdce. Vyvedla jsem je z toho tmavého lesa a ukázala jim pěknou, osvětlenou, asfaltovou cestu, která vedla do toho krásného města. Později jsem se doslechla, že ti, kdo mi uvěřili, došli do cíle, ale ti, kteří byli pyšní a nevěřili mi, ti zabloudili, mnozí se přitom zranili a mnozí se i ztratili. Pak jsem se náhle viděla na konci svého života. Byla jsem už velmi stará a velmi unavená. Nic jsem už nezvládala. Zavola jsem k sobě své dcery a řekla jim: „Dávám vám obraz Božského Srdce Ježíšova. Chraňte ho a nedovolte, aby se ztratil. Každému, kdo vás poprosí o pomoc, odtrhněte z něj malý kousek a podejte mu ho do úst. Je to zázračný lék. Každý, kdo ho dostane, zachrání si svou duši.“ Nakonec jsem se viděla na posteli, jak umírám. Byla jsem už tak slabá, že jsem nedokázala ani pohnout rukou, ani nohou, dokonce jsem už nedokázala ani mluvit. Celé moje tělo bylo paralyzované, nedokázala jsem se ani pootočit, když tu ke mně přiskočil ďábel a pěstí mi do tváře uštědřil tvrdý úder. V té bolesti jsem se probudila.
Pán Ježíš mi vzkázal: „Barličko, v tom vidění ti bylo ukázáno, jak působí na ty, kteří se zapsali do mého Společenství, kousek mého Srdce, které jim Já dávám. Pomůže jim to dostat se z různých zdravotních i psychických problémů na správnou cestu životem a tak si zachránit svou duši pro život věčný. Na svém umírání jsi viděla, jak dobrou práci jsi odvedla během svého života a jak tě ďábel za to nenávidí.“
Přihlásili jsme se na pouť do San Giovanni Rotondo. Už teď se na patera Pia velmi těšíme.
