21.11.2022
Když si jedna naše členka, paní Marta, natřela kolena olejem sv. Peregrina, měla v noci sen. Dívala se na své nohy a najednou zpozorovala, že má na kolenou dvě červené růže. Druhý den klečela celou hodinu, a nic ji nebolelo.
Pán Ježíš jí vzkázal: „Svatý Peregrin ti ukázal, že za tebe oroduje.“
22.11.2022
Jistý mladý muž, který už nezvládá svou životní situaci, chtěl vědět, která modlitba je nejlepší pro to, aby unesl svůj kříž.
Pán mu vzkázal: „Modli se takto: Můj milovaný Ježíši, s hlubokou pokorou se ti klaním a prosím o milost a sílu, abych dokázal s láskou přijmout a nést svůj kříž. Ochraňuj mě od zlých myšlenek a nástrah zlého ducha, abych ti mohl věrně sloužit a velebit tvé jméno. Amen.“
23.11.2022
Ve snu jsem slyšela Boží hlas, který řekl: „Proto, že ses zasvětila mému milosrdenství…“ a dál jsem to už zapomněla, ale vzbudila jsem se a z Ježíšovy tváře začalo vycházet krásně pulzující světlo, které mě celou zalilo svou láskou.
Ježíš řekl: „Barličko, chtěl jsem ti ukázat, jak velkou radost mám z toho zasvěcení. Mé Milosrdenství bude tebe, Valentína, i ty, kteří byli s tebou, provázet po celý váš život.“
Byli s námi: Martuška, Majka, manželé Jozef a Danka, i Zdeno a jeho manželka Evka.
25.11.2022
Promluva Pána Ježíše pro toto adventní období: „Moji milovaní, ještě ani nedozněly obavy z pandemie koronaviru, a už je tu nová hrozba, hrozba války. Strach z nemoci vystřídal strach ze světové katastrofy. To vše je jen důsledek toho, že se lidstvo odvrátilo od Boha, že zavrhlo svého Spasitele jako nějakou nepotřebnou věc. Moji milovaní, jsou dvě věci, které je potřeba udělat během tohoto adventního období. První a nejdůležitější je modlit se za obrácení lidstva a národa k Bohu. Modlete se i za své bližní, kteří se vzdálili nebo zanevřeli na Boha, za jejich obrácení a návrat. Druhá je celkem jednoduchá. Přestaňte se bát, nemějte strach z budoucnosti a důvěřujte mi. Já své věrné ochráním, tak jak jsem to slíbil.“
27.11.2022
Dnes nás v našem kostele oslovila paní M… a řekla nám, že viděla po skončení mše svaté velký zástup biskupů v bílých rouchách, jak nesou na ramenou na proutěných nosítkách někoho nebo něco, ale nevěděla a neviděla co.
Pán Ježíš smutně řekl: „Viděla zástup svatých kardinálů a biskupů, kteří jsou už v nebi a nesli na nosítkách oběť – mě trpícího, protože trpím v tomto chrámu tím, co se tu děje. Svatí byli orodovat u mého nebeského Otce, aby nezanevřel na tento chrám a byl nadále chrámem plným milosti.“
Jistá členka Společenství poprosila Valentína, aby se zeptal Pána, jak má vysvětlit svému manželovi, že kartičky s pokémony představují zlo, a proto nejsou pro jejich děti vhodné.
