30.7.2019
Dnes mi byla ukázána noha Pána Ježíše Krista. Byla krásná, krásně vytvarovaná, ale neměla stigmata. Pak jsem uslyšela hlas: „Jeremiáš.“
Pán Ježíš řekl: „Barličko, chtěl jsem ti ukázat, že Já v nebeském království nechodím s ranami na nohách. Slyšela jsi hlas Jeremiáš, protože vám chtěl říct, že je s vámi.“ Viděla jsem i mladého muže ze Starého zákona s černou bradou a bílou plachetkou na hlavě. Měl černé kudrnaté vlasy a byl velmi hezký. Měla jsem pocit, že je to Mojžíš. Ježíš dodal: „Ano, Barličko. Přihlásil se vám velký muž Starého zákona, Mojžíš. Přihlásil se vám jako váš další patron.“
31.7.2019
Poprosila jsem Valentína, aby se zeptal Pána Ježíše, jak se duše, které jsou v nebeském království od sebe velmi vzdálené, dorozumívají. My lidé na zemi máme mobily, ale jak je to v nebi. Pán Ježíš to vysvětlil takto: „V nebi duše, které nemají možnost si pohovořit, si povídají myšlenkami a slyší se.“
1.8.2019
Modlila jsem se za Valentína. Z obrazu Ježíše vyšla kulová světýlka a dopadla na tvář Milosrdné lásky a na rány našeho Pána. Pán Ježíš mi vzkázal: „Barličko, svými modlitbami mu vyprošuješ milosti, aby si zvykal na kříž.“
Dnes mi Viktorka opět vyprávěla o nebeském království. Říkala mi, jak si tam chodí s dětmi hrát, jak se tam koupe, kolik tam má již kamarádek a kamarádů a o tom, jaké je nebeské království obrovské. Já jí na to: „Viktorko, ale když je nebeské království tak velké, jak se najdou dušičky, když se chtějí navštívit?“ A ona mi hned odpověděla: „Babi, vždyť každý má svou adresu. Ulice mají jména a domy a paláce mají čísla. Ta čísla jsou jiná než u nás na zemi. Píšou se tak zvláštně.“
„A kde jsou napsaná ta čísla?“ zeptala jsem se. A ona hned na to: „No přece na palácích. Každý palác má nad branou takovou kamennou tabulku a na ní je vyryté číslo a kvítek.“ „Kvíteček?“ podivila jsem se. „Ano, babi, kvíteček,“ odpověděla. „V květové krajině má každý na svém paláci u čísla také kvítek, ale Panna Maria mi řekla, že v ostatních krajinách je to jinak. Že oni mají na tabulkách vyryté jiné obrázky, to podle toho, v jaké krajině duše žije. Říkala mi také, že v listové krajině mají na tabulkách u čísla vyrytý list máty, ve stonkové stromeček a v nektarové včelku. A víš co, babi, ještě ti něco povím. V nebeském království je mnoho paláců, které jsou ještě stále prázdné.“ „Prázdné?“ podivila jsem se. A ona mi hned vysvětlovala: „Jsou prázdné, protože v nich ještě nikdo nebydlí. Ježíšek je připravil pro ty dušičky, které jsou ještě na zemi, a až se nastěhují do nebe, zařídí si je podle vlastních představ a fantazie.“ „A jak ty to víš, Viktorko?“ zeptala jsem se jí a ona hned pokračovala: „Panna Maria mi to říkala. Řekla mi, že v těch palácích jsou jenom základní věci a že všechno ostatní si zařídí dušička tak, jak se jí líbí. Zařízené jsou jenom paláce, ve kterých už dušičky bydlí. A ještě ti něco řeknu, babi. Panna Maria má nádhernou zahradu. Má tam samá jezírka, fontánky a je plná květů. Všude, kam se podíváš, jsou samé květy a také jsou na stromech. Babi, já ti tu zahradu ani neumím přesně popsat.“ Když se Valentín zeptal Pána Ježíše na všechno, co mi Viktorka povídala, Ježíš řekl: „Viktorka vám říkala pravdu. Paláce jsou opravdu prázdné a také domy v ostatních krajinách. Duše, když přijde do nebeského království a jde si svůj palác či dům zařídit, řekne, po čem touží, například řekne nábytek a v té chvíli se jí před očima zobrazí to, z čeho si může vybírat. Vybere si to, co se jí líbí, a Já jí to dám. Ale Já každé duši předložím jenom takový výběr, jaký si zasloužila svým životem. Všechno je podle zásluh, lidsky řečeno, každý má svůj vlastní katalog, ze kterého si může vybírat. Ano, v palácích i v domech jsou jenom základní věci.“
