3.3.2022
Ve snu jsem se ocitla v nějaké velké koupelně. Najednou jsem zpozorovala, že zpoza záchodové mísy vylezl asi 25 cm dlouhý a 10 cm široký odporný tvor s plochým průzračným tělem a ocasem, jako má lidská spermie. Celou dobu pobíhal po dlažbě a s nenávistným pohledem mě sledoval. Byla to žena a chtěla mě napadnout. Měla nepříjemné oči a tak zvláštně namalovaná ústa. Horní ret měla modrý a dolní měla namalovaný tak, že jedna polovina byla bílá a druhá červená. Ten tvor vlastně neměl ani tělo, protože to byl jenom ženský obličej s dlouhým ocasem, který jí pomáhal při pohybu, a celé to zjevení opravdu vypadalo jako lidská spermie. Měla jsem pocit, že to byla duše zatracené ženy.
Pán Ježíš promluvil: „Barličko, byla ti ukázána duše zatracené prostitutky. Ano, neměla tělo, protože ho rozdala. Takto vypadá na věčnosti. Bylo ti to ukázáno pro výstrahu takovým ženám, že takto dopadnou, když nebudou litovat svých hříchů a nebudou se kát. Barvami na rtech ti bylo odhaleno, že to byla prostitutka ze Slovenska.“
6.3.2022
Když jsem se modlila, měla jsem vidění. Objevil se přede mnou mladý muž, který měl v rukou velkou kartonovou krabici. Řekl mi: „Někdo mi poslal balík, ukážu vám, co v něm mám.“ Vzal velké nůžky a začal s nimi přestřihovat všechny pásky, kterými byla krabice oblepena. Když ji otevřel, zvolal: „Podívejte se, vždyť je prázdná, i dno má poškozené, je celé potrhané. Vždyť ta krabice se nedá vůbec použít.“ Podívala jsem se a bylo to opravdu tak.
Ježíš poznamenal: „Viděla jsi, co dostávají dneska lidé na Slovensku a čím jsou krmeni. Prázdné, nic neobsahující řeči a nepravdy. To všechno je jenom takový obal, jaký dostal ten mladík. Prázdný a děravý. Tak vypadá současná propaganda na Slovensku.“
Měla jsem sen: Stála jsem v nějakém chrámu, když tu najednou z lavice začala vycházet velmi stará, shrbená žena, oblečená ve tmavých, šedo-černých šatech. Byla ohnutá až do pravého úhlu, přes hlavu měla přehozený velký černý šátek, který jí visel skoro až na dlažbu, přičemž jí překrýval celou tvář. Cítila jsem, že je to velmi hříšná žena, která svůj život nemění a ani změnit nechce.
Ježíš řekl: „Barličko, viděla jsi ženu, která nechce plnit Boží vůli, jenom tu svoji. Je zatížena hříchy a pod jejich tíhou už ani nemůže chodit. Je to žena bez lásky, plná nenávisti a zloby. Tak vypadá každý, kdo takto činí.“
11.3.2022
Také dneska máme přísný půst jen o vodě. Nepřijímáme žádné jídlo ani chléb a jsme šťastní, že to můžeme obětovat za ty, kteří nás prosí o pomoc a o přímluvu u Pána Ježíše.
17.3.2022
Ve snu mi byly ukázány Boží ruce, ale nebyly mladé, jak je vídávám jindy, ale byly jako ruce starého člověka. Bůh držel něco ve svých dlaních, najednou to pustil a rozsypal po celé zemi.
Pán Ježíš řekl: „Nebeský Otec seslal na zem milosti, aby se uklidnila atmosféra, která teď na zemi panuje. Barličko, viděla jsi starostlivé ruce Otce, který se stará o své děti, proto jsi je viděla jako ruce starého člověka.“
20.3.2022
Modlila jsem se a najednou jsem zpozorovala, že kříž Milosrdné lásky, socha Panny Marie a obraz Ježíšovy tváře jsou ponořené ve velké husté mlze. Když jsem je už konečně znovu uviděla, byly v jakoby zrychleném pohybu. Ježíš promluvil: „Pravda se zamlžuje, ale brzy vyjde na světlo.“
24.3.2022
Měla jsem sen: Stála jsem venku před nákupním centrem Aupark. Stála jsem u bočního vchodu, kterým se vchází k potravinám, když vtom se mezi lidmi objevil muž v černém a začal se zvětšovat, až z něho byl najednou velký černý obr, který se pohnul a jakoby třemi neviditelnými vzdušnými schody vyšel na střechu budovy. Všichni lidé z toho, co viděli, zůstali zděšeni a zmocnilo se jich velké zoufalství a strach. Někteří křičeli, někteří plakali, mnozí se z toho mohli zbláznit.
