11.8. 2018
Slyšela jsem hlas, který zvolal: „Adam a Eva.“ Ježíš řekl: „Adam a Eva spáchali hřích a nelitovali ho. Vymlouvali se jeden na druhého. Neprosili o odpuštění, proto je Bůh vyhnal z ráje. Stejně tak lidé, kteří páchají hříchy, nepřiznávají je a nelitují, budou vyhnáni z ráje.“
Dnes mi Viktorka vyprávěla o tom, jak se ještě baví v nebeském království. Říkala: „Babi, v květové krajině jsou u palem takové dvě zvláštní klouzačky. Jedna z nich je velmi velká a velmi dlouhá, ta druhá je menší. Obě jsou růžovo- modré a ta větší má hodně točitých chodbiček, skrze které prolétnu velkou rychlostí a jsem v moři.“ Pochopila jsem, že mi zřejmě vypráví o tobogánech, a proto jsem se jí hned zeptala: „Viktorko, a to skrze ty chodbičky proletíš v šatech? „Ne, babi,“ odpověděla, „tam jsme všechny dětičky nahé. Nahoře se svlíkneme a spustíme se.“ Já jí na to: „Ale vždyť vám jsou vidět zadečky?“ A ona mi hned začala vysvětlovat, že dušička má krásnou tvář, krásné oči, krásné třpytivé vlasy, krásnou pleť, ale nemá zadeček, nehtíky, pupík, a ani tu část na čůrání.
Ježíš to vysvětlil: „Je to tak, duše ty věci nepotřebuje, jednoduše je nemá. Je na těch místech hladká – uzavřená. Při vzkříšení duše dostane tělo jako měla na zemi, ale bude dokonalé, bez jediné chybičky. Kdo byl tlustý, bude štíhlý, slepí budou vidět, hluší budou slyšet, kdo byl shrbený, bude chodit vzpřímeně, těla budou dokonalá, krásná a u každého bude zachována identita.“
12.8. 2018
Viktorka mi říkala, že ji Panna Maria řekla, že v krajinách nebeského království jsou i městečka pro dospělé, ale že nejhezčí jsou v květové krajině. Řekla mi i to, že v nebi spala v paláci na krásné posteli. Chtěla jsem vědět, co dělají dospělí v tom městečku, a tak nám to Ježíš vysvětlil: „Dospělí se tam potkávají, mluví, povídají si o svých příbuzných, kteří jsou už v nebi, ale na jiných místech, vzájemně si pomáhají, chovají se tak, jak se chováte vy lidé, když se potkáte s přáteli. Ano, v nebeském království se i spí.“
13.8. 2018
Chtěla jsem vědět, proč Pán Ježíš dovolí, aby zednáři ničili jeho Církev. Ježíš promluvil: „Je to čas, kdy zkouším křesťany, kdo mi zůstane věrný, a kdo ne. Já jsem trpělivý, každý dostává ještě šanci, aby se obrátil, a když už bude situace kritická, zasáhnu.“
14.8. 2018
Během modlení mi Bůh ukázal duše, které jsem znala, ale již nežijí, i duše, které znám a ještě žijí. Viděla jsem duše zatracené, ale i spasené, které jsem znala ze svého okolí, ale i duše z královských rodin, politiky i obyčejné prosté lidi. Byli mezi nimi i různí podnikatelé, duchovní i celebrity. U žijících mi bylo ukázáno, které duše směřují do záhuby, duše, které mají ještě naději zvrátit to, a duše směřující do nebe nebo očistce.
15.8. 2018
Ježíš řekl: „Barličko, dostala jsi další dar. Viděla jsi duše mrtvých a také ještě žijících. Dostala jsi dar, který potřebujete na to, abys rozeznala obal člověka od jeho duše.“
16.8. 2018
Dnes mi Majka povyprávěla o tom, co se u nich doma událo na svátek Nanebevzetí Panny Marie.
Říkala mi: „Večer, něco po dvacáté hodině Viktorka zvolala: „Mami, Panna Maria už přichází. Vidím ji, jdu si lehnout.“ Dcera šla s ní a Viktorka pokračovala: „Mami, Panna Maria už vchází do pokoje. Přibližuje se ke mně.“ Byla tak šťastná a začala vyprávět: „Panna Maria má pod nohama velikánskou kytici barevných květů a kolem hlavy má také velikánský věnec ze živých květů. Má růžové vlasy, zelenou šerpu a červený závoj. Ten věneček vypadá jako koruna z barevných růžiček. Na rukách drží malého Ježíška v zelenomodré tunice s bílým pláštíkem a na hlavě má malou korunu. Oba se na mě usmívají. Celý pokoj je ve velké záři a oni z ní vystupují.“ Vtom zvedla peřinu a schovala se. Když se jí dcera zeptala, proč to dělá, řekla: „Mami, zaplavuje mě velké světlo a velké teplo. Ten žár mě oslepuje.“ Pak vykoukla zpod peřiny a začala se na zjevení usmívat a v okamžiku usnula. Odešla s Pannou Marií, když hodiny ukazovaly 20:25.
21.8. 2018
Viktorka řekla: „Babi, vždy když chodím v nebeském království, kráčím po trávě jakoby po jejím povrchu, jakoby po skle. Když jsem se ho chtěla dotknout, dotkla jsem se heboučké trávy. Všichni tak chodí, i zvířata. Zvířata jsou v nebeském království všelijaká, různé druhy, které na zemi ani neznáme, a některá jsou i celá zlatá. Pokaždé, když tam přijdu, sedávám za stolem pořád se stejnými děvčaty a představ si, babi, jsou stále hezčí a hezčí. Židličky jsou jiné než u nás. Takové zvláštní a nakreslila mi je. Opěradla jsou v různých tvarech, ale většinou jsou to kříže. Sedadla jsou tak zajímavě vykrojená na dvě poloviny, kde každá má tři nohy. Na těch židličkách se dá sedět i bokem. Já tak občas sedím, a i lavice mají takový tvar. A víš co, babi, já jsem viděla i Bernadetku, ale jenom zezadu.“
22.8. 2018
Ježíš promluvil: „Duše v květové krajině jsou skutečně stále hezčí a hezčí. Ale hezčí mohou být i duše v listové, stonkové a nektarové krajině, pokud jsou za ně přinášeny oběti. Viktorka opravdu viděla Bernadetku. Byla k ní otočena zády, protože nemohla vidět její oslavenou tvář. Pravdou je i to, že duše v nebeském království chodí, jako by měly pod nohama sklo, ale není to tvrdý dotek nohou, je to stejný pocit jako kráčet po vzduchovém polštáři.“
