2. 7. 2018
V noci mi zvonil telefon. Na displeji se mi ukázal nápis – neznámé číslo. Když jsem mobil zvedla, slyšela jsem těžké sténání a vzdechy umírajícího člověka. Řekla jsem mu: „Nebojte se, pomodlím se za vás.“ Chtěla jsem vědět, jak je možné, že mi volají neznámí lidé, kteří mě ani neznají.
Ježíš mi to vysvětlil: „Barličko, umírající člověk volal o pomoc. Chtěl zavolat přes mobil, ale ve svém stavu to nebyl schopen udělat, proto mu přitom pomáhal jeho anděl strážný a ten vyvolal tvé číslo. Velmi jsi té duši pomohla. Dostala velké milosti.“
4. 7. 2018
V noci jsem měla tento sen. Stála jsem u stolu, na kterém byla kopa jakýchsi spisů. Jak jsem se tak na ně dívala, najednou z nich vylezl obrovský červený brouk s černými skvrnami. Ježíš řekl: „Barličko, viděla jsi spisy, které vznikly proti Bohu. Spisy komunismu a fašismu. Brouk představuje zlého ducha těchto ideologií.“
6.7. 2018
Ježíš promluvil: „Valentíne, skrze toto moje velké dílo Společenství přátel Eucharistie bude lidem dáno poznání, co Bůh připravil těm, kteří ho milují. Bude jim ukázáno očima dítěte a očima dospělého, jak vypadá nebeské království a život v něm.“
7.7. 2018
Dnes mi Viktorka povyprávěla toto: „Babi, SAMIENT je obrovská krajina. Má až 80 částí. Panna Maria mi řekla, že všechny části jsou oddělené závorami, které mají různou velikost. Některé jsou nizoučké. Ty jsou tam, kde jsou dušičky dětí, které se mají ještě narodit. Ale jsou i vyšší závory a některé i velmi vysoké. Panna Maria mi říkala, že i v nebeském království jsou různě vysoké brány. Že ty, které vidím v květové krajině, jsou nejnižší a že ty nejvyšší jsou v nektarové. Babi, vždycky, když přijdu do nebeského království, říkají mi WUANSIBOL. Panna Maria mi říkala, že je to moje jméno a že znamená: ta, která teď je a chodí do nebeského království. A povídala mi i jiné věci.“ „Jaké?“ zeptala jsem se. „Vyprávěla mi o motýlech. Víš, babi, v nebi jsou také obrovští motýli. Já je i vidím. Nejraději si sedají na růžičky. Jsou krásní. Když roztáhnou křídla, tak jsou pomalu tak velcí jako já. Oni nemají, babi, sosáky, ale jazyk. Ti motýli se jmenují PET a stále vydávají takové směšné zvuky. Stále dělají lolo-lolo-lolo… a velmi rychle létají. A víš co, babi, já, když jsem v nebi, jdu i do kostelíka. S děvčátky chodím do kostela Panny Marie a chlapci chodí do Ježíškova kostela. V nebeském království se nemodlíme, ale stále zpíváme. Já sedím vpředu a za mnou děvčata. Jsou tam i andělé. Zpíváme střídavě. Já sama, pak andílci, pak děvčata, pak zase já sama, andílci a děvčata, a tak dokola nahlas zpíváme. Jak tak zpíváme, na stropě se objevuje život Panny Marie a my se na to díváme.“ Zeptala jsem se jí: „A co zpíváte?“ „ONKARAN,“ odpověděla. „Zazpívám ti to, babi,“ a začala zvláštně zpívat. „Jak to zpíváš?“ zeptala jsem se. „No přece nebeským jazykem.“
Ježíš řekl: „SAMIENT je nejsložitější krajina. Je mnohem větší než samotné nebeské království. Je to křižovatka všeho. Skrze SAMIENT procházejí všechny duše od stvoření světa až do jeho konce. Jsou tam místa, kde jsou stvořené nové duše dětí. Dále místa, kde jsou duše dětí, které se mají narodit. Přicházejí sem také duše všech zemřelých, které se dělí do jednotlivých částí na základě svého života, jaký vedly na zemi. Je to složitá krajina a vše je tady přesně organizované. Těch částí je tady skutečně 80, protože jsou tady místa, kde probíhá soud, pak jsou místa, kde se duše dělí podle toho, jestli byly ateisté, dále jsou dělené podle věrovyznání, dále podle stupně poznání, podle toho, jak žily na zemi, mladí, staří, děti, dále podle toho, jestli směřují do pekla, do očistce nebo do nebeského království. Jsou tady i místa, kde se duše připravují na vstup do nebe. Dále místa, kam přicházejí duše z očistce. Všechny duše přicházejí na přesně určené místo a všechna ta místa mají závory.“
Chtěla jsem vědět, jestli jsou tam ploty. Ježíš pokračoval: „Ploty nejsou, ale i tak žádná duše neprojde do jiné části. Jednoduše ji to nepustí. Chodí se jenom skrze závory. A tak je to také v nebeském království.“Potom ještě Pán Ježíš dodal: „Viktorka se v nebeském království jmenuje Wuansibol a vpředu zpívá v kostele proto, že je z jiného světa. Ta píseň, kterou děti zpívají, je oslavná píseň k Panně Marii, za to, co všechno pro mě učinila a činí. Motýli PET jsou opravdu tak velcí.“
8.7. 2018
Ježíš promluvil: „Valentíne, již jsem ti řekl, že tvé ruce jsou mýma rukama. Ty, které požehnáváš, požehnávám já. Ale ty, které chceš uzdravit, ne vždy uzdravím. Uzdravím jen ty, které chci já.“
9.7. 2018
Vzpomínám si na to, jak jsem viděla číslo 18. Tehdy mi Pán Ježíš naznačil, že jednou to pochopím. Dnes mi byla ukázána stará žena. Viděla jsem, že je bez lásky a bez soucitu. Ježíš řekl: „Tato žena svými hříchy 18x probodla mé Srdce, a to si ještě myslí, že je spravedlivá a že její cesta vede rovnou do nebeského království.“
15.7. 2018
Ve snu jsem byla v nějakém chrámu. Najednou jsem viděla, jak přicházela stará žena a se svítilnou v ruce vešla do sakristie. Překvapilo mě to, protože vím, že tato duše byla již vysvobozena z očistce. Nechápala jsem, proč ji vidím takovou ustaranou a proč v ruce drží svítilnu. Ježíš mi to vysvětlil: „Barličko, tato duše prosí o mše svaté, aby měla více světla. Proto držela svítilnu.“