Mnozí lidé se mě ptají, jak vypadá Pán Ježíš. Poprosila jsem Valentína, aby mi popsal Pána Ježíše, jak ho on vidí. Manžel mi na to odpověděl: „Ježíš je krásný mladý muž. Stojí asi 20 cm nad dlažbou a lehoučce se vznáší. Stojí těsně před svatostánkem nebo před Svátostí oltářní, a když nás jde požehnat, najednou je před námi. Má měkký, velmi příjemný sametový hlas, a když si se mnou povídá, jsou mu vidět krásné bílé zuby. Rty i nos má velmi pěkně tvarované, oči zvláštně modré, ani světlé, ani tmavé, neumím tu barvu pojmenovat. Vlasy má tmavohnědé, mírně zvlněné, sahající pod klíční kost. Pleť je u něho taková jako u hezky opáleného člověka. Má stigmata. Tuniku má bílou, při pohybu nabírá nádech do světlounce zelené. Má ji v pase převázanou zlatou šňůrou, ale někdy i hnědou nebo jiné barvy. Na hrudi má zobrazenou Eucharistii, ale každý pátek Božské Srdce.“
2.8.2019
Vždy, když se modlím za duše, o kterých vím, že jsou již vysvobozené z očistce, vidím, že z obrazu Ježíšovy Tváře vycházejí krásná, zářivá světýlka. Pán Ježíš to vysvětlil: „Duše, za které se i nadále modlíte, dostávají další milosti. Jak vy lidé říkáte, dostávají další benefity.“
3.8.2019
Chtěla jsem vědět, jak se překonávají velké vzdálenosti v nebeském království. Vím, že duše z květové krajiny se můžou pohybovat po celém nebi, ale nedokázala jsem si představit, že jim na to stačí jenom vozy a kočáry.
Ježíš řekl: „Kočáry a vozy slouží na krátké vzdálenosti, na výlety, na návštěvy a na setkání s přáteli. Pokud chce duše z květové krajiny jít navštívit někoho do listové, stonkové či nektarové krajiny, přemístí se myšlenkami. Pro duši to není problém. Pomyslí si na toho, koho chce navštívit, a v tu chvíli je u něho.“
4.8.2019
Skrze Boží oko jsem viděla jakousi krajinu. Viděla jsem tam kříže, ale také sochy Ježíše a Panny Marie. Ježíš promluvil: „Barličko, skrze Boží oko jsi viděla zem. Chtěl jsem ti ukázat, že Bůh vidí všechno na nebi i na zemi.“
5.8.2019
Mám už mnoho modlení. Modlím se růžence na různé úmysly a hlásí se mi další a další duše z očistce a já žádnou dušičku, která mě prosí o pomoc, nechci vynechat.
Ježíš mi vzkázal: „Barličko, nestíháš. Těch duší je již velmi mnoho a bude jich stále víc a víc. Musíš to dělat tak, abys to zvládla. Musíš změnit svůj systém. Už nebudeš dělat novény, ale odteď to budeš dělat takto: Za každou duši jeden růženec ke Svatým ranám po dobu 30 dnů. Udělám výjimku. Bude to stejně silné, jako když jsi dělala sedm růženců po dobu devíti dnů. To znamená, že můžeš udělat například 7 růženců za 7 duší po dobu 30 dnů nebo i 10 růženců po dobu 30 dnů… podle okolností.“
6.8.2019
Ve snu se mi ukázala duše ženy, které jsem pomohla dostat se z očistce. Smutně stála v nějakém příbytku, který byl úplně prázdný, jakoby ve dveřích svého domu, který má teď v nebeském království, a prosebně se na mě dívala. Píšu jakoby ve dveřích, protože stála opřená o futro, ale dveře tam nebyly. Ani před domem nic neměla. Stála v úplné prázdnotě. Na sobě měla oblečené jednoduché černé šaty poseté včelami. Jako by někoho čekala. Tu ženu jsem znala.
Pán Ježíš promluvil: „Barličko, velmi tě prosí o modlitby. Již se jich nemůže dočkat. Žije v nektarové krajině. Nepotřebovala mě a ani v bližním mě neviděla. Jak byla daleko od Boha za života na zemi, tak je daleko od Boha i ve věčnosti. Má prázdný dům, protože přede mě přišla s prázdnýma rukama. Prosí tě o pomoc, abys jí vyprosila milosti. Pomoz jí, Barličko.“
8.8.2019
Viktorka mi říkala, že jí Panna Maria řekla, že do nebeského království bude chodit na návštěvy, jen dokud je dítě, protože pak již bude mít jiné povinnosti. Viktorka to pochopila a je zatím spokojená.