Pán Ježíš to vysvětlil takto: „Je to vzkaz pro všechny rodiče. Řekněme, že máte doma obrázky svatých, ke kterým se modlíte nebo je prosíte o pomoc. A teď si představte, že máte mezi nimi i obrázky démonů a ďáblů a máte je vystavené v pokojích nebo založené někde v modlitebních knížkách. Myslíte si, že by na vás nepůsobili? To samé se děje při takových hrách a kartičkách, jako jsou pokémoni. Mezi nevinnými obrázky se nacházejí i obrázky představující zlo a zlo stále působí, ať tomu věříte, nebo ne. Autor hry vloží do těchto kartiček své myšlenky, své ideje a cíle a to působí na podvědomí těch, kteří ty hry hrají a ani si neuvědomují, jak to mění jejich myšlení a jednání. Všechny ty násilnosti, co děti páchají ve školách, jako jsou například střelby, zabíjení, šikanování…, to vše způsobily nevhodné hry a hračky, se kterými se dotyčná osoba ztotožnila a začala jednat podle jejich vzoru. Dětem se znecitlivuje svědomí, násilí se stává něčím přirozeným, dokonce vzorem, jak si vyřizovat účty s těmi, kdo s nimi nesdílejí stejné názory, a zlý takto pomaličku ovládá jejich mysl. Je to jako například s reklamou na prací prostředek. Reklamu přejdete bez zájmu, ale když jdete prášek koupit, podvědomě upřednostníte ten, který byl v reklamě, před jiným, který reklamu neměl. Tak podvědomě působí i takové navenek nevinné hry. Potom se rodiče diví, co ta jejich ratolest vyvádí, jak se jim vymyká z kontroly, a nevědí si s ní rady. Proto, rodiče, dávejte velký pozor na to, s čím si vaše děti hrají a jaké hrdiny mají za své idoly. Nepodceňujte jejich vliv na vývoj svých ratolestí, nebo se vám to vymstí. Každé zlo, které se vám vkrade do domu, je třeba hned vykořenit a odstranit, aby se v něm neusídlilo a aby vám zlý nezačal ničit vztahy a neobral vás o pokoj a lásku.“
28.11.2022
Viktorka mi vyprávěla: „Babi, stala se mi ve škole taková věc. Měla jsem velmi těžkou tašku a nezvládala jsem vyjít nahoru po schodech. Vystupovala jsem po nich už z posledních sil, když mě najednou něco nadzvedlo a vzduchem, asi ve výšce 30 cm, mě přeneslo přes chodbu až ke třídě. Babi, měla jsem pocit, jako bych lítala. Když jsem se otočila dozadu, nikoho jsem neviděla.
Pán Ježíš se usmál a řekl: „Ano, je to pravda. Anděl strážný jí pomohl.“
1.12.2022
Prosila jsem Pána o milost, aby mi dal sílu. Už delší čas se cítím nehodná, smutná, jakoby Bohem opuštěná. Jak jsem tak ležela, náhle se moje duše ocitla na posteli v krásné ložnici v nějakém paláci. Pokoj byl obrovský a všechny stěny byly vyzdobené vínově červenými tapetami z nádherné látky se zlatými ornamenty a ze stejné látky bylo i povlečení na posteli. Bylo velmi příjemné a na dotek hebké. Ležela jsem a hleděla velkým oknem bez skla na krásnou barevnou krajinu. Zničehonic přiletěl nádherný ptáček, sedl si na okno, a když jsem ho k sobě přivolala, vzlétl ke mně a sedl mi na rameno. Všimla jsem si, že i postel byla čalouněná tou látkou a že všechno v pokoji bylo dokonale sladěné.
Ježíš mi vzkázal: „Barličko, ukázal jsem ti nebeské království, i pokoj, který opravdu existuje, aby ses potěšila a nebyla už smutná.“
3.12.2022
Při noční modlitbě se mi ukázala skleněná rakev, ve které ležela mladá žena oblečená v bílém. Vypadala jako svatá, ale i když jsem viděla její tvář, nepoznala jsem, kdo to je. Ve snu jsem se pak ocitla ve městě, ve kterém jsme si s Valentínem chtěli koupit byt. Od makléře jsme se dozvěděli, že je ve městě ulice a v ní budova, ve které se nacházejí byty v uzavřeném prostoru, ale že se neprodávají, jen dědí. V nich bydlí lidé, mezi kterými panuje jen láska, a proto nechtějí mezi sebe pustit nikoho cizího. Žijí tam jako jedna rodina a bojí se, že kdyby se k nim nastěhoval někdo nový, všechno by jim narušil. Řekl nám, že i když ví, že se tam jeden byt uvolní, neukáže nám ho, protože je to pro něj zbytečná ztráta času. Řekla jsem si, nevadí, půjdu sama, a tak jsem udělala. Protože komplex byl uzavřený, čekala jsem, kdo z domácích k němu přijde. Po chvíli se objevila starší paní a začala odemykat bránu. „Vy tu bydlíte?