10.5.2019
Dnes jsem měla takovéto vidění. Najednou jsem se ocitla v nějakém velkém neznámém městě. Před sebou jsem spatřila krásnou katedrálu. Řekla jsem si, půjdu do kostela, navštívím Pána Ježíše, popovídám si s ním a potěším jeho Srdce. Řeknu mu, jak ho velmi miluji a jak jsem šťastná, že ho mám. Poděkuji mu za všechny příjemné i nepříjemné věci a s láskou a důvěrou svěřím do jeho rukou celý tento den. Když jsem vešla dovnitř, viděla jsem, že chrám je krásný, velmi se mi líbil. Viděla jsem i to, že tam sedí lidé a že další přicházejí. Pochopila jsem, že bude zřejmě mše svatá. Sedla jsem si do zadní lavice a čekala. Lidé zbožně hleděli před sebe, a když se začalo rozdávat svaté přijímání, postavili se do řady a ve chvíli, kdy předstoupili před kněze, neotevřeli ústa, ale přijali Eucharistii na ruku. Dělali to tak všichni. Když jsem to viděla, hrozně jsem se vylekala a zvolala: „Lidi, co to děláte? To nesmíte, vždyť je to živý Pán Ježíš.“ V té chvíli, kdy jsem to vyslovila, se na mě zlostně podívali a jedna paní mi vynadala.
Pán Ježíš smutně poznamenal: „Toto přijde na Slovensko. Barličko, ty to nikdy neudělej.“
Když jsem se modlila, uslyšela jsem hlas: „Někteří lidé za sekundu zničili přírodu.“ A v tom okamžiku mi byla ukázána Francie a tvář vysoce postaveného politika. Pán Ježíš promluvil: „Je to podobenství o tom, jak někteří lidé zničili ve Francii křesťanství.“
Večer během mše svaté se venku spustil prudký liják. Když jsme odcházeli z kostela, Valentín, jako to udělal již několikrát, poprosil Pána Ježíše: „Ježíši, potřebujeme jít domů, ale nemáme deštník. Prosím Tě, Pane, zastav ho na chvíli.“ Vyšli jsme z chrámu ven a déšť ustal. Všichni lidé, kteří stáli pod přístřeškem, zůstali překvapení.
11.5.2019
Když jsem se v noci modlila, dívala jsem se na obraz, na kterém je Tvář Ježíše Krista. Vždy, když se modlím, dívám se na tento krásný obraz, na kříž Milosrdné lásky a na relikvii polibku Pána Ježíše a Panny Marie. Jak jsem se tak dívala, spatřila jsem, že z obrazu vyšla tři bílá kulatá světýlka, která dopadla na kříž Milosrdné lásky, a dvě černé kuličky, které dopadly na podstavec kříže, který je z hnědé polokoule.
Ježíš promluvil: „Chtěl jsem vám ukázat, že jsem tady stále s vámi, a chtěl jsem vám i ukázat, že když jsem byl na zemi, lidstvo žilo v temnotách, to byly ty černé kuličky padající na podstavec kříže, který představuje zem. Ty dvě černé kuličky označovaly satana a jeho přívržence a ta tři bílá světýlka představovala Nejsvětější Trojici. Až když jsem byl vyzdvižen na kříž a vstal z mrtvých, stal jsem se Světlem světa. I vy, Valentíne a Barličko, dokud budete na zemi, nerozšíří se mé dílo v plné míře. Budete mít mnoho nepřátel. Satan a jeho přívrženci budou proti němu bojovat. Až po vaší smrti, když budete také vyzdviženi na kříž, stane se světlem, které se rozšíří do celého světa.“
12.5.2019
Byla mi ukázána tvář Muammara al-Kaddáfího a slyšela jsem hlas, který zvolal: „Byl to muslim, který miloval svůj národ.“
Hned jsem šla na internet, abych jsi o něm něco přečetla, a zjistila jsem, že lidé za jeho vlády měli zdarma elektřinu, školství, lékařskou péči, levný benzín, neplatili daně. Podporoval rodiny a všichni obyvatelé jeho krajiny se při něm měli skutečně velmi dobře, což dosvědčuje i jeho Zelená kniha.