9.8.2019
Dnes během mše svaté byla řečena slova Edity Steinové: „Bože, Ty jsi můj Otec a já jsem tvé dítě, a vím, že i když mě povedeš tmou, přivedeš mě k sobě.“ Při těchto slovech se mi ukázala, jak se dusí v plynové komoře. Valentín mi řekl, že se mu Edita také ukázala a že mu řekla: „Jakkoli vypadala má smrt hrozně, já jsem ji přijala a stala se mi sladkou, protože jsem šla přímo ke svému Pánu a na to setkání jsem se velmi těšila. Proto i vy, Valentíne, Barličko, přijměte své umírání s láskou a těšte se na setkání s Ježíšem.“
Volala mi dcera Majka, že měla tento sen: „Mami, ve snu jsem viděla průsvitnou Pannu Marii s korunou na hlavě. Ty jsi mi zatelefonovala a řekla, že Viktorka se dozvěděla od Panny Marie něco přestrašného, ale neuměla to říct, protože slovo, které slyšela, nechápala. Vtom jsem uviděla to slovo a bylo to POTRAT. Pak jsi mi říkala, že všechny ženy, které se dopustily tohoto hříchu, i všichni, kdo jim přitom pomáhali, přijdou na hrozné místo, které je také strašné, že jsem to ani nedokáazala vyslovit.“ Nakonec po mých slovech Majka viděla všechny ty potracené děti, které se změnily na šípy a byly vystřeleny na Pannu Marii. Zasáhly celé její tělo, a to velmi bolestně. Viděla i mladou ženu v oranžových šatech, která čekala dítě, a u ní ženu ve žlutých šatech, která ji přemlouvala na potrat. Ta v oranžových šatech to nechtěla, ale ta ve žlutých na ni stále křičela, že to musí udělat. Když už přicházel lékař, těhotná žena utekla, aby zachránila své dítě. Žena ve žlutých šatech se změnila na odpornou obludu a zuřila, že jí to nevyšlo. Ježíš řekl: „Chtěl jsem vám ukázat obludnost tohoto činu, a to, jak velmi zraňuje mou Maminku. Každé takto zabité dítě ji raní jako šíp vystřelený přímo do jejího těla. Za tento čin budou ženy i ti, co to vykonávali či je k tomu přemlouvali, velmi potrestáni. Za toto je ve věčnosti čekají velmi těžké tresty. Žena v oranžových šatech představuje ženy, které se nedaly přemluvit na tento ohavný čin. Žena ve žlutých šatech představuje ženy, které se mění v obludy, protože konají i přemlouvají jiné ženy na takovýto obludný čin.“
10.8.2019
Během modlení se přede mnou objevilo Boží oko v celé své nádheře. Pulzovalo a najednou začalo jakoby do mě vcházet. Bylo to velmi zvláštní a současně velmi krásné. Byl to nádherný zážitek.
