4.12.2019
Opět se přede mnou objevilo Boží oko. Pak jsem viděla krásnou ruku, která chytila mou ruku a najednou jsem se ocitla nad krásnou krajinou. Byla nádherná. Dívala jsem se na ni z výšky, takže jsem hleděla na různě velké paláce, jejich kupole, viděla jsem ulice a byla mi ukázána i jedna široká křižovatka, po které právě přejel zlatý kočár. Hned jsem pochopila, že se dívám na květovou krajinu. Pak mi najednou byly ukázány duše ve světle, dále duše, které stály v zamlžené krajině, a nakonec mi byl ukázán nespočetný zástup duší stojících ve tmě. Jak jsem se tak na ně dívala, ozval se smutný hlas ženy: „Kdyby…“ a dál jsem neslyšela.
Pán Ježíš řekl: „Barličko, skrze Boží oko jsi viděla část květové krajiny a duše v listové, pak ve stonkové a v nektarové krajině, ze které duše volaly: „Kdybychom věděly.“
5.12.2019
Viděla jsem Boží ruku, která byla položená na dvou vedle sebe ležících zvláštních pruzích látky. Jeden pruh byl tmavý, plný barevných kostiček a ten druhý šedý bez vzoru. Ten tmavý barevný se rychle pod rukou posouval a ten šedý se ani nepohnul. Pak mi najednou byl ukázán jakýsi hořící panelák. Když jsem to uviděla, hrozně jsem se lekla.
Pán Ježíš mi vzkázal: „Pruh látky se vzorem představuje všechno živé a ten šedý bez vzoru všechno neživé. Chtěl jsem vám ukázat, že nad vším živým i neživým držím svou ruku.“
6.12.2019
Dnes v Prešově vybuchl plyn a hoří celý 12patrový věžák. Když jsem se na to na internetu podívala, spatřila jsem přesně to, co mi bylo ukázáno včera.
7.12.2019
Chtěla jsem vědět, jak je možné, že jsem to viděla den předtím. Ježíš řekl: „Barličko, viděla jsi to proto, aby byl potvrzen tvůj dar proroctví, že to, co vidíš, se také skutečně stane, a aby i tvé dlouhodobé předpovědi byly brány vážně.“
9.12.2019
Viděla jsem, jak sv. Bartoloměj Longo leží ve skleněné rakvi. Pak mi bylo ukázáno, že ještě před svou smrtí hodil do hrobu nějakou knihu. Nakonec jsem uviděla mimořádně velkou černou mouchu, která se vynořila z dlažby a začala lézt po zdi.
Ježíš to vysvětlil: „Kdysi sv. Bartoloměj slíbil věrnost satanovi. Ten slib zrušil, což představuje ta kniha hozená do hrobu. Unikl mu, ale satan se i tak potuluje v místě jeho ostatků a dělá zlo, které představuje ta velká černá moucha.“
10.12.2019
Během modlení jsem slyšela hlas: „Barličko, rok po tvé smrti si na to vzpomenou.“ Pán Ježíš promluvil: „To je jedno z tvých dalších proroctví.“
12.12.2019
Když jsem se dívala na obraz Ježíšovy Tváře, najednou z něho vyšel krásný mladý muž jako Ježíš, ale cítila jsem, že to není On, ale Nebeský Otec. Měl krásné, nezvykle husté, mírně zvlněné vlasy sahající po klíční kost, bradu jako Ježíš, ale neměl vousy. Jeho pohled byl tak něžný, že se to nedá popsat. Měl oblečenou bílou tuniku a na ní červený plášť. Byl v sedící poloze a mile se díval na mě.
Pán Ježíš řekl: „Barličko, viděla jsi Nebeského Otce. Také on se o vás stará. To Boží oko, skrze které vidíš, je od Otce. To On ti umožnil skrze Ducha Svatého vidět Nebeské království a všechno, co v něm vidíš. Tři Božské Osoby Nejsvětější Trojice jsou identické. Proto, aby duše věděly, kdo je kdo, má Bůh Otec bradu, ale nemá vousy, Bůh Syn má bradu i vousy, Bůh Duch Svatý nemá bradu, jenom vousy.“
15.12.2019
Ve snu jsem se ocitla spolu s Valentínem na nějaké velké pouti. Byla s námi i dcera Majka s Viktorkou, i dcera Anička. S poutníky jsme seděli ve velké hale, kde jeden starší pán četl knihu. Když se blížil k jejímu konci, zamával na mě, abych to přišla dočíst já. Bylo to o Bohu, andělech a svatých a o životě v nebi. Byla v nich uvedená i nějaká tři jména, ale nevím jaká, protože byla rozmazaná. Byla to již velmi opotřebovaná kniha. Někde byla natržená, na jiných místech flekatá, bylo vidět, že byla mnohokrát čtená. Když jsem ji dočetla, lidé už byli rádi, že je konec a že si každý může jít po svém. Jenom jeden muž ke mně přiběhl, že si tu knihu chce půjčit a ještě jednou přečíst. Všichni se rozprchli a také my s dcerami jsme si řekli, že se projdeme po městě. Jak jsme tak kráčeli, zpozorovali jsme, že nás každý ignoruje a že se téměř všichni vrátili ke svým starým hříchům. Bylo mi ukázáno, co všechno páchají. Mnozí běželi za zábavou, mnozí do nákupních center, další smilnili, pomlouvali, jedli, pili, osočovali, a když jsme je svolávali na mši svatou, vysmáli se nám. Z poutního zájezdu si udělali dovolenou plnou hříchů. Zhrozená jsem se probudila a pohlédla na kříž Milosrdné lásky. Zůstala jsem překvapená, protože ramena na kříži se změnila na křídla létajícího ptáka.