Ježíš poznamenal: „Ano. Byl to spravedlivý vůdce svého národa. Staral se o něj i o jeho blahobyt, proto jsem se o něho postaral i Já, i když nebyl křesťan. Proto, Barličko, udělej za něho růžencovou novénu ke Svatým ranám.“
16.5.2019
Pán Ježíš mi ve snu ukázal lidi všech národů, různé barvy pleti i jazyků. Dívala jsem se na malé děti, i větší, mládež i dospělé, bohaté i chudé a na všech mi bylo ukázáno, jaké hříchy páchají. Byla mi ukázána i jedna evropská princezna, jejíž způsob života uráží Boha. Páchá hříchy nečistoty a vůbec se nechce změnit, naopak, stále je na tom hůř a hůř. Potom jsem slyšela hlas, který zvolal: „Bude zatracena!“
Pán Ježíš řekl: „Barličko, viděla jsi, jak se zlo a hřích šíří do celého světa, nevyjímaje ani královské rodiny, které by měly být vzorem a příkladem pro svůj lid. Viděla jsi, jaké hříchy páchají lidé, a to byli všichni křesťané, kteří by měli být světlem pro ostatní, a zatím jsou jenom tmou. Je už nejvyšší čas to změnit. Každý křesťan by měl být svým životem příkladem a vzorem. Proto jim musíte skrze toto Mé dílo ukázat, jak je to důležité.“
17.5.2019
Ve snu jsem se ocitla na nějaké velké louce, na které seděly tisíce krásných barevných motýlů. Když jsem se pohnula a začala jsem pomaličku kráčet, motýli při každém mém kroku lehoučce vzlétli a vznášeli se směrem k nebi.
Ježíš promluvil: „Ti motýli, Barličko, to jsou oběti, které přinášíš. Ukázal jsem ti, jak jsou v Božích očích krásné.“
Dcera Majka ve snu viděla, jak se ve městě zřítila nějaká novostavba, mnozí přitom i zahynuli. Lidem, kteří se na to dívali, říkala, že je to velká katastrofa, ale oni to nebrali vůbec vážně a tvrdili, že je to jenom náhoda. Potom viděla na obloze tři duhy stočené do zvláštních uzlů a ukazovala je lidem, aby pochopili, že je to zázrak, ale oni to opět nebrali vážně. Pán Ježíš poznamenal: „Ať jde o katastrofu, nebo zázrak, lidé to neberou vážně. Ani v jednom nevidí, že je to Boží zásah.“
20.5.2019
Byla mi ukázána těhotná žena, která nechtěla své ještě nenarozené dítě. Jelikož věděla, že její manžel bude proti interrupci, rozhodla se, že se zařídí po svém. Řekla si, že bude skákat z postele do té doby, než tímto způsobem nevyvolá potrat. A tak se i stalo.
Ježíš promluvil: „Barličko, viděla jsi, že ženy i takovým způsobem zabíjejí své děti.“
25.5.2019
Ve snu jsem se ocitla v těle mladé ženy, která se vdala do královské rodiny. Jelikož jsem byla v ní, viděla jsem jejíma očima a měla jsem i takové pocity jako ona. Kráčela přes chrám a byla velmi šťastná. Lidé z ní byli nadšeni, usmívali se na ni, někteří jí i zamávali. Když vyšla z kostela, viděla dav lidí, který ji už očekával. Usmívala se na ně, také jim mávala rukou, přičemž měla neustále na paměti, že se nesmí dopustit žádné chyby. Přemítala, jestli se správně usmála nebo správně zvedla ruku na pozdrav, jestli dobře drží své tělo a v kuse přemítala, zda někde neudělala něco nesprávně. Byla šťastná, ale současně i vystrašená z toho, co ji ještě čeká. Najednou jsem z ní vyšla, a když jsem se otočila, zjistila jsem, že jsem byla v těle princezny, kterou lidé tak milovali. Když jsem chtěla vědět, proč jsem byla v jejím těle, Ježíš řekl: „Proto, abys věděla, jak byla šťastná, že se vdala do královské rodiny, jaké měla pocity radosti, ale i jaké obavy a strach z toho, co ji čeká. Abys chápala její život a viděla, že to neměla vůbec lehké.“
26.5.2019
Modlila jsem se a najednou mi byla ukázána tři asi 12letá děvčata se silně namalovanými rty. Pán Ježíš mi vzkázal: „Barličko, byla ti ukázána ohrožená skupina dětí, které ještě nemají rozum, ale v srdci už chtějí být jako dospělí. Nadělají mnoho, mnoho hloupostí, protože jsou hračkou v rukou zlého, který na ně v tomto období nejvíc útočí.“
27.5.2019
V noci během modlení jsem viděla, jak z kříže Milosrdné lásky vyšlo silné kulové světlo, které se lehoučce vznášelo po naší ložnici a přistálo u naší postele.
