24.1. 2018
Viktorka mi začala vyprávět, co zažila v noci ve svém pokojíčku. Říkala: „Babi, v noci se ke mně ode dveří přibližoval Ježíšek přibitý na kříži. Na hlavě měl trnovou korunu a na rukách a nohách hřeby. Krev mu tekla po celém těle. Hřeby byly velké, kolem rukou měl omotané provazy (ukázala pod lokty) a okolo kolen byl omotaný hrubý řetěz. Kolena měl bolavá a po celou dobu plakal krvavé slzy. Ježíšek na kříži přišel až k mé posteli a řekl mi, že takto trpěl kvůli hříchům lidí. Kříž byl velmi velký, i Ježíšek byl velký. U kříže stála Panna Maria a velmi plakala. Byla celá v černém. Srdíčko měla probodnuté osmi meči. Já jsem se jí, babi, zeptala, proč má osm mečů, a ne sedm, a ona mi řekla, že je to osm velkých ran Pána Ježíše, 2x kolena, 2x probodnuté ruce, 2x probodnuté nohy, probodnuté Srdce a rameno. Ježíšek mi řekl, že rány na kolenou se mu udělaly, když ho zavalil kříž. Bylo mi Ježíška velmi líto, proto jsem ho pohladila a dala mu pusinku. A víš, co mě pak napadlo, babi?“ „Co?“ zeptala jsem se. A ona mi na to: „Že mu vytáhnu hřeby, také řetěz sundám, aby ho už nic nebolelo.“ „A dokázala jsi to?“ zeptala jsem se. Odpověděla: „Ano. Když jsem to udělala, kříž zmizel a Ježíšek už byl u mě nad kobercem. Pak zmizel i on. Ale ještě předtím se na mě usmál.“
25.1. 2018
Ve snu jsem viděla ruku, která listovala v knize. Ježíš řekl: „Barličko, to byla ruka Páně, která chtěla poukázat na to, jak důležitá je kniha, kterou píšeš. Ta kniha je završením mého díla. Způsobí jeho rozšíření do celého světa.“ S Pánem Ježíšem přišel i sv. Pavel. Řekl: „Pozdravuji vás, apoštolové dnešních časů. Žehnám vám i vašim krokům, abyste obrátili a přivedli k pravé víře co nejvíce lidí. Budu vás provázet na vašich cestách.“
26.1. 2018
Od Viktorky jsem se dozvěděla další zajímavé věci. Řekla mi: „Babi, Panna Maria mi povídala, že v nebeském království jsou krásné paláce a že jsou barevné. Já jsem jí řekla, že nechci palác, že chci běhat po celém nebi, a ona se jen usmála a řekla mi, že když vyběhnu z paláce, můžu běhat po celém nebeském království, po všech krásných loukách, po všech krásných místech a cestičkách. Babi, a víš o tom, že na tvé komodě seděla bílá hrdlička a na stole bílá kočička? Obě se na mě tak mile dívaly.“ Na chvíli ztichla a pak pokračovala: A víš co, babi, Panna Maria mi řekla, že na každé louce rostou jiné květy a že po růžičkách běhají malé berušky, ale nejsou takové jako na zemi, jsou barevné… modré, bílé, žluté, růžové, červené, zelené… jsou všelijaké. A pávi jsou tam také mnohem hezčí než na zemi a koníci nemají podkovičky, protože je nepotřebují. Panna Maria mi řekla, že nebeské království jsou samé paláce a samé louky a že všechno je tam dokonalé. Babi, mně se na zemi vůbec nelíbí, chtěla bych už jít do nebeského království.“
27.1. 2018
Mladší dcera Anička mi dnes volala, jestli bych jí neudělala jednu službičku. Byla jsem velmi unavená, protože jsem měla za sebou dost těžký týden, a tak jsem si řekla: „Bůh je u mě na prvním místě. Nejprve napíšu to, co mám napsat do knihy, a pak uvidím, jak se budu cítit.“
Večer po mši svaté mi Pán Ježíš vzkázal po Valentínovi: „Barličko, milosrdenství chci, ne oběť.“ Pán Ježíš byl přitom vážný. Když mi to manžel řekl, s pláčem jsem začala dělat, o co mě dcera požádala, a prosila Boha o odpuštění. Bylo už pozdě večer, ale zvládla jsem to. V noci, když jsem se modlila, po celou dobu jsem plakala, že jsem ranila Ježíše, a nedokázala jsem se uklidnit. Cítila jsem se tak nehodná. Když jsem usnula, viděla jsem krásnou ruku, jak někoho něžně hladí po hlavě. Vtom jsem se probudila.
28.1. 2018
Ježíš promluvil: „Barličko, ty jsi má milovaná dcera. Tak jako ty napomínáš své milované dcery, protože je máš ráda, tak jsem tě i já napomenul. Já vím, že Bůh je u tebe na prvním místě, a vím i to, že jsi byla velmi vyčerpaná, ale vždy, když tě někdo požádá o službu, nehleď na sebe. Když někomu projevíš milosrdenství, to děláš mně. Dáváš mě tak na první místo. Zapamatuj si, že milosrdenství je v Božích očích víc než oběť. Barličko, vždy když budeš unavená nebo budeš mít před sebou těžký den, úkol nebo problém, modli se takto: Ježíši, do tvých rukou vkládám svůj problém, svůj celý den, postarej se o něj. Ať se stane vůle tvá, já ji přijmu s láskou. Ježíši, důvěřuji ti!!!
Ruka, kterou si viděla, byla Boží ruka. To jsem pohladil tebe. Už neplač.“
30. 1. 2018
Ptala jsem se svého milovaného Valentína, o čem si, kromě toho, co vím, s Pánem Ježíšem ještě povídá. Řekl mi: „Stále nechávám žehnat všem členům Společenství, i našim dětem a vnoučatům. Vyprošuji milosti pro ty, kdo mě o to žádají, i pro naše potomky a adoptivní děti. Děkuji za vyslyšené prosby, za vše, co mi Bůh dává, i za nepříjemné věci, a stále mu říkám, jak velmi ho miluji.“
Dnes jsem v sobě cítila intenzivní vůni květin. Připomínalo mi to silnou vůni pivoněk. Ježíš řekl: „Vždyť víš, Barličko, že Kateřina Sienská je stále s tebou. Dnes si ji i cítila.“