Ježíš to vysvětlil: „Barličko, ten obr, kterého jsi viděla, byl démon strachu a nejistoty. Postupně začne zasévat do lidských srdcí strach a nejistotu. Strach z toho, že nebudou potraviny a že nebudou mít co jíst. Tento strach přeroste až do obludných rozměrů, tak jako rostl ten démon.“
25.3.2022
Během mše svaté ke mně promluvila nějaká duše. Neviděla jsem ji, jenom slyšela. Něco mi špitla, ale nic jsem jí nerozuměla. U svatostánku Pán Ježíš promluvil: „Barličko, promluvila k tobě duše ženy z vašeho kostela, která vám věří a velmi by se chtěla zapsat do Společenství, ale bojí se, že ji ukamenují ti, co vám nevěří.“
V noci jsem měla vidění: Dívala jsem se na nějakou průhlednou dózu, která byla otevřená. Viděla jsem, že jsou v ní různé bílé papírky. Takové papírky byly také na víku té nádoby, které bylo položené vedle ní. Zpozorovala jsem, že nějaká neviditelná ruka je z toho víka přendává do dózy. Těch papírků bylo na víku čím dál méně a v nádobě čím dál více.
Pán Ježíš to vysvětlil: „Barličko, byl ti ukázán princip, na kterém funguje propaganda. Zvenku se začnou skrze média šířit různé polopravdy a lži, které časem, pokud jsou mnohokrát opakovány, vniknou do podvědomí lidí, a lidé je potom začnou přijímat jako jedinou pravdu. To se děje v současnosti. Tam, kde se zavedla cenzura, kde už není dovoleno mít jiný názor. A tak jako jsi viděla na té nádobě, z povrchu se to dostane dovnitř.“
26.3.2022
Ve snu jsem stála u nějaké hluboké studny, kterou vykopali tři muži. Dívali se do ní a viděli, že je úplně prázdná. Nebyla tam žádná voda. Vzali nějaké desky a studnu začali přikrývat. Najednou k nim přiběhl jiný muž s plným vědrem vody, vylil ji do studny a čekal, že se v ní objeví voda. Když to udělal, slyšela jsem hlas: „Do studně vylil živou vodu, protože tam není.“
Pán Ježíš můj sen vysvětlil takto: „Tři muži představují ty, kdo hledají živou vodu na nesprávném místě. Ten další už živou vodu našel, proto jim chtěl pomoct. Vyprávěl jim, kde ji mohou dostat, hovořil s nimi o mém díle, ale ani tak to nepřijali. To jsou ti, kteří o vás vědí, ale do Společenství nevstoupili.“
27.3.2022
Také dneska jsem měla sen, byl ale plný bolesti. Ocitla jsem se na nějakém odlehlém místě, kde nebyly žádné budovy ani cesty, nebylo tam vůbec nic, jenom samé bláto a jedna zvláštní stavba, která vypadala jako maják. Dívala jsem se na dvě mladé ženy, které k ní utíkaly, jako kdyby se chtěly před někým schovat. Vešly dovnitř a vyšší žena řekla té menší: „Tady jsme v bezpečí, tady nás nikdo nenajde a máme tu také pokoj a kuchyňku. Můžeme tady přečkat, dokud to všechno neskončí.“ Už se stmívalo, když tu najednou slyšely, že se k nim velkou rychlostí blíží nějaké auto. Dívaly se ven a s hrůzou zjistily, že je vojenské. Auto se řítilo rovnou k majáku, ale v té rychlosti se v zatáčce převrátilo a vypadalo to, že v něm nikdo nepřežil. Menší žena řekla té vyšší: „Nic nám nehrozí, určitě jsou mrtví, to nemohli přežít.