Pán Ježíš mi vzkázal: „Barličko, viděla jsi svou poslední chvíli. Bylo ti ukázáno, že když se člověk v poslední chvíli již nemůže ani modlit, má se odevzdat do Boží vůle.“
13.8.2019
Slyšela jsem hlas: „Muammar al-Kaddáfí.“ Ježíš poznamenal: „Barličko, byl ti poděkovat.“ Během modlení se najednou přede mnou objevil člověk sedící na zlatém trůnu. Nebyl to ani muž, ani žena. Měl hnědou pleť, velké břicho a na svém nahém těle byl celý vyzdobený zlatem. Lekla jsem se, protože jsem cítila velmi velké zlo. Pán Ježíš to vysvětlil: „Barličko, viděla jsi novodobého boha liberalismu, kterým mě chtějí nahradit. Zlato a to velké břicho představují bohatství a blahobyt. Nahé tělo hříchy nečistoty. Ta postava ani muž ani žena představuje jejich novou genderovou ideologii a barva pleti, to je míchání různých národů a různých kultur. To je ten multikulturalismus.“
14.8.2019
Bylo mi ukázáno, kde se nacházejí některé duše, které jsou již v nebi, a ve kterých krajinách žijí. Pán Ježíš řekl: „Valentíne, Barličko, pokud chcete některým z těchto duší pomoct, přinášejte za ně oběti do konce svého života, obětujte za ně i mše svaté a Já je přemístím do lepší krajiny nebo na lepší místo.“
15.8.2019
Od jedné mladé křesťanské rodiny jsem se dozvěděla, že když byli na dovolené v Turecku, vstoupili i se svými malými dětmi do mešity. Když jsem jim říkala, že jako křesťané spáchali velký hřích a aby se z toho vyzpovídali, začali se mi všichni smát. Abych odčinila tento jejich hřích, modlila jsem se na tento úmysl růženec ke Svatým ranám Ježíšovým a vtom jsem si všimla, jak z obrazu Ježíše vyšla černá kulička a padala ke kříži Milosrdné lásky. Jen co se ho dotkla, změnila se na modro. Po chvíli z obrazu vyšla další černá kulička a při dopadu na kříž se také změnila na modro. Pán Ježíš promluvil: „Barličko, hřích těch manželů a jejich malých dětí jsi odčinila. Udělala jsi mi velkou radost.“
16.8.2019
Dnes mi Viktorka řekla, že včera na svátek Nanebevzetí Panny Marie byl u ní dospělý Ježíšek s Pannou Marií a holubičkou a že je doprovázel i anděl. Říkala, že byli krásně oblečení a všichni se na ni usmívali. Měli krásné barevné šaty, které při pohybu nabíraly různé barevné odstíny. Kolem pasu měli převázanou světle zelenou šerpu, dokonce i holubička kolem hrudníku. Pán Ježíš měl na hlavě zlatou korunu, uprostřed které byl vsazený velký šperk. Viktorka ho nazvala diamantem. Panna Maria měla stříbrozlatou korunu, tak různě propletenou, a uprostřed ní bylo vsazené diamantové srdce. Všichni měli na hrudi srdce, jak mi říkala, dokonce i anděl, což mě velmi překvapilo. Zeptala jsem se jí: „Viktorko, a anděl má často srdce na hrudi?“ A ona mi hned odpověděla: „Ano, babi, ale ne vždy. Většinou tehdy, když je v nebi velká oslava. Tehdy v nebeském království padají takové krásné, voňavé květové lupínky a všechny dušičky vědí, že uvidí Ježíška i Pannu Marii přicházet po tom dřevěném mostě, o kterém jsem ti už tolikrát říkala. Všechny dušičky si obléknou ty nejhezčí šaty a už se jich nemůžou dočkat.“
Po chvíli se zamyslela a dodala: „Babi, zapomněla jsem ti říct, že když se mi Ježíšek s Pannou Marií, holubičkou i s andělem zjevili, nestáli už na obláčku, ale pod nohama měli nádherný věnec z těch nejbarevnějších a nejvoňavějších růží.“
Pán Ježíš promluvil: „Andělé nemají srdce, ale bylo to symbolické. Toto zjevení měla Viktorka proto, abych vám ukázal, že andělé jsou se mnou i s mojí Maminkou stále spojeni.“
17.8.2019
Dcera Majka mi říkala, že v televizi LUX byl dokumentární film o růžových sestrách na Slovensku. Slyšela jsem, jak jedna z nich řekla, že jsou státy, kde růžové sestry vůbec nejsou. Anebo když jsou, nové nepřibývají, jenom na Slovensku se jejich počet rozrůstá.
Ježíš mi vzkázal: „Barličko, tvé modlitby a prosby za tyto sestry byly vyslyšené, proto ze Slovenska vyjde do celého světa úcta k Eucharistii. Já to dopředu připravuji.“
Během modlení jsem v Božím světle najednou viděla dvě ruce, jak drží nějaký popsaný papír, a slyšela jsem hlas: „Byla jsi předurčena.“ Ježíš dodal: „Barličko, popsaný papír, který držely ty ruce, to byla kniha, kterou píšeš. Byla jsi předurčena, abys ji napsala, aby se poznatky o nebeském království dostaly do celého světa.“
18.8.2019
Při modlení mi byla ukázána nahá, vyzývavá žena, ze které vycházelo zlo. Pán řekl: „Tak, jako jsi viděla novodobého boha liberalizmu, tak jsi teď viděla novodobou bohyni smilstva, které se lidé klanějí.“
Dcera Majka ve snu viděla, jak nějaký kněz vede nepěkné řeči o jejich faráři, otci Jurajovi, který nedávno zemřel. Pak viděla, že se k němu přidali i další lidé a říkali o něm samé nepěkné věci. Najednou, jak tak ty lidi pozorovala, objevila se jí před očima velká mramorová tabule, ve které stál v životní velikosti jejich zesnulý kněz oděný v bílé tunice a usmíval se. Pán Ježíš poznamenal: „Ne všichni ho měli v oblibě, jak z řad duchovenstva, tak i z řad věřících, ale on měl rád všechny, proto jsem mu dal pomník nehynoucí slávy.“ Chtěla jsem vědět, jak je to s dušemi lidí, kteří nebyli před smrtí zaopatřeni nezbytnými svátostmi, protože k nim příbuzní nezavolali kněze.
