6.3.2019
První příběh.
Byli jednou dva hluboce věřící bratři. Rozhodli se, že svůj život zasvětí službě Bohu. Ve společenství, ve kterém byli, začali proto vyvíjet aktivity v tomto směru. Ministrovali, připravovali věci pro bohoslužby, četli Boží slovo, podávali Svaté přijímání, aktivně se zúčastňovali na všech akcích společenství a mnohé i organizovali. Byli velmi nápomocní kněžím a proto se stali i jejich oblíbenci. Mezi nimi dvěma byl však rozdíl v chápání služby Bohu. První to výsostně vztahoval jen na službu chrámu. Lidé ho nezajímali. Ba pohrdal jimi. Měl rád jen ty, kteří mu pochlebovali a s těmi se bavil. Nesnášel, když mu někdo protiřečil. Myslel si, že to má být pro člověka čest když ho pozdraví anebo mu odpoví. Když něco udělal zle nebo se mu něco nevydařilo, hned našel viníka, proč se tak stalo. Nikdy to nebyl on. Jen to bylo dobré, co dělal on. Svědomí mu otupělo, viděl hříchy jiných, svoje ne. Na druhé straně jeho bratr chápal službu Bohu jako nejen službu chrámu, ale jako službu lidem. Cítil se sám velmi hříšný, proto v lidech hledal jen to dobré, co je v nich. Ke každému byl milý a laskavý, snažil se jim pomoci, když viděl, že mají problémy. Neodsuzoval je pokud viděl, že nejednají dobře, naopak, snažil se je milým slovem přivést na dobrou cestu. Cítil se jako jeden z nich. Měl v srdci hluboko vrytá slova apoštola Pavla z 1. listu Korinťanům:
„Kdybych mluvil lidskými jazyky i andělskými, a lásku bych neměl, byl bych jen zvučící kov a řinčící cymbál. A kdybych měl dar proroctví a poznal všechna tajemství a všechnu vědu, a kdybych měl tak silnou víru, že bych vrchy přenášel, a lásku bych neměl, ničím bych nebyl. A kdybych rozdal celý svůj majetek jako almužnu a kdybych obětoval své tělo, abych byl slavný, a lásku bych neměl, nic by mi to neprospělo. „
Snažil se i svému bratrovi vysvětlit, že jeho činnost bez lásky není ničím, ale on ho neposlouchal. Jeho srdce bylo zatvrzelé, neschopné přijmout jakoukoliv dobrou radu.
„Co si myslíš, kterých bratrů je více? Kde se nacházíš ty sám? Popřemýšlej! Kdekoliv se nacházíš, hluboko si vryj do paměti i srdce tato Pavlova slova. Ať jsou ti kompasem a varováním zároveň, abys nezbloudil na cestě ke Mně!“
Ježíš
Druhý příběh.
Byli dva ovocnáři. Věnovali se pěstování jablek. První z nich využíval nejnovější poznatky z této oblasti, nejnovější hnojiva a chemické přípravky, aby jeho jablka byla co nejkrásnější. A výsledek se dostavil. Jeho jablka byla krásná, jedno krásnější než druhé. Radost na ně pohledět.
Druhý ovocnář šel jinou cestou. Využíval zkušenosti a tradici otců, nepoužíval žádná umělá hnojiva a chemické přípravky ani nejnovější poznatky, jen se příkladně staral o stromy a jejich plody. Výsledek byl navenek mnohem horší než u prvního ovocnáře. Jeho jablka se nedala srovnat s těma krásnýma velkýma. Na trhu, když oba ovocnáři prodávali svoje plody, ta krásná se velmi dobře prodávala, ta druhá jen málo. Kupovali si je jen ti, co jablka ochutnali. Ta veliká byla sice velmi krásná, ale neměla žádnou chuť ani vůni jablek. Byla to jen jakási hmota bez chuti, obtažená krásným obalem. Ta druhá nebyla sice tak pěkná, ale byla velmi chutná, šťavnatá.
Jestli tvoji duši nazveme jablíčkem, jaký ty jsi ovocnář? Pouštíš do ní všechno, co ti svět nabízí? Všechny nové trendy a směry, jen aby jsi byl in? Přijímáš a děláš všechno, vždyť je třeba žít naplno, v ničem se neomezovat? Není tvoje duše jen takovým pěkným obalem a nitro je bezduché a prázdné?
Anebo jsi jako ten druhý ovocnář, který staví na křesťanské tradici a víře? Chráníš ji od zlých vlivů, nehledě na to, jak budeš vypadat před světem, jen aby byla čistá a líbila se Bohu? Staráš se o to, aby byla pěkná zevnitř a nejen navenek?Jablko bylo při prvním hříchu, když ďábel navedl Evu, aby se do něj zakousla. Dnes vám nabízí množství tak krásných jablek, jen aby vás stáhl k sobě. Jsou to v první řadě různé závislosti, jako např. na alkoholu, drogách, sexu, pornografii, televizi, počítačích, počítačových hrách, mobilu, penězích atd… Ve druhé řadě jsou to různá pokušení, která vás napadají na každém kroku. Kdo se jednou zakousl do takového jablka, zjistil jak trpkou má chuť. Proto si dávejte velký pozor na lákadla v krásných obalech, vždy se podívejte, co je uvnitř. Ne obal je důležitý, ale to, co je v něm. Jestli jste se zakousli do takových jablek, rychle pryč od toho, abyste se nestali jejich pravidelnými konzumenty, protože z toho stavu je velmi těžké se dostat.
Třetí příběh.
Sysel se rozhodl, že si najde pořádné místo, kde by se mohl ubytovat. Když narazil na obrovský lán obilí, srdce mu poskočilo od radosti. Tady budu bydlet. Vyhlédl si nejníže položené místo na poli, aby mu nebylo zatěžko nosit úrodu a vyryl si obrovský labyrint chodeb. Potom začal usilovně pracovat. Od rána do setmění snášel zrno do svého brlohu, ani na chvíli se nezastavil. Vaky měl tak nabité, že mu málem praskly. Tak se nora postupně plnila, až byla tak naplněná, že musel zrnem zatarasit i únikové východy. Když už v ní nebylo místečka, jen malá štěrbina skrze kterou se sotva dostal dovnitř, lehl si a řekl: Teď mám všeho dostatek. Už nemusím nic dělat, mohu spokojeně oddychovat. Vyvalil se a pokojně zaspal. Ale v noci se strhla bouře s průtrží mračen. Voda se valila po poli a protože nora byla na nejnižším místě, celkem ji zalila. Voda zrnem zatarasila vchod tak, že se z ní sysel nestihl vyhrabat a utopil se.
