3.9. 2018
Dnes jsem viděla duši zesnulé příbuzné, za kterou se modlím. Stála a usmívala se. Ježíš řekl: „Barličko, děkuje ti za všechno, co pro ni děláš, a za všechny milosti, které jsi jí vyprosila.“
Viktorka mi vyprávěla další věci. Řekla mi: „Babi, Panna Maria mi vysvětlovala, jak se dušička dostane do bříška. Řekla mi, že jde ze SAMIENTU také skrze nějakou hadici. A víš co, babi, když přijde ke mně do pokoje s Ježíškem, vždycky je jinak oblečená. Někdy má šaty bílé, někdy oranžové, růžové, žluté, tyrkysové, modré i zelené… nebo poseté lupínky ze živých růžiček nebo má šaty ze samých růžiček. Někdy je má zdobené různými kyticemi, ale vždy má na nohou živé růžičky a na hrudi srdce. Pokaždé stojí buď na obláčku, na růžích, nebo na kytici ze živých květů v těch nejhezčích barvách, jaké jsem v nebeském království viděla. A stále má i něco červeného. Jednou je to šerpa, jindy plášť a někdy i celé šaty. Někdy přijde s malým Ježíškem, jindy s dospělým Ježíškem, ale vždycky je s ní i holubička. Když přijde s dospělým Ježíškem, vždy jsou barevně sladění a oba mají na hrudi srdíčka. Ježíšek ho má s trnovou korunou a Panna Maria má přes srdce věneček z barevných růžiček. Panna Maria má vždycky jiný účes. Jednou má vlasy rozpuštěné, jindy má drdol, někdy copy… pokaždé nějaký jiný, ale velmi krásný účes.
A řeknu ti ještě něco, babi. V nebeském království jsem viděla Pannu Marii i v listových šatech, stonkových i nektarových. Ty krajiny jsem neviděla, ale viděla jsem, jak do nich chodí oblečená. A ještě jsem, babi, zapomněla říct, že holubička, která také ke mně přichází, se vždycky, jen co vejdeme do nebe, změní na dospělého muže. Je stejný jako Ježíšek, jenom nemá plnovous.“
Na chvíli se zamyslela a pokračovala: „A představ si, babi, že v nebeském království jsou vodopády ochucené. Jsou čiré, ale každý má nějakou chuť. Když se chce dušička napít, jde k vodopádu, udělá si z lístečku takovou skleničku a napije se. Moře jsou barevná. Velmi krásné je oranžovožluté, ve kterém jsou smíchané všechny příchutě.“ „Viktorko, a jak se z něho napiješ?“ zeptala jsem se. A ona mi hned odpověděla: „Ponořím se a napiju. V tom moři se babi i plave. Je velmi krásné.“
Když jsem četla Viktorce dětskou bibli, vysvětlovala jsem jí některé věci tak, aby to svým srdíčkem pochopila. Ukázala jsem jí, jak ve Starém zákoně přijel pro proroka Eliáše ohnivý vůz, který táhli ohniví koně a vzali ho do nebe, a ona mi hned na to: „Ne, babi, to tak nemohlo být, vždyť v nebeském království nejsou ohniví koně a ani kočáry. To byly určitě PET koně. Víš babi, to jsou takoví velcí koně, kteří jsou ze zlata a tahají zlaté vozy nebo zlaté kočáry.“
Později, když jsem jí říkala z Nového zákona, že dušičky, které čekaly na Ježíškovo vítězství, byly zřejmě v SAMIENTU, řekla: „Ne, babi, nečekaly v SAMIENTU, ale ve FENSU, a když Ježíšek vstal z mrtvých, vešly do nebeského království a FENS zanikl. Tak mi to řekl Ježíšek.“
Ježíš řekl: „Je to tak, jak říká Viktorka. Dušička je vtažena hadicí ze SAMIENTU na zem, do lůna matky, ve které se počal život. Ale dříve, než se tam dostane, musí být na život na zemi připravena. Duše chlapečka se připravuje dva měsíce a duše děvčátka jeden. Šaty Panny Marie, které Viktorka popisuje, jsou z měkkých, příjemných materiálů. Jsou na nich motivy a jsou tak reálné, že vypadají jako živé. Proto si myslela, že Panna Maria má šaty ze živých květů nebo lupínků, v listové krajině jako ze živých listů, ve stonkové jako by byly ze stonků a v nektarové jako by byly ze včelích plástů, ale to všechno jsou motivy. Viktorka viděla Pannu Marii v těch šatech, protože jí chtěla ukázat, jak chodí oblečená, když vchází do jednotlivých krajin, a jaké šaty nosí duše na těchto místech.“
Když jsem chtěla vědět, jak vypadají například šaty, které nosí duše v nektarové krajině, Ježíš to vysvětlil: „Jako síťka, ale není to síťka, je to motiv.“Pak pokračoval: „Krajina FENS byla krajina, kde spravedlivé duše čekaly na mé vítězství. Pak zanikla. PET koně, o kterých mluví Viktorka, jsou zlatí a jsou to mimořádně velcí koně. Takoví přijeli i se zlatým kočárem pro proroka Eliáše. Sluncem ozářené vypadaly jako oheň.“
4. 9. 2018
Viktorka mi říkala, že Panna Maria má i v nebeském království pokaždé na nohách živé růžičky a že jí při chůzi nikdy nesklouznou. I na hlavě že má téměř vždycky věneček ze živých květů nebo zlatou korunu a nikdy při žádném pohybu jí nespadnou z hlavy. Také mi říkala, že tak, jak je oblečená Panna Maria, tak je oblečená i ona. Že má také jednou bílé šaty, jindy barevné nebo poseté květy a že má na uších náušnice ze živých květů. Řekla mi i to, že Panna Maria je teploučká, ale ona je studená, ale není jí zima. Říkala, že i ona má stále na hlavě věneček ze živých květů.
Ježíš řekl: „Barličko, v nebeském království je všechno možné. To není jako na zemi. Je to úplně jiný svět a všechno jinak funguje. Světice v květové krajině nosí tak jako Panna Maria krásné šaty jako ze živých květů. Na hlavách nosí věnce, které jsou ze živých květů, a přece nikdy nezvadnou a ani jim nespadnou z hlavy. Na nohou mají živé růžičky, které nádherně voní a drží. Nesesunou se. Všechny ozdoby, které duše mají, jsou ze živých, voňavých, nikdy nevadnoucích květů. V nebeském království je všechno možné, všechno úžasné a pro člověka nepochopitelné. Duše jsou v nebi opravdu studené, protože nemají krevní oběh.“
6.9. 2018
Viděla jsem tři lidi, které znám, a slyšela jsem: „Navenek vypadají zbožně, ale není to tak. Mají tvrdá srdce.“
7.9. 2018
Ve snu jsem stála před hodinami. Dotkla jsem se velké ručičky a ta se hned dala tak rychle do pohybu, že jsem ji nestihla sledovat. Točila se obrovskou rychlostí a já jsem ji nedokázala zastavit. Velmi mě to vylekalo. Ježíš mi to vysvětlil: „Někteří lidé si neuvědomují, jak rychle jim plyne čas. Žijí tak, jako by tady měli být celou věčnost.“
