4.2. 2019
Dnes jsem opět viděla pulzující světlo. Tentokrát se začalo měnit zvláštním způsobem, až se z něho vytvořilo velké oko. Ježíš mi vzkázal: „Barličko, dívala ses na Boží oko, které všechno vidí.“
5.2. 2019
Ve snu mě napadla anakonda. V okamžiku, kdy mi zhltla hlavu, jsem se z té hrůzy probudila. Ježíš mi vzkázal: „Ďábel tě nenávidí, Barličko. Nejraději by tě zadusil a sežral.“
7. 2. 2019
V noci vyšlo z relikviáře červené světlo. Pohybovalo se po celé naší ložnici. Pak z levého oka našeho Pána Ježíše, kterého máme na obraze, vyšlo bílé světlo a také se pohybovalo po celém pokoji. Ježíš to vysvětlil: „Chtěl jsem vám ukázat, že jsem u vás přítomný a že se pohybuji po celém vašem pokoji.“
Slyšela jsem hlas, který zvolal: „Lašut.“ Pán Ježíš dodal: „Lašut vám děkuje za šíření úcty k Turzovce.“
9.2. 2019
Ve snu jsem viděla muže, který přecházel kostelem k poslední lavici, kde seděli dva muži. Objal je kolem ramen a něco jim pošeptal do ucha. Pak zdvihl hlavu a usmál se na mě. Ježíš řekl: „Barličko, usmívající muž byl ten, za kterého ses modlila. Vysvobodila jsi ho z očistce. Děkoval ti a raduje se z toho, že se potkal se dvěma přáteli, které měl tak rád.“
10.2. 2019
Ve snu jsem se ocitla v nějakém domě, kde měli po zdech pověšené samé záchodové desky. Pán Ježíš řekl: „Někteří lidé si věší po zdech obrazy, které propagují hříchy. Jsou na úrovni záchodové mísy a oni to ještě považují za umění.“
11.2. 2019
Ve snu jsem dostala od kněze čtyři hostie v podobě šumivých tablet. Měla jsem jich plná ústa, takže lidé viděli, že jsem jich dostala víc. Velmi je to rozrušilo a byli rozzlobení i na kněze, že dělá rozdíly. Pán Ježíš řekl: „Barličko, ty hostie byly za lidi, kterým byly odpuštěny tresty za hříchy na základě tvých obětí. Byly šumivé, protože byly obětovány za hříchy těch, kteří již hostie přijmout nemohli.“
12.2. 2019
Ve snu jsem viděla krásné město. Bylo bílé, všechny paláce byly bílé, jenom příroda byla zelená. Paláce měly kopule. Některé byly větší, některé menší. Všude vládl pokoj. Na město jsem se dívala svrchu, jako z letadla. Když jsem se ze snu probudila, viděla jsem krásné, pulzující světlo. Zavřela jsem oči a v tom okamžiku jsem pocítila ve svých ústech nějaký nápoj, který se sám spolkl.
Ježíš mi vzkázal: „Viděla jsi kousek nebe, Barličko. Ten nápoj ti donesl anděl z nebe. Minule jsi dostala mé Tělo a teď mou Krev. Valentín dostává Tělo a Krev během každé adorace přímo ode mě. Tobě je podává anděl.“
13.2. 2019
Když jsem se modlila, najednou jsem slyšela hlas ženy: „Když jsem byla malá, ještě velmi malá, viděla jsem, jak v noci tahali moji mamku z domu.“ A bylo mi ukázáno, jak čtyři estébáci tahají z domu nějakou ženu v noční košili. Pak jsem viděla starou ženu se šátkem na hlavě. Myslím, že to ona mi říkala ta slova o své mamce. Ježíš řekl: „Byla tě prosit o modlitby pro svou mamku Marii, která byla v 50. letech umučena komunistickým režimem.“
16.2.2019
Přišel mail od paní, která měla nemocného manžela a které Valentín radil, co mají dělat. Děkovala nám. Jeho zdravotní stav je již stabilní a už jde i do práce.
17.2.2019
Ježíš řekl: „Já jsem Světlo světa pro pohany, kteří bloudí.“
22. 2. 2019
Měla jsem sen. Byla noc a s Valentínem jsme už spali. Najednou jsem viděla, a vlastně ve snu jsem se vzbudila na to, že k Valentínovi přišel Pán Ježíš jako Božské Srdce a podal mu velký kus chleba. Valentín se do něho zakousl, když mu Ježíš, skloněný nad ním, řekl: „A teď ti namažu chléb o tvé smrti.“ Podal mu ho a vtom jsem se probudila.
Když jsme byli v kostele, Ježíš to vysvětlil: „Valentíne, připravil jsem pro tebe tvou smrt. Způsob, jak zemřeš. Tvé umírání. Ten velký kus chleba znamená, že to bude velké sousto. Už ses zakousl. Už je to neměnné.“
