Ježíš můj sen vysvětlil takto: „Barličko, ta nebezpečná krajina představovala život mladých lidí. Na spolužácích ti bylo ukázáno, jak se každý mladý člověk začleňuje do nějaké skupiny. Luxusní hotel je obrazem jejich pohodlného života u rodičů, kteří se o ně starají a dávají jim všechno, co potřebují. Na dvou přítelkyních, které tě v mládí zklamaly, ti bylo ukázáno, že přátelství z mladých dob nejsou upřímná, většinou jsou falešná, a tím, že tě opouštěly, bylo ukázáno, jak při sebemenším problému zrazují. To, že bylo nebezpečné chodit sami, znamená, že pro mladého člověka je nebezpečné se nikam nezačlenit, protože mu nikdo nepomáhá, odvrhují ho, pomlouvají, někdy mu i škodí. Je vyvrhelem a to je velmi nebezpečné pro psychiku takového člověka a pro jeho další vývoj v životě. Chtějí tě zabít, to znamenalo, že když se mladým lidem v kolektivu někdo znelíbí, jsou schopni mu dělat velmi zlé věci.“
Ježíš pokračoval: „Barličko, když jsi v mládí měla problémy, utíkala ses k Bohu. Proto jsem ti poslal zvláštního anděla, to byla ta žena, která vešla k tobě do výtahu. Ti dva odporní muži, to byli pokušitelé, kteří tě chtěli svést k hříchům nečistoty. Ale ty ses utíkala ke mně, proto jsi dostala zvláštní ochranu, ten dopis, který ti zaručoval imunitu, proto ho ďábel chtěl ukrást. Na základě tohoto dopisu a bankovek jsi byla uchráněna před útoky zlého ducha. Dostala jsi anděla, který tě stále chrání. Na cestách na obloze jsem chtěl ukázat, že život každého člověka se zaznamenává. Každý jeho čin, každý jeho krok na zemi, co dělá, kam jde, jak smýšlí, jak koná… všechno. Slyšela jsi, že tvé dvě přítelkyně odešly se dvěma muži. Pokušitelé svádějí mladé lidi na hříchy smilstva, ale když se budou utíkat ke mně, také jim pošlu anděla, který je před útoky nečistých duchů ochrání. Barličko, utíkala ses schovat do pokoje, to znamená přijmout svátost smíření. Skrze Eucharistii se vymazávají všechny zlé skutky, které člověk napáchal. Zůstává jen to dobré a duše po smrti člověka může jít rovnou do nebe. Záznam je vymazán jedině skrze Eucharistii!“
27. 4. 2019
Pak se mi před očima ukázal nápis – Sofiina volba a byla mi ukázaná ta část života, kdy v koncentračním táboře chtěl gestapák zabít ženě její dvě děti, chlapečka i děvčátko. Ona ho velmi prosila, aby je neposílal do plynové komory, že ty děti velmi miluje. Gestapák se na ni podíval a řekl: „Jedno dítě ti nechám, vyber si které.“ Žena v zoufalství vykřikla: „Nech mi chlapečka!“ Když to děvčátko slyšelo, zoufale křičelo: „Mami, mami!“ Ta mladá žena se z toho mohla zbláznit, protože milovala i to děvčátko. Viděla jsem to, protože jsem se ocitla i v jejím těle. Muž vzal děvčátko a odešel s ním. Pak mi byla ukázána živá voda. Byla krásná, čirá, měla nádherný pohyb, takový zvláštní, a byla všude.
Ježíš řekl: „Barličko, bylo ti ukázáno, jak ďábel umí využít i ten nejušlechtilejší Boží cit – lásku, pro své cíle. Byla jsi v těle ženy, která se zamilovala do kněze, ale i v jeho těle, abys věděla, co prožívají takovíto hříšníci a jak se tomu nedokážou ubránit. Bez Boží pomoci je to nemožné, protože láska je nejsilnější cit, jaký člověk od Boha dostal. Neodsuzujte proto takové hříšníky, protože bojovat s tím pokušením je velmi těžké. Barličko, modli se za kněze, aby dostali sílu odolat takovýmto hříchům, a ti, kdo do takovýchto hříchů upadli, aby dostali milost vymanit se z nich a navrátit se k Bohu. Sofiina volba ti ukázala, co způsobuje nenávist a jakých zvěrstev se dokáže člověk dopustit, například v koncentračních táborech. Neodsuzujte takové činy, jako je například Sofiina volba, protože to byl čin ze zoufalství.
Viděla jsi živou vodu, která se šíří, i když se vám zdá, že ne.“
