Chtěla jsem, aby Pán Ježíš řekl něco k hříchu eutanázie a k pátraní po předcích, jak to někteří lidé dělají s úmyslem poznat co nejlépe svůj rodokmen. Mnozí to dělají, běhají po matrikách a chlubí se, co všechno zjistili.
Ježíš řekl: „Eutanázie je sebevražda. Proto všichni lidé, kteří se pro ni rozhodnou, páchají smrtelný hřích a jsou podle toho souzeni. Ti, kdo jim přitom pomáhají nebo je k tomu navádějí, mají na tomto těžkém hříchu spoluúčast.“
K rodokmenu Ježíš dodal: „Lidé, kteří pátrají po svých předcích za účelem poznat svůj rodokmen, si vytvořili božstvo z něčeho, co není dobré, protože takovýmto způsobem si přivolávají i předky, kteří skončili zle.“
7.4. 2019
Odcházíme na pouť do Itálie.
8.4. 2019
Ráno jsme dorazili do Collevalenzy, kde se nachází svatyně Milosrdné lásky. Matka Speranza k nám promluvila: „Už jsem vás čekala, mám velkou radost, že jste přišli.“
Pán Ježíš nám přikázal, abychom si koupili kříž Milosrdné lásky. Řekl: „Kříž, který si koupíte, požehnám a bude mít takovou moc a sílu, jako originál v chrámu.“ Valentín poprosil Matku Speranzu, aby nám pomohla posílit naši víru a důvěru tak, abychom je měli jako ona. S úsměvem přikývla, že ano.
9.4. 2019
Valentín mi řekl, že dostal vnuknutí, že na tuto pouť jsme měli jet, abychom od Matky Speranzy získali víru, jakou měla ona, od sv. Alfonze duchovní moudrost a od Patera Pia sílu snášet naše bolesti a kříže s láskou a vytrvalostí. Když se na to Valentín Pána zeptal, odvětil mu, že ano.
V Pompejích nás čekala naše Nebeská Matka. Řekla: „Valentíne, Marie, už jsem na vás čekala. Měli jste ke mně přijít, abych vám dala milosti zvládnout poslání, pro které jste byli vyvoleni, protože bez mé pomoci byste to nezvládli. Jsem šťastná, že vás tak často slyším modlit se růžence. Proto vás ráda vyslyším ve všech vašich prosbách.“
10.4. 2019
Když jsem se modlila, najednou jsem stála před nějakými hradbami. Uprostřed stála vysoká věž se vstupní branou. Celá stavba působila majestátně a celá zářila. Hradby i věž byly postavené z krásných barevných kamenných cihel, přičemž věž byla tak vysoká, že jsem sotva viděla její vrchol.
Ježíš mi to vysvětlil: „Barličko, viděla jsi vstupní bránu k Bohu. Viděla jsi bránu víry. Když se člověk chce dostat k Bohu, musí ji otevřít, a ta se dá otevřít jenom velkou vírou, což symbolizuje ta vysoká věž.“
Měli jsme jít k hrobu sv. Alfonze, ale pro časovou tíseň se to zrušilo. Byli jsme z toho s Valentínem smutní, bylo nám z toho až do pláče, protože jsme se na tohoto světce velmi těšili. Ježíš nás utěšoval: „Valentíne, nebuďte z toho smutní, podívej, přivedl jsem ti ho, abys mu řekl, co jsi mu chtěl říct. Svatý Alfonz stál u Ježíše a usmíval se.“ Valentín řekl: „Děkuji ti, svatý Alfonzi, že jsi mi svými knihami otevřel obzor a dal vědomosti o Bohu. Jsem ti velmi vděčný, že jsi byl takovýmto způsobem mým duchovním vůdcem, protože ve tvých knihách jsem našel odpověď na mnohé otázky, které mi byly nejasné. Prosím tě, buď i nadále mým duchovním vůdcem.“ Sv. Alfonz řekl: „Velmi rád, Valentíne. Dám ti všechny potřebné vědomosti, abys nezbloudil.“ Po těchto slovech nám požehnal a řekl: „Budu stále s vámi.“
11.4. 2019
Byli jsme v jeskyni svatého archanděla Michaela, kde jsme se také vyzpovídali. Je to jediné místo na světě, kde se Bůh smíří s člověkem a člověk s Bohem a kde se dobrou zpovědí uzdravují prokletí rodu.
Ježíš k nám promluvil: „Valentíne, Barličko, dobře jste se vyzpovídali, proto jste osvobozeni od dědičné zatíženosti a od prokletí rodu. Na této pouti jste oba dostali všechny milosti, které potřebujete. Už sem nemusíte chodit.“
Když jsme se modlili u svatého Patera Pia, Valentín ho poprosil, aby nám vyprosil milost snášet utrpení, jako je snášel on. Pater řekl: „Ano, ale vy to nepotřebujete, protože jste byli vyvoleni Pánem, a proto jste ty milosti už dostali. Modlete se ke mně, vybrali jste si mě za patrona, proto vám budu stále pomáhat.“