“ zeptala jsem se jí. „Ano, a co si přejete?“ odpověděla. Já hned: „Slyšela jsem, že se tu uvolnil jeden byt a že tu bydlí samí dobří lidé. Chtěli bychom si ho s manželem koupit.“ Žena na mne mile pohlédla, usmála se a řekla: „A víte co, řeknu vám pravdu. Tady se byty cizím neprodávají, ale vy na mě působíte dobře. Pojďte za mnou, ukážu vám ho.“ Otevřela bránu a najednou jsem stála na velkém dlážděném nádvoří, po jeho obvodu byly vstupy do jednotlivých bytů. Ve středu nádvoří stál jeden dlouhý stůl, za kterým seděli obyvatelé tohoto komplexu a hlučně se bavili. Jedli, pili, smáli se a vzájemně mezi sebou něco probírali. Když mě zahlédli, klidně mě přijali, dokonce řekli, že jim nevadí, že tam s nimi chceme bydlet, že s tím souhlasí a že se už na nás těší. Povídali, že z nás mají velkou radost a že se můžeme hned nastěhovat. Budeme spolu žít jako jedna rodina a navzájem si pomáhat. Hned jsme se tam nastěhovali, ale když jsem ráno vstala, abych si šla do města něco nakoupit, zůstala jsem šokovaná. Na nádvoří stála velká pojízdná prodejna s prvotřídním masem, ale lidé nestáli v řadě, jak se patří, všichni předbíhali, nadávali si, křičeli na sebe, dokonce si i zboží vytrhávali z rukou a každý z nich chtěl jen to nejlepší a co nejvíc. Když jsem to viděla, pomyslela jsem si: Tohle je to krásné soužití, tohle je ta láska? Zůstal mi jen jeden balíček kuřecích prsou. Stejné to bylo druhý den, i další dny. Řekla jsem si, že ráno přijdu dřív, než přijede prodejna, a v klidu si vyberu, co potřebuji. Ráno jsem vstala a rychle běžela ven. Stál tam už jeden muž a řekl mi: „I vy jste už přišla, paní? Já tak chodím stále, protože kdybych nepřišel, nic by mi nezbylo. Víte, hovoří se tu jen o lásce, ale když ji mají projevit, chovají se jako zvěř.“ Prodejna přijela a já jsem si koupila dokonce i pečínku a těšila se, že Valentínovi uvařím chutný oběd. Byla jsem šťastná, že jsem ji dostala, ale smutná z toho, že všechno je jen hrané divadlo.
Pán Ježíš mi to vysvětlil: „Barličko, ta svatá byla Marie z Agredy. Přihlásila se vám za patronku a už se na vás velmi těší. Tvůj sen, to byl sen o farnostech. Viděla jsi reálný obraz farních společenství v současnosti. Navenek harmonie, pokoj a láska, ale skutečnost je jiná. Všechno je jen přetvářka a velké divadlo. Proto potřebuji vstoupit do těchto společenství, aby v nich zavládla skutečná láska a porozumění, aby ti lidé měli kousek mého Srdce a aby mě už skutečně následovali. Aby cítili lásku ke svému bližnímu, tak jako Já cítím lásku k nim. Aby to byla pravá Boží láska.“
5.12.2022
Ve snu jsem se s Valentínem a našimi dcerami ocitla v domě, o kterém se vyprávělo, že je velmi krásný a má i krásnou zahradu. Chtěli jsme ho vidět, ale když jsme tam přišli, byl jako opuštěný. Nežili v něm lidé, ale jen dva psi. Jeden velký, druhý malý. Na zahradě nebyly stromy ani keře, žádné květiny, jen samá tráva, a i ta v tak hrozném stavu, že všechno bylo suché a žluté jako seno. Vlastně to vypadalo, jako by na zahradě rostlo místo trávy jen seno. Dcery mi řekly: „A co kdybychom si to od majitelů pronajali? Chodili bychom sem na víkendy a trochu si odpočinuli.“ Zamyslela jsem se a řekla: „To není špatný nápad, zahradu bychom dali do pořádku, pokoje také, pojďme se podívat dovnitř. Ale jen co jsme vešli, přiběhli za námi ti dva psi. Vypadalo to, že si celkem dobře rozumějí, ale když jsem je chtěla nakrmit, ten větší ukradl jídlo tomu menšímu, a když jsem je od sebe oddělila a ukázala maso tomu malému, skočil mi na ruku, vytrhl mi ho i s velkou kostí a začal se dusit. Chtěla jsem mu ten velký kus vytáhnout, ale začal na mě zlostně vrčet, tak jsem ho raději nechala a doufala, že se mu nic nestane. Trvalo to dost dlouho, než to všechno rozkousal, ale když jsem se na něho podívala, viděla jsem, že i když žije, je z toho tak vyčerpaný, že místo toho, aby byl nasycený a klidný, byl hubený, slabý a jakoby scvrklý. Dcerám jsem řekla, že ten dům a všechno v něm je tak nepříjemné, že nejlepší bude, když z něho co nejdřív utečeme, a vyběhli jsme ven.