“ Ale jak byly překvapené, když z auta vystoupili dva asi 40letí, přiopilí muži a namířili si to rovnou k nim. Smáli se a bavili tím, že havarovali. Jejich křik a smích bylo slyšet na celé okolí. Vylekané ženy se chtěly ukrýt, ale nevěděly kam. Nakonec našly jakýsi tmavý výklenek, schoulily se v něm a čekaly, co se bude dít. Velmi dobře věděly, že kdyby je objevili, skončily by špatně. Podnapilí vojáci vešli do budovy a vtom jsem zaslechla strašný, bolestný výkřik ženy. Bylo mi ukázáno, jak se zmocnili mladé dívky, která tam byla také ukrytá, ale kterou našli. Surově ji znásilňovali, a to takovým způsobem, jakoby ani nebyli lidé. Chovali se jako zvěř. Volání této ženy bylo přestrašné. Její hlas byl čím dál slabší, jako hlas umírajícího člověka. Bezvládný a z posledních sil, plný bolesti. Ty dvě mladé ženy ukryté ve výklenku to všechno se strachem sledovaly a prosily Boha o pomoc.
Ježíš promluvil: „Barličko, to, co jsi viděla, je další temná stránka války, o které se nemluví. Mluví se jenom o počtu padlých vojáků, o tom, kdo vítězí na jedné nebo druhé straně, ale nemluví se o zvěrstvech, která páchá jedna i druhá strana na bezmocných ženách. Vojáci si myslí, že ve válce je všechno dovoleno. Podle toho se také chovají a dopouštějí se takovýchto zvěrstev, která do normálního civilizovaného světa nepatří.“
30.3.2022
Jistá členka chtěla vědět, kdy nastane éra pokoje.
Pán Ježíš jí vzkázal: „Éra pokoje nastane, až splaskne covidová bublina a sen o globalizaci a ovládání lidstva. Jedno i druhé se již začalo.“
Měla jsem vidění: Ocitla jsem se v nějakém městě, ve kterém jsem se seznámila s několika lidmi. Mluvila jsem s nimi o Společenství, o zázracích, mnohým jsem dávala různé rady, pomáhala jim, jak jsem jen uměla, a ani jsem se nenadála a byl večer. Pomohla jsem i jistému manželskému páru, který byl před rozpadem, a jiným. Blížila se noc a lidé se pomalu rozcházeli. Někteří odjížděli ve velkých skupinách autobusy, jiní auty a také já jsem si uvědomila, že se musím dostat domů, jen jsem nevěděla jak. Věděla jsem jenom to, že se potřebuji nějakým způsobem dostat ke svému vlaku. Valentín už se mnou nebyl, byla jsem velmi stará, už jsem ho neměla, byla jsem odkázaná na pomoc jiných, ale všem jsem byla lhostejná, nikdo mi nechtěl pomoct. Když jsem oslovila některé lidi a poprosila je, jestli by mě nezavezli na nádraží, odmítli to. Už mě neznali. Nezbylo mi, než jít pěšky. Z města to bylo daleko a já jsem věděla, že když ten vlak nestihnu, zůstanu venku celou noc sama. S pláčem jsem prosila Boha o pomoc, aby mi dal sílu, aby mě neopouštěl, protože bez jeho pomoci to nezvládnu. Mé nohy byly těžké, měla jsem pocit, jako bych se brodila hlubokým sněhem. Velmi mě bolely. Kráčela jsem již z posledních sil, když tu jsem najednou uviděla před sebou silná světla. Viděla jsem, že tam ještě stojí můj vlak. Z posledních sil jsem k němu doběhla, a když jsem do něho nastoupila, dveře se zavřely a vlak se dal do pohybu. Ježíš mi vzkázal: „Barličko, chtěl jsem ti ukázat, že bez Valentína to nebudeš mít lehké, ale zvládneš to.“
1.4.2022
Když jsem se modlila, najednou se mi ukázal asi pětiletý chlapeček. Mile se na mě díval, za chvilku se usmál a najednou se jeho tvář znetvořila tak, jako by se na mě díval sám ďábel. Ježíš poznamenal: „Už i malé děti si uvědomují, že dělají velmi špatné věci. A někdy je jejich duše zatížena i těžkými hříchy. Duše takového dítěte pak vypadá tak, jak jsi to viděla.“
Jako každý pátek, i dnes obětujeme přísný půst za ty, kteří nás prosili o pomoc.