Ježíš dodal: „Svátosti pro umírající jsou velmi důležité. Je velký rozdíl, jestli je člověk před smrtí má, nebo nemá. Pokud je nemá, může být jeho duše zatracena nebo bude mít těžký očistec. Pokud je má, může mít duše lehký očistec a může mít i odpuštěné tresty a jít rovnou do nebeského království. To je tak, jako s těmi deseti pannami, které čekaly na ženicha. Pět z nich si přineslo lampy i olej, ale dalších pět si olej nepřineslo. Tak je to i s člověkem. Má být připravený na setkání s Bohem.“
19.8.2019
Když jsem se po obědě modlila, slyšela jsem hlas: „Napiš do knihy, co se ti stalo před devíti lety s tvým zesnulým otcem.“ Večer po mši svaté mi Pán vzkázal: „Ano Barličko, chci, abys to všechno napsala.“
Tak tedy píšu. Můj otec byl již deset let po smrti, když jsem si řekla, že za jeho vysvobození z očistce udělám novénu ke Svatým ranám, a to tak, že se budu během devíti dnů modlit sedm růženců k těmto ranám. Když jsem se domodlila devátý den, najednou jsem měla takovéto vidění. Byl pohřeb mého otce. Ležel ve skleněné rakvi, najednou se posadil a zvolal: „Lidi, lidi, já díky své dceři žiju!“ Já jsem ho překvapená začala uklidňovat, ať si znovu lehne, vždyť je mrtvý, ale on se podíval na mě a řekl: „Ty nechápeš, vždyť já díky tobě žiju.“ Pak vyskočil z rakve, chytil mě za ruku a utíkal se mnou do vedlejší místnosti, kde za velkým stolem seděli tři muži, kteří již na nás čekali. Otec promluvil: „Když mi nevěříš, oni ti to vysvětlí.“ A hned nato první muž zprava se na mne usmál a řekl: „Pojď blíž.“ Přistoupila jsem ke stolu a on hned začal: „Podívej se, tady je to, co jsi doteď udělala,“a podal mi hezký stříbrný medailonek o velikosti asi 15 cm. Pak další muž zleva mě zavolal k sobě a řekl: „A toto je to, co děláš teď.“ A podal mi medailonek o velikosti asi 20 cm. Nakonec jsem přistoupila k tomu střednímu, nejvyššímu muži, který mi podal velmi velký medailon, dlouhý asi 50–55 cm a široký 30 cm a řekl: „Toto tě ještě čeká. Toto ještě budeš dělat, to je tvá budoucnost.“ Ráno mi telefonovala moje mamka a řekla: „Nevím, co to znamená, ale ve snu se mi ukázal otec a řekl mi, že ti mám zavolat, že žije.“
Pán Ježíš to vysvětlil: „Barličko, když jsi měla to vidění, v ten den jsi vysvobodila svého otce z očistce. Přišel ti takovýmto způsobem poděkovat a současně ti přišel prostřednictvím tří archandělů oznámit, co má s tebou Bůh v plánu. První ti ukázal, co tvé oběti doposud přinesly a jakou odměnu za to duše dostaly. Druhý ti oznámil, co tvé další oběti přinášejí a jaké odměny za to duše dostávají, a třetí ti oznámil tvoji budoucnost. Tak, jak tvá duše bude vyrůstat, tak i tvé oběti budou duším přinášet větší a větší odměny. Prostřednictvím archandělů ti bylo ukázáno, že budeš pomáhat duším zesnulých.“
20.8.2019
Velmi nás zraňuje jeden mladý muž, a to až tak, že nejednou proto pláču. Vysmívá se nám a osočuje nás. Pán Ježíš poznamenal: „Ano, velmi vás zraňuje a bude vás zraňovat. Já to všechno vidím. Přijměte to s láskou a naučte se s tím žít. Je to váš kříž.“