Ve druhém snu jsem se ocitla v nemocničním pokoji. Byla jsem nemocná, ale nepamatovala si s čím. Po chvíli do pokoje vstoupila paní, která mi řekla, že jí budou operovat hlavu a že se velmi bojí. Utěšovala jsem ji, aby neměla strach, že to možná nebude třeba, protože mám u sebe vzácný olej sv. Peregrina a možná jí pomůže. Začala jsem ho hledat, a když jsem ho vytáhla z tašky, zůstala jsem překvapená, protože to nebyl olej tohoto světce, ale olej archanděla Michaela. Přemýšlela jsem, kdo mi ho dal do tašky, protože jsem takový nikdy neměla, ale pak jsem dostala vnuknutí, že to byl ten anděl. Otevřela jsem lahvičku, na prst si z ní nakapala a udělala jsem jí na čelo malý křížek se slovy: „Na přímluvu svatého Michaela archanděla, prosím tě, uzdrav ji, Pane.“ Jen co jsem to vyslovila, žena vykřikla: „Vždyť jsem úplně zdravá, už mi nic není! Chci jít domů.“ Přiběhl lékař a sestřičky a nechápali, jak je to možné. Nechápali, jak se to stalo, když byla tak nemocná. Probudila jsem se a znovu usnula.
Ve třetím snu jsem byla v nějakém domě, kam měli přijít lidé, kteří nás už znají, ale i ti, kteří ještě ne a chtěli si nás poslechnout. Někteří si mezi sebou šeptali, protože o mně slyšeli, že mám vzácný olej a že uzdravil jistou ženu, proto jsem je vyzvala: „Ten olej mám i teď. Kdo chce, ať za mnou přijde. Dostane jím křížek na čelo a je už jen na Bohu, zda ho uzdraví, nebo ne.“ První přiběhlo malé děvčátko a za ním přicházeli další, když tu náhle paní, která to setkání zorganizovala, zvolala: „Přichází kněz a před přednáškou bude sloužit mši svatou.“ Ale jen co vstoupil, zůstala jsem jako opařená. Byl to jeden z těch, který jde proti Ježíšovu dílu a proti nám. Vysmívá se nám a říká o nás, že jsme sekta. Hned jsem olej schovala a nechápavě jsem na ni pohlédla. Přiskočila ke mně a řekla mi: „A ty budeš číst Boží slovo.“ Odpověděla jsem jí: „Ale Pán Ježíš mi po Valentínovi vzkázal, že nemám takové věci dělat.“ Zamyslela se a dodala: „Tak budeš vybírat peníze.“ Zůstala jsem z ní zhrozená a rychle jsem se utíkala posadit dozadu s tím, že to dělat nebudu. Kněz si sedl mezi věřící a něco jim se smíchem vykládal. Všichni ho pozorně poslouchali a po chvíli se také začali smát. Měli z toho velkou zábavu. Náhle dovnitř vběhla nějaká řeholnice a křičela, že jedné z přítomných žen dala peníze a teď se bojí, jestli jí je vrátí, protože jí nedala žádné potvrzení. Ukázala na ni prstem a vtom nastal velký křik a chaos. Kněz se jen díval a nezasáhl. Nakonec nebyla ani mše svatá, ani přednáška. A ze setkání s námi se stalo setkání lidí plných hněvu, zlosti a nenávisti.