Ježíš můj sen vysvětlil takto: „Barličko, je to tak, jak jsi viděla, jak ti to bylo ukázáno v tvém snu. Ta pouť, to je pouť vaší knihy, kterou píšeš. Lidé si ji i přečtou, ale málokdo se bude podle ní také řídit. Budou si raději žít po svém. Na kříži Milosrdné lásky jsi viděla křídla. Chtěl jsem ti ukázat, že cestou do nebeského království je kříž, který když přijmete s láskou, vás tam vynese.“
16.12.2019
Skrze Boží oko mi byla ukázána Boží ruka. Dotkla se mé a najednou jsem se ocitla nad květovou krajinou. Nad krajinou procházelo pulzující Světlo a na jednom místě jsem uviděla jakousi klenbu, pod kterou stál Pán Ježíš s nebeskou Matkou. Oba měli modré pláště. Pán Ježíš poznamenal: „Barličko, chytil jsem tě za ruku a převedl nad květovou krajinou. Pak jsem se ti ukázal spolu s mojí Maminkou, protože jsme ti chtěli udělat radost.“
18.12.2019
V Božím oku jsem viděla knihu, ve které listovala nějaká ruka. Pán Ježíš poznamenal: „Barličko, to byla tvá ruka. Viděla jsi knihu proroctví, která ti budou postupně zjevena.“
19.12.2019
Přemýšlela jsem, co všechno znamená výstup na Karmel.
Ježíš řekl: „Výstup na Karmel znamená, že duše jde do nebeského království bez očistných trestů, ale to ještě neznamená, že jde do květové krajiny. Do této krajiny jdou jenom věrní a nejvěrnější!“
20.12.2019
Přemýšlela jsem nad tím, kolika lidem jsem pomohla a kolik z nich mě už zradilo. Vtom jsem slyšela hlas: „Vše, co jsi učinila, mně jsi učinila.“ Potom se náhle přede mnou otevřely velké dveře, do kterých vstoupili tři asi dva metry vysocí muži kráčející v zástupu směrem ke mně. První měl v rukou talíř, a když již byl úplně u mě, podal mi ho. Byla na něm slepičí polévka. Pán Ježíš mi vzkázal: „Barličko, tak jako se ty staráš o mě tady na zemi, tak se o tebe postarají moji andělé v nebi.“
Valentín dostal mail od jedné naší členky, ve kterém mu psala, že mají nového pana faráře a že farníci nejsou s ním spokojeni. Chtěla, aby jí Ježíš poradil, co s tím a jak má lidem vysvětlit, že nekonají správně. Lidé totiž chtějí, aby kněz dělal všechno tak, jako to dělal předchozí kněz.