2.4.2022
Z celkového vyčerpání a vyhladovění jsem se po půlnoci probudila s velkou bolestí hlavy a žaludku. Dívala jsem se na obraz Ježíšovy tváře, když tu najednou z ní vytrysklo Boží Světlo a celou mě zasáhlo. Cítila jsem, že Bůh mi chtěl ukázat, že to utrpení stálo za to a že moje oběť byla přijata. Potom mně byly ukázány mé ruce jakoby na něčem položené, ale neviděla jsem na čem.
Ježíš řekl: „Ano, Barličko, tvá oběť byla přijata. Chtěl jsem ti ukázat, že utrpení přinášená za jiné jsou Bohu milou obětí a jsou vždy přijata. Tvé ruce, to byl symbol. Tak jako Já kladu své ruce na hříšníka, tak také tvá oběť pomohla hříšníkovi a uzdravila ho.“
4.4.2022
Při modlitbě za ženy, které uvažují o interrupci, jsem měla vidění. Stála jsem v nějaké kuchyni a pozorovala jsem ženu, která měla na stole velkou mísu s hustou zeleninovou polévkou. Několikrát v ní naběračkou zamíchala a vidění zmizelo. Potom jsem se ocitla v nějaké krásné zahradě plné květů. V jejím rohu stál jeden velký strom a po jejím obvodu byly zasazeny různé kvetoucí keříky. Uprostřed zahrady byl hustý zelený trávník a celá byla oplocena nízkým tvarovaným plůtkem. Do zahrady se vstupovalo přes tři schůdky, takže to celé působilo jako nějaká vyvýšená terasa. Byla dokonale upravená, bez jediné chybičky. Měla jsem pocit, že je v nebeském království, že to, co vidím, je nebe.
Ježíš mi vzkázal: „Barličko, žena, na kterou ses dívala, byla z těch, co uvažují o interrupci. Ta mísa polévky znamená, že to dělá ze strachu, že to dítě neuživí, ale představuje i to, že díky tvé oběti pochopila, že ho uživí. Barličko, viděla jsi kousek nebe. Pro ty, co přijímají Boží vůli s láskou, je připravený ráj.“
Dneska se nám ozvala paní Ema. Nabídla se, že přeloží do italštiny generální zpověď. Pán Ježíš dodal: „Každý, kdo se zapojí do šíření mého díla, stane se mým apoštolem, bude mít moji ochranu a dostane zvláštní milosti.“
5.4.2022
Napsal nám jeden kněz, který nás prosí o modlitby a Pána Ježíše o vnitřní uzdravení a vzkaz.
Pán mu vzkázal: „Synu můj, v těžkých chvílích musíš mít vždycky před očima mou křížovou cestu. Také ty máš svoji. Padáš na ní tak, jako jsem Já padal pod tíhou kříže, ale vždycky jsem vstal, abych ukázal svým následovníkům, jak mají nést svůj kříž. Ostuda není padnout, ale problém je již nevstat. Je dobře, že tě to trápí a že mě nechceš zraňovat. S mojí pomocí to pokaždé zvládneš. Všechna pokušení musíš v zárodku eliminovat, a to tak, že hned, jak se ti v hlavě zrodí nějaká myšlenka na zlé věci nebo začneš upadat do pochybností, beznaděje, deprese nebo strachu, vzývej jméno mé Maminky a pros ji o pomoc, o milosti a sílu, abys to zvládl. Současně obětuj každé takové pokušení za obrácení nějakého konkrétního hříšníka, abys zahnal pokušitele. Jsi můj milovaný syn. Vlož všechno do mých rukou a Já ti pomůžu. Jenom mi důvěřuj.“