Ježíš řekl: „Barličko, tvůj první sen byl o tom, že všechno krásné tady na zemi jednou skončí. Tak jako odešla duše původního majitele toho domu, odešlo s ní všechno. Všechno se ztratilo, všechno zpustlo. A proč to tak je? To jsi viděla na těch dvou psech. Představovali egoismus, nenasytnost a snahu všechno ovládnout. Výsledkem toho je spoušť, která byla způsobena jejich jednáním. Je to varování pro lidstvo, aby se zbavovalo těchto ďáblových jablek, která do nich zasévá, a vrátilo se ke mně. Aby egoismus nahradilo láskou k bližnímu, nenasytnost dobročinností a láskou ke všemu, co ode mě dostávají. Předchozí majitelé domu byli obrazem této lásky a dobročinnosti, ale přišli tam tací, kteří měli úplně opačné smýšlení, a to všechno je vidět na jejich výsledcích. Dokud tam byli původní majitelé, byl dům krásný, s krásnou zahradou, protože jsem ho žehnal a zahrnoval svými milostmi. Ale změnou majitele se vše změnilo. Dům i zahrada zpustly, protože tam už nebylo moje požehnání a moje milost. Proč? Protože mě z domu vyhnali. Takto končí rodinný život, když mě lidé vyženou ze svých srdcí a namísto mnou se nechají řídit tímto světem. Ve druhém snu v nemocnici ti bylo ukázáno, jak působí posvěcené oleje svatých, že skutečně lidem pomáhají. Nemocná žena byla napadena zlým duchem a měla z toho velké psychické problémy, proto je třeba v těchto případech prosit archanděla Michaela, aby vyhnal zlého, aby se ti lidé mohli uzdravit. Je to poučení pro vás, že když někdo trpí depresemi a je napadaný zlým, je třeba modlit se a prosit archanděla Michaela o pomoc.Třetí sen byla výstraha pro vás. Nedopusťte, aby pořadatelé na vaše setkání a přednášky zvali kněze, kteří už z principu jsou proti vám, protože to naruší celý průběh, přinese mezi věřící zmatek a skončí to velmi zle.“
6.12.2022
Při modlitbě za umírající, kdy jejich jménem lituji všech jejich hříchů a provinění a prosím o odpuštění, se z obrazu Ježíšovy tváře začala vynořovat malá kulatá světýlka, různé jiskřičky, až z něho nakonec vytrysklo obrovské Boží světlo a celou mě zalilo. I nyní měnilo své barvy a postupně se změnilo na Boží oko, ve kterém se mi ukázala loďka na vodě. Pak jsem viděla obraz, který jsem namalovala asi jako 14letá na přání své drahé babičky. Skupina věřících s ním chodila během adventního období po dědině, ve které žila, a každý den se s ním zastavili v jiném domě a modlili se při něm. Byl na něm namalovaný sv. Josef a Panna Maria, jak klepou na dveře a prosí o nocleh.
Pán Ježíš promluvil: „Barličko, chtěl jsem ti ukázat, že svými modlitbami a oběťmi prokazuješ velké milosrdenství duším umírajících a mnohé i zachráníš před zatracením. Takovým, kteří jsou na hranici mezi věčným životem a věčnou smrtí, takovým se miska vah překlopí k životu. To je ta loďka, co jsi viděla na vodě. Představuje život věčný. S obrazem, který jsi namalovala, jsem vám lidem chtěl ukázat, že tak jako moji rodiče hledali příbytek, tak ho teď bude hledat mnoho lidí z Ukrajiny, protože nastane velká utečenecká vlna, jelikož v jejich zemi se v této zimě nedá přežít. Buďte k nim milosrdní a laskaví a nemějte nenávist a zlost na tyto lidi, protože to způsobí v celé Evropě velké ekonomické problémy. Nedejte se strhnout neláskou k nim, ale berte je jako Svatou Rodinu, která byla v nouzi. Mějte trpělivost a pomozte jim, jak se dá.“
9.12.2022
Když jsem se šla modlit za umírající a jejich jménem jsem litovala jejich hříchů, ukázala se mi duše s vlasy dlouhými po ramena, která neměla tvář, ale jen lícní kosti potažené kůží, a něco mi říkala. Jakmile jsem se začala modlit, ukázala se mi tvář asi 50letého muže, který měl také vlasy dlouhé po ramena, i tváře dalších pěti lidí, mezi kterými byli i dva malí chlapci. Pochopila jsem to tak, že jsem je asi zachránila.
Pán Ježíš mi vzkázal: „Ano, Barličko, je to tak, jak jsi viděla a jak jsi to cítila. Ten 50letý muž by tak strašně vypadal, kdyby byl zatracený. Byl ti poděkovat.“
