1.5. 2019
Majka ve snu viděla čísla 8 a 11. Pak slyšela hlas, který řekl: Je potřeba se zapsat osmého, a kdo nemůže, ať se zapíše jedenáctého. Ježíš to vysvětlil: „Čísla jsou symbolická. Osmého znamená, že lidé, kteří chtějí vstoupit do Společenství přátel Eucharistie, se mají zapsat do knihy, a číslo 11 znamená, že ti, kdo tuto možnost nemají, se mohou zapsat elektronicky, prostřednictvím zápisného listu. Oba zápisy jsou rovnocenné.“
2.5. 2019
Dnes jsem dokončila novénu ke Svatým ranám za duši ženy, o které mi bylo řečeno, že když za ni přinesu oběť, zkrátí se jí očistec ze 60 na 40 let. Když jsem chtěla vědět, jestli je potřeba pro tuto duši ještě něco udělat, Pán Ježíš mi skrze Valentína vzkázal: „Oběť je přijata.“ Překvapilo mě to. Pomyslela jsem si, jak je možné, že stačila ta novéna a duše dostala takovou velkou milost.
Ježíš dodal: „Modlitby cizích jsou pro duše větší obětí, než od jejich příbuzných. Mají mnohem větší účinek, než přesně ta samá oběť od blízké osoby.“ Když jsem se modlila, byly mi ukázány dvě ruce, jak něco drží, ale nic jsem v nich neviděla. Pán Ježíš řekl: „Lidé si myslí, že mají všechno ve svých rukou. Ale nemají v nich nic. Všechno je v Božích rukách.“
Dnes je první čtvrtek v měsíci. Každý první čtvrtek je u nás v kostele adorace od 20.00 do 21.00 hod.
Ježíš promluvil: „Valentíne.“
Manžel odpověděl: „Ano, Pane.“
Ježíš řekl: „Mám tě rád.“
Valentín: „Ano, Pane.“
Ježíš: „Mám rád i Barličku.“
Valentín: „Ano, Pane.“
Ježíš: „Mám vás velmi rád a víš proč?“
Valentín: „Ne, Pane.“
Ježíš: „Protože ve všem plníte mou vůli.“
Valentín: „To není naše zásluha, Pane. To je skrze milosti, které jsi nám dal.“
Ježíš: „Ale ano. Dostali jste nezasloužené milosti a přijímáte je. Ale já milosti rozdávám plnými hrstmi i jiným, ale málokdo je přijímá. Vždyť to znáš sám ze svých zkušeností. Mnoho lidí chce skrze tebe mou radu, ale jak to nesplňuje jejich očekávání, tak polemizují nebo to zpochybňují, aby se tím nemuseli řídit. Církev je teď v hrozném stavu. Každý den ztrácí mnoho členů. Nemá lidem už co nabídnout, jak je přitáhnout. Křesťané své bílé košilky, které dostali při křtu, zahazují špinavé do skříně nebo rovnou do odpadu. Ztratili motivaci na to, aby si je vyprali. Ty jsi můj posel, který jim má ukázat, že se vyplatí být křesťanem, že je důležité, aby ty košilky vytáhli ze skříně a začali je nosit a pravidelně prát. Řekneš jim o tom, co nikdo nikdy neřekl. O nebeském království, cíli, ke kterému by měla směřovat každá duše. O tom, jaké je, jak v něm probíhá život, jak se tam má duše člověka dostat a co se děje s člověkem po smrti. Ukážeš jim, jak důležitý je život na zemi pro život věčný. Vždyť jak vy lidé říkáte: Jak si kdo ustele, tak si také lehne, a já k tomu dodám: Jak se kdo připraví, tak se bude mít. Tvým hlavním posláním je ukázat lidem cíl jejich života – nebeské království a život věčný. Společenství přátel Eucharistie je jenom prostředek, jak se do toho cíle dostat, ale jak budou odměněni, to záleží na životě, jaký vedli na zemi. Já jsem za svého působení na zemi udělal velké množství zázraků, aby mi lidé uvěřili. Ale uvěřila mi jenom malá skupina. Většina poslouchala, ale neslyšela, dívala se, ale neviděla. Uvěřili až tehdy, když jsem byl vyzdvihnutý na kříž. Tak to bude i s tebou. Skrze tvé ruce udělám mnoho zázraků. Někteří ti uvěří, ale většina ne. Do celého světa se to rozšíří až tehdy, až budeš vyzdvihnutý na kříž. Ty to zvládneš, Valentíne. Důvěřuji ti.“
Valentín: „Děkuji, Pane Ježíši. Udělám vše, abych tě nezklamal. Prosím tě o milosti a sílu, abych to zvládl. Vkládám vše do tvých rukou. Důvěřuji ti.“
Konec 1. části