Ježíš na vysvětlení pověděl tento příběh: „Pán měl mnoho vinic. Pro každou z nich si najal dělníky a ustanovil jim správce, který se měl starat, aby jim při práci nic nechybělo, aby jim ukázal, jak mají pracovat a zvelebovat jeho majetek. Po čase, když se práce dělníků už stala rutinní a všední, viděl, že v tomto stavu mu už vinice nejsou schopny přinášet větší úrodu, že už stagnují a nerozvíjejí se. Proto mezi jednotlivými vinicemi vyměnil správce, aby přenesli své poznatky a své zkušenosti ze svého předchozího působení na nové působiště, ukázali dělníkům jiný pohled na to, jak pracovat. Aby obohatili a oživili jejich činnost, aby vinice přinášely větší úrodu. V jedné z těch vinic si dělníci svého správce velmi oblíbili a výměnu nepřijali s nadšením. Oni chtěli, aby ten nový správce kráčel ve šlépějích svého předchůdce, a nebyli ochotni změnit svůj způsob práce. Nepřijali ho. Nastaly problémy na obou stranách, proto se Pán rozhodl k nim promluvit: „Dělníci moji, nezapomínejte na to, že na práci ve vinici jsem si vás najal Já, a ne správce a že Já jsem její pánem. Ustanovil jsem vám nového správce ne proto, aby všechno šlo po starém, ale aby přinesl do vaší práce nového ducha a obohatil vás o své poznatky a zkušenosti, abyste šli kupředu a nepřešlapovali na místě. Vy jste přede mnou zodpovědní za svou práci, on za celou vinici. Vás budu odměňovat na konci podle toho, jak jste pracovali, jeho zase podle toho, jak spravoval mou vinici a jak se o vás staral. Vám nepřináleží posuzovat a odsuzovat jeho kroky a rozhodnutí. To přináleží jenom mně, protože mně se bude za to zodpovídat. Dívejte se na něho tak, jako bych to byl Já sám. Proto spolu komunikujte, vzájemně se obohacujte, spolupracujte a mějte stále na paměti, že všichni pracujete pro mě. Tak jako mně záleží na každém z vás, tak ať i vám všem záleží na tom, aby se má vinice rozvíjela a prosperovala. Tak jako Já miluji vás, tak se i vy milujte navzájem a buďte jeden druhému nápomocní a nedělejte si navzájem schválnosti. Přijměte všechno s láskou a důvěřujte mi.“
21.12.2019
Byla mi ukázána duše v očistci. Byl to muž, kterému byly neustále vypichovány oči. Velmi přitom trpěl. Člověk si tu hrůzu neumí ani představit. Oči mu byly vypíchnuty, pak je znovu měl a znovu mu byly vypíchnuty a tak to šlo dokola. Pán Ježíš řekl: „Barličko, na duši muže, kterého jsi znala, jsem ti ukázal, jak teď trpí za to, že se díval na to, na co se dívat neměl.“
23.12.2019
Ve snu se mi zjevil Pán Ježíš. V jedné ruce držel krabici s kostkami lega a v té druhé kartonovou obálku. Pak mi ukázal dvě rodiny, které znám z vidění. Jedna má čtyři děti a ta druhá dvě. Podal mi krabici s kostkami a řekl mi: „Barličko, odevzdej ji té rodině se čtyřmi dětmi.“ Pak mi dal kartonovou obálku a přikázal mi, abych ji dala rodině se dvěma dětmi. Když jsem tak udělala, zeptala jsem se Pána, proč jedna rodina dostala kostky a ta druhá obálku.
Ježíš to vysvětlil: „Rodina se čtyřmi dětmi si musí budovat dům, protože si ho zničila. Ta druhá rodina dostala vyznamenání.“ Ježíš dal dnes Valentínovi vzkaz pro všechny členy Společenství přátel Eucharistie: „Světlo z Betléma přineslo na zem lásku a odpuštění hříchů. Proto se i vy milujte a navzájem si odpouštějte. Buďte majákem pro ty, kteří světlo ztrácejí nebo ho ještě vůbec nenašli. Střežte ho, aby nenastala ve vašem okolí a na celém světě tma. Mé požehnání vás bude přitom provázet.“
24.12.2019
Měla jsem takovýto sen. Byla mi ukázána rodina, kterou znám. Viděla jsem, že rodiče dělají velké rozdíly mezi svými dospělými syny i mezi vnoučaty. Bylo mi ukázáno, že to všechno zpusobily intriky jejich snach. Pak jsem viděla tři muže, jak křičí na mladé děvče: „Utíkej, skoč, skoč, vyskoč, ty to dokážeš!“ Nevím, z čeho ani odkud vyskočila, ale když dopadla na zem zvolali: „Vidíš, že jsi to dokázala.“ Ona se na ně podívala a řekla: „Dokázala jsem to, ale byla jsem těhotná a teď jsem potratila.“
Pán mi vzkázal: „Barličko, na rodině, kterou znáš, jsem ti ukázal jejich hříchy, jejich nespravedlnost, nelásku, intriky. Ukázal jsem ti, že nejsou tací, jak se před lidmi prezentují. Na mladé dívčině ti bylo ukázáno, jakého hříchu se dopustila rodina, kterou také znáš. Uteč, skoč, vyskoč, znamenalo: uteč od svého problému, zabij své dítě. Jak jsi viděla, udělala to.“
29.12.2019
V noci jsem měla vidění. Ukázal se mi hrob pokrytý barevnými růžemi. Před ním stály různě vysoké chryzantémy a klaněly se mu. Ježíš promluvil: „Člověk si svým životem buduje také pomník na tomto světě. Pokud byl dobrý a žil v souladu s Boží vůlí, vzpomínky na něho budou krásné.“