Pán Ježíš promluvil: „Valentíne, Barličko, žehnám vás svou milostí a svou milosrdnou láskou.“
Pán Ježíš řekl: „Zlé myšlenky jsou jako divoký proud v pokojných vodách. Jde jenom o to, abyste se jím nedali strhnout a rychle se mu vyhnuli.“
28.5.2019
Večer během mše svaté jsem se najednou ocitla na neznámém místě, kde nebylo nic, jenom nějaký chodník posypaný štěrkem. Kráčela jsem po něm bosa, přičemž jsem na každém kroku cítila bolest, která mi způsobovala velkou radost. Radovala jsem se, že trpím pro Ježíše. Pán Ježíš poznamenal: „Cesta, po které jdete, je cesta utrpení, ale ty, Barličko, to budeš kvůli mně přijímat s láskou.“
29.5.2019
Dnes mi dcera Majka vyprávěla: „Mami, ve snu mě byla navštívit nějaká bezdomovkyně. Bylo jí asi 25 let, byla jednoduše oblečená, čistá, jenom ruce měla špinavé. Chtěla se napít a prosila mě také o kousek chleba s marmeládou. Měla velmi hezkou tvář a nádherné husté kudrnaté vlasy sahající do půli zad. Řekla mi, že zná i tebe, že jsi jí jednou nabalila tašku s jídlem, že ji nemohla unést. Tvář měla velmi krásnou, tak jsem chvilku uvažovala, jestli to není nějaká svatá.“
Ježíš řekl: „Majku navštívila duše ženy, které jste vždy tak pomáhali. Ta, které jste jednou nakoupili plnou tašku jídla. Už je u mě. Přišla vám poděkovat.“
Valentín se zeptal Pána Ježíše, proč lidé musí být na zemi. Ježíš to vysvětlil: „Aby se připravili na život věčný. Jak vy lidé říkáte: jak si kdo ustele, tak si také lehne.“
30.5.2019
Ve snu jsem se ocitla v nějakém velkém chrámu. V zadní části toho kostela byl stojan, na kterém byly různé malé knížečky o svatých a o jejich relikviích. A jak jsme si to s Valentínem prohlíželi, do chrámu vešla nějaká řeholní sestra a zeptala se nás: „Vás to zajímá?“ Řekla jsem: „Ano, ale vidím, že nic nového nepřibylo.“ Podívala se na mě a řekla: „My tam už víc nepřidáváme, protože lidi to vůbec nezajímá.“ Všimla jsem si, že drží nějaký zvláštní podnos, na kterém měla položenou ruku. Přistoupila jsem k ní a dotkla se jí. Byla překrytá jemným vyšívaným tylem. Zeptala jsem se jí: „Čí je to ruka?“ „Naší svaté Veroniky,“ odpověděla a chtěla odejít. Ale já jí hned na to: „Vždyť je to vzácná relikvie, kam ji nesete?“ „Do kláštera,“ odpověděla. „Ale vždyť ji dejte do kostela, aby jí lidé vzdali úctu,“ poradila jsem jí. Odpověděla: „Úctu? Lidi už nezajímají relikvie svatých a ani jim už nevzdávají úctu. Odnesu ji do kláštera, tam jí bude lépe.“ Vtom chtěla odejít, ale já jsem ji poprosila, aby mi dovolila ještě jednou se relikvie dotknout a aby to dovolila i Valentínovi. Usmála se, zvedla tyl a prstem svaté se dotkla mé i manželovy ruky. V té chvíli jsem se probudila.
Pán Ježíš řekl: „Svatá Veronika Giuliani vás tímto způsobem pozdravila a ukázala vám, že je stále s vámi. Lidé se skutečně nezajímají o relikvie svatých a o nic, co s tím souvisí.